První podzim podnikatele v EU

18. října 2004, 00:00 - PETR ZAHRADNÍK EU Office České spořitelny
18. října 2004, 00:00

CO PŘINESLO ČLENSTVÍ V UNIIČeští podnikatelé vstoupili do prvního podzimu členství v Evropské unii. Jak lze po více než pěti měsících zhodnotit dopady členství? A co podnikatelům pro nejbližší období doporučit?

CO PŘINESLO ČLENSTVÍ V UNII Čeští podnikatelé vstoupili do prvního podzimu členství v Evropské unii. Jak lze po více než pěti měsících zhodnotit dopady členství? A co podnikatelům pro nejbližší období doporučit? V době bezprostředně před vstupem bylo členství v EU (v případě pozitivně a současně realisticky smýšlejících euro-optimistů) nejčastěji spojováno s rozšířením podnikatelských možností v rámci jednotného vnitřního trhu, s možností získat peníze z dalších fondů EU a s vytvořením kultivovanější hospodářské soutěže a vztahů mezi podnikatelskými subjekty. Stále se ještě pohybujeme na samotném prahu vstupu do Unie. Bylo by naivní iluzí domnívat se, že veškeré přednosti vstupu, o nichž se hovořilo před půl rokem, se naplní automaticky, bez úsilí, v plném rozsahu a hned. Bude zapotřebí hodně systematické a trpělivé práce, otevřené oči k jakékoliv vhodné komunikaci, spolupráci a synergii.

POSÍLENÍ SPOLUPRÁCE S ČLENSKÝMI STÁTY

Jaká je skutečnost po více než pěti měsících? Hlavní efekt, spojený s posílením vzájemných ekonomických vazeb vůči ostatním zemím rozšířené Evropské unie, se bezesporu dostavil. Je to nejpatrnější při pohledu na nárůst exportní i importní strany obchodní bilance: Svědčí o dalším výrazném oživení obchodních transakcí českých subjektů se svými partnery v nově zformované EU. Za prvních osm měsíců letošního roku se objem vývozu meziročně zvýšil téměř o čtvrtinu, objem dovozu pak o více než pětinu. Rozhodující dynamika byla do tohoto procesu vnesena právě počínaje letošním květnem. Ještě výrazněji ve stejném období posílila mezinárodní nákladní i osobní doprava.

UŠIJME SI DALŠÍ PROGRAMY NA MÍRU

Uplynulé pětiměsíční období představovalo pro naše příjemce a řešitele projektů i první otevření dveří k fondům EU, jež jsou k dispozici pouze pro plnoprávné členy. Pro ČR je připraveno pět Operačních programů se stanovenými prioritami. Programy řady opatření již byly vyhlášeny a podnikatelé tak mohou ve vzájemné soutěži usilovat o jejich využití. Za předpokladu, že se představy řešitele neshodují s obsahovou nabídkou vyhlášených Operačních programů, mohou podnikatelé spojit své síly k prosazení takové podoby programů pro příští programovací období (2007-2013), která jim bude lépe vyhovovat. Je zde však mimořádně důležitá potřeba společného názoru jednotlivých skupin podnikatelů, šířeného například prostřednictvím systému Hospodářských komor, zaměstnavatelských spolků či jiných obdobných zájmových svazů.

DOTACE: ZATÍM JEN ZAHŘÍVACÍ KOLO

V každém případě s koncem nynějších programovacího období (2000- -2006) rozhodně nekončí možnosti přístupu k evropským fondům. Právě naopak. Bude patrně vhodné považovat toto období za jakési zahřívací kolo, v jehož průběhu se podnikatelé naučí zacházet s praktickým používáním do té doby neznámých pojmů a postupů. Připraví se tak - při maximální snaze využít z nabízeného krajíce co nejvíce - na start příštího programovacího období. Pokud se podnikatel nechce zatěžovat mnohdy komplikovanou komunikací s tuzemskými institucemi (nezbytnou pro čerpání z Operačních programů), mohou ještě využít možnost získání přímých grantů a půjček, vypisovaných přímo jednotlivými pracovišti Evropské komise. Zde se může vymanit z národní šablony a národního finančního rámce. Komunikací obvykle v angličtině nebo francouzštině může podnikatel vyjednat podmínky grantu, na který by v rámci Operačních programů dosáhnout nemusel. Typickým příkladem takovýchto grantů jsou spíše nehmotné a nehmatatelné investice do rozvojových projektů, na pořízení studií proveditelnosti, expertních posudků, projekty vzdělávacího charakteru apod.

INFORMACE ČASTO CENNĚJŠÍ NEŽ PENÍZE

Členství v EU poskytuje každému podnikateli přístup k nepřebernému množství informací. Některé z nich mohou mít větší přínos pro invenci a nastartování určitého projektu než dotace, grant či zvýhodněná půjčka. Pro to, aby se podnikatel nemusel sám probírat záplavou informací, existuje poměrně dost interaktivních databází, kde podnikatel může získat přesně ten typ informace, kterou požaduje. Unie a její instituce představují komplikované předivo a pavučinu, v níž není jednoduché se vyznat, natož sní jednat a vyjednat určitý přínos, jež by se mohl přímo promítnout do zlepšení podmínek pro podnikání. I při minimalizaci úsilí podnikatele do tohoto přediva proniknout se však nevyhneme tomu, že určitá úroveň poznání alespoň těch míst, odkud podnikateli přicházejí užitečné informace, je nezbytná.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče