První lekce z Fukušimy: přesun záloh z elektrárny

29. března 2011, 05:07 - Jan Stuchlík
29. března 2011, 05:07

Záložní zdroje elektřiny, které smetla ve Fukušimě tsunami, bude nutné přestěhovat na kopec nebo do vnitrozemí mimo dosah moře, říká Cheolho Pyeon, docent jaderného inženýrství z Institutu výzkumného reaktoru na Kjótské univerzitě.

Foto: Profimedia.cz

Jak dlouho může trvat stabilizace jaderné elektrárny ve Fukušimě, kterou poškodila vlna tsunami po silném zemětřesení?

Celkem bude stabilizace zařízení trvat 10 let. Když se do toho započítá i manipulace s vyhořelým palivem a vyřešení dopadů na životní prostředí po odstavení reaktorů, dostaneme se přibližně na dobu 20 let.

To souvisí s celkovým odstavením elektrárny. Ale za jak dlouho zvládnou inženýři nynější havarijní situaci?

Důležité je, že se podařilo obnovit dodávky elektřiny k jednotlivým reaktorům, takže se mohlo začít se startováním řídicích systémů. Teď se provozovatel elektráren TEPCO snaží oživit i chladicí systémy jak u reaktorů, tak u skladů s vyhořelým palivem.

Znamená to, že největší problémy, které ohrožovaly celou oblast, se tím podařilo vyřešit?

Zdá se, že ano, i když nechci předvídat budoucí stav reaktoru a průběh jeho odstavování. Konkrétní předpovědi se tak zatím dělat nedají.

Co tato nehoda naznačila o bezpečnosti konstrukce jaderné elektrárny ve Fukušimě?

Při stavbě elektrárny jsme předpokládali, že tsunami může dosáhnout maximálně výšky pěti metrů. Tentokrát se ale přivalila patnáctimetrová vlna. Něco takového jsme nečekali.

Jaké je tedy poučení?

Dopady zemětřesení se pohybovaly v rámci našich předpovědí. Proto ho reaktory vydržely a byly rychle odstaveny. Tsunami, která pak přišla, byla mnohem vyšší než očekávaných pět metrů. To je první poučení, které si z havárie vzala naše Komise pro jadernou bezpečnost. Podle jejího stanoviska budou muset mít elektrárny ochranu proti patnáctimetrové vlně.

Jak taková ochrana může vypadat?

Už teď elektrárenské společnosti začaly uvažovat o přemístění záložních zdrojů energie, jejichž výpadek způsobil havárii ve Fukušimě, buď na nějaký umělý kopec, který bude vyšší než 15 metrů, nebo dokonce o jejich přesunu dále do vnitrozemí mimo areál elektrárny. Tam je nebude moci tsunami poškodit.

Jak se může z japonské havárie poučit svět?

Je třeba si uvědomit, že nehodu nezpůsobilo samotné zemětřesení, ale následná tsunami, která vyřadila záložní zdroje elektřiny. Celkově ale asi není moc důvodů měnit stávající bezpečnostní pravidla a požadavky. Vlastní bezpečnostní systém reaktoru nehrál při této havárii klíčovou úlohu. Důležité bude se připravit právě na tsunami.

Může nehoda otevřít novou oblast výzkumu pro jaderné inženýry?

Ten incident není moc důležitý pro konstrukci reaktorů nebo pro výzkum nových typů reaktorů. Na reaktoru se nic vážného nestalo, vše způsobil výpadek chladicího systému. V tom je nynější havárie odlišná od havárie v Černobylu. Ta skutečně vedla k intenzivnějšímu výzkumu v oblasti reaktorů.

Myslíte si, že incident zpomalí vývoj nových typů reaktorů?

Asi se dá čekat určitý útlum v jaderném inženýrství, i v Japonsku. V základním výzkumu útlum neočekávám. Vývoj se navíc částečně zaměří právě na dodatečné a alternativní nouzové zdroje energie pro klíčové systémy elektrárny.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče