První a možná poslední vítězství

11. srpna 2008, 08:00 - Martina Martinovičová
11. srpna 2008, 08:00

ČESKÉ KAMPELIČKY - Ze 126 kampeliček jich na českém trhu nyní zbývá už jen patnáct. Přes 88 procent z původního počtu skončilo konkurzem a likvidací. Zatím jediná – záložna Pria – dosáhla vítězství ve sporu o zavedení nucené správy. Druhá čeká verdikt do konce roku.

Družstevní záložna Pria dosáhla po sedmi letech velké výhry a zapsala se tak na první a možná i poslední místo vítěze sporu mezi kampeličkou a českým státem. Většina jich na českém trhu prostřednictvím zavedení nucené správy skončila v konkurzu a na smetišti dějin, přežilo jen několik úspěšných.

Evropský soud pro lidská práva záložně Pria přesně v polovině prázdnin dal po letech soudních sporů za pravdu v tom, že ji český stát poslal protiprávně do nucené správy, neboť rozhodl, že byla zavedena nezákonně. Český stát má teď tři měsíce na to, aby se s kampeličkou dohodl na vyrovnání. Podle advokáta záložny Marka Nespaly bude požadovat jako odškodnění půl až jednu miliardu korun. Rozhodnutí evropského soudu by mohlo ovlivnit i osud bývalého šéfa záložny Františka Zoubka, kterého poslal soud před třemi lety na šest let do vězení za to, že klienti záložny přišli kvůli jeho špatnému hospodaření o více než 23 milionů korun.

K soudu ve Štrasburku podali žalobu rovněž šéfové zkrachovalé Rodinné záložny, druhé největší české kampeličky. I ti dostali za údajné tunelování vysoké tresty. Loni je Vrchní soud poslal do vězení na 2,5 až 6,5 roku za to, že záložnu připravili nevýhodnými obchody o 50 milionů korun. Rozhodnutí by mělo padnout do konce roku.

Pria vznikla v roce 1996. Nastoupila dráhu poměrně agresivní klientské politiky, neboť svým vkladatelům nabízela dvacetiprocentní zhodnocení vkladů, tedy jedno z nejvyšších na trhu. Své peníze jí svěřilo téměř pět tisíc střadatelů a objemem vkladů se dostala na sedmé místo mezi záložnami. Nucená správa na ni byla zavedena v roce 2000 a trvala třicet měsíců. Podle Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami prováděla činnosti, k nimž neměla oprávnění, a byla v neuspokojivé finanční situaci. Od roku 2004 je v konkurzu a má stále kolem tří a půl tisíce klientů. Všechny chce záložna poté, co získá od státu peníze, vyplatit i s úroky.

Evropský soud: Nemohla se bránit

Podle prohlášení ministerstva spravedlnosti Pria a její členové u štrasburského soudu argumentovali především tím, že český stát porušil zavedením nucené správy jejich právo na ochranu majetku. Soud upozornil zejména na to, že pokud měla mít záložna možnost účinně napadnout rozhodnutí o zavedení nucené správy, což u českého soudu chtěla, potřebovala nutně přístup ke své obchodní a účetní dokumentaci. Jen tak podle soudu mohla hodnověrně zpochybnit zjištění Úřadu pro dohled nad záložnami o své neuspokojivé finanční situaci.

Dokumentaci však spravoval výhradně dosazený nucený správce. Záložna tak byla podle soudu zbavena možnosti zpochybnit rozhodnutí o nucené správě, a proto došlo k porušení článku o lidských právech. Podle názoru ministerstva spravedlnosti v prohlášení „soud ve Štrasburku shledal uvedená porušení základních práv ve vztahu k samotné záložně, nikoli však ve vztahu k jejím členům, vůči nimž stížnost prohlásil za nepřijatelnou“.

FUNGUJÍCÍ KAMPELIČKY

(členové Asociace družstevních záložen)

• 1. investiční záložna - spořitelní a úvěrní družstvo

• 1. TZ, družstevní záložna

• České spořitelní družstvo

• Družstevní záložna Kredit

• Družstevní záložna PSD

• Fio, družstevní záložna

• Metropolitní spořitelní družstvo

• Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo

• Peněžní dům, spořitelní družstvo

• Prague Credit Union, spořitelní družstvo

• UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo

• Úvěrní družstvo PDW, Praha

• Vinohradská vzájemná družstevní záložna

• Vojenská družstevní záložna

• WPB Capital, spořitelní družstvo

Pramen: Asociace družstevních záložen

Smutný příběh kampeliček

Jaký vlastně byl příběh kampeliček v Česku? Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, který měl vzkřísit prvorepublikovou ideu kampeliček, navrhl poslanec Richard Mandelík v březnu 1995. Poměrně rychle byly založeny desítky kampeliček. Jejich sny se začaly rozplývat v roce 1999. V listopadu byla uvalena první nucená správa na největší První družstevní záložnu. Státní dohled zavedl pak nucenou správu ještě ve více než dvaceti záložnách. Další vyhlásily krach samy.

Po třinácti letech od schválení zákona jsou tak kapsy daňových poplatníků chudší o miliardy korun, které zaplatil stát na výplatách náhrad vkladů klientům zkrachovalých kampeliček. Zhruba osm miliard korun. To je suma, kterou si postupně půjčil Zajišťovací fond družstevních záložen na výplatu úspor jejich vkladatelů. Zřízen byl v roce 1996. Jeho zrušení ke konci roku 2009 navrhla letos vláda a Poslanecká sněmovna již má na stole odpovídající předlohu zákona. Jeho závazky převezme ministerstvo financí a uhradí státní rozpočet.

Do fondu v současnosti přispívají pouze družstevní záložny, přičemž výše ročního příspěvku činí 0,15 procenta z průměru objemu pojištěných vkladů za uplynulý rok. Fond za dobu své existence vyplatil téměř sto tisícům klientů ze 46 družstevních záložen přes osm miliard korun náhrad jejich vkladů. V současnosti je zcela jasné, že k vrácení návratných finančních výpomocí v celkové výši nedojde, neboť funkční družstevní záložny platí už do Fondu pojištění vkladů a ty zkrachovalé jej neufinancují. Jen jeho provoz stál ročně kolem 14 milionů korun.

Už v březnu 2006 skončil svoji činnost Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, jehož činnost platil vesměs rovněž stát. I ten za sebou nechal díru v řádu stovek milionů korun.

Nyní je u nás 24 kampeliček v konkurzu, 31 v likvidaci a 54 jich už bylo vymazáno z rejstříku. Dohled nad zbývajícími sedmnácti družstevními záložnami převzala Česká národní banka. Jelikož letos v březnu se sloučil Privátní peněžní ústav a Moravský peněžní ústav a v únoru skončilo v dobrovolné likvidaci Komerční spořitelní a úvěrové družstvo Domov, aktuální počet záložen je nyní patnáct. Přes 88 procent z původního počtu kampeliček tak skončilo konkurzem a likvidací.

Podle posledních údajů Asociace družstevních záložen loni meziročně vzrostl objem vkladů v kampeličkách, které jsou členy asociace, o 36 procent na sedm miliard korun.

Fio žádá o bankovní licenci

V porevoluční historii kampeliček nelze najít mnoho šťastných konců, ale přece jen jsou: například Fio družstevní záložna, největší spořitelní družstvo v Česku založené v roce 1996. Její majitelé, kteří současně vlastní i Fio burzovní společnost, což je obchodník s cennými papíry, požádali letos v červnu Českou národní banku o bankovní licenci. Nová banka se má jmenovat Fio banka a měla by se zaměřit na drobné klienty a malé a střední podniky.

ČNB má na projednání žádosti jeden ro
k. Žádost o licenci podala burzovní společnost s tím, že po jejím udělení by se klienti záložny stali klienty banky, neboť nová banka by záložnu odkoupila. Fio banka by využívala všech 60 poboček bývalého RM systému, který už skupina koupila před dvěma lety. Fio burzovní společnost má nyní zhruba 16 tisíc klientů, Fio družstevní záložna kolem deseti tisíc.

Nové majitele získaly letos další dvě záložny. Společnost Akcenta CZ koupila Vinohradskou vzájemnou družstevní záložnu, která se přejmenuje na Akcenta, spořitelní úvěrové družstvo. Společnost Citco Finanční trhy získala spořitelní družstvo Prague Credit Union. Obě společnosti začlení záložny do svých finančních skupin a měly by nadále poskytovat běžné finanční služby.

Nabídkové portfolio dnešních družstevních záložen je značně podobné běžné nabídce bank s tím, že některé produkty v ní scházejí – typicky například hypotéky. Víceméně totožné jsou i služby jako internet banking nebo platební karty. Hlavní rozdíly jsou jinde – v úrokových sazbách. Vklady jsou výnosnější, podstatně nižší je i úroveň poplatků.

Za zpronevěru za mříže

Klíčovým problémem celého sektoru kampeliček byla nedůvěra veřejnosti, jehož renomé druhá polovina devadesátých let značně poškodila. Družstevní záložny vznikaly jako houby po dešti ihned poté, co byla v roce 1995 schválena potřebná legislativa. V krátké době jich v Česku působilo kolem stovky, přičemž na svých účtech shromáždily přes deset miliard korun, které jim svěřilo sto tisíc členů-klientů. Ti byli zanedlouho nemile překvapeni: dílem podvody, dílem nezkušenost postupně vedly ke krachu valné většiny z nich.

Záložna Pria a Rodinná záložna nejsou jediné, které měly co činit se soudy. Smutný osud letos v květnu potkal majitele Národní družstevní záložny. Pražský vrchní soud rozhodl, že za zpronevěru více než 34 milionů korun půjdou dva členové jejího představenstva na osm a půl roku do vězení. Vrchní soud potvrdil loňský verdikt Městského soudu v Praze. Podle policie v červenci 2002 nechali zrušit u banky depozitní účet záložny a potom celkem 1,5 milionu dolarů ze zrušeného účtu převedli na nové konto.

Už v roce 2005 soudy poslaly na sedm let do vězení Ostraváka stylového jména Petr Bezruč, a to pro neplnění povinností při správě cizího majetku. Konkrétně šlo o neschválený prodej majetku Českomoravské družstevní spořitelny, z které neznámo kam zmizelo čtyři sta milionů korun. Kolik případů podivných obchodů kampeliček se vůbec nedostalo k soudu, se neeviduje. Stejně není možné sehnat ani seznam kauz, které se stále vyšetřují, bankovní dohled ČNB je neeviduje.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče