Průzkum: Názory podnikatelů na daňovou reformu

07. října 2011, 11:57 - Profit, TZ
07. října 2011, 11:57

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zveřejnila další z řady svých průzkumů. Ten nejnovější je o názorech malých a středních podniků (MSP) a živnostníků na daňovou reformu.

Foto:  Profimedia.cz

V průzkumu se vyjádřilo 547 majitelů či jednatelů malých a středních podniků z oborů výroba, služby, obchod a zemědělství z celé České republiky. Průzkum se zaměřil na 4 hlavní témata: zvýšení minimální mzdy, zrušení daňové podpory stravenek a podnikového stravování, zrušení daňové výhody při zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zavedení jednotného inkasního místa. Sběr dat zajistila agentura na výzkum trhu Aspectio Research.

Hlavním cílem bylo zjistit názory a potřeby malých a středních podniků v souvislosti s chystanou daňovou reformou a definovat pozitiva či negativa, která s sebou jednotlivé dílčí změny v rámci reformy přinesou. Výsledky představují hodnocení chystaných změn očima majitelů či jednatelů firem,  jejich vnímání příležitostí a rizik spojených s těmito navrhovanými změnami a  jejich orientaci v navrhovaných změnách.

Klíčová zjištění:

Zvýšení minimální mzdy

  • 70% firem souhlasí se zvýšením minimální mzdy (v současnosti ve výši 8000 Kč). Důvodem je, že 81% firem  nezaměstnává žádné osoby na hranici minimální mzdy. Současně si však firmy uvědomují návaznost na zvýšení odvodů, a proto souhlasí s navýšením maximálně o 5-10 %.
  • V jedné pětině firem (19%) pracují alespoň někteří zaměstnanci na hranici minimální mzdy.
  • Třetina firem vidí největší problém ve zvýšení mzdových a odvodových nákladů. U firem zaměstnávajících zaměstnance okolo minimální mzdy vidí tento problém dokonce 51 % firem. Současně se projevily u firem obavy, že zaměstnanci budou tlačit na zvýšení  ostatních mezd.

„Zvyšování minimální mzdy není pro naprostou většinu malých a středních firem prioritní problém, neboť pouhý zlomek z nich zaměstnává zaměstnance na hranici minimální mzdy. Vzhledem k odvodům však navrhují zvýšení maximálně o 10 %. Větší zvýšení by představovalo větší míru růstu průměrné mzdy“ uvádí předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček.

Zrušení daňové podpory stravenek a podnikového stravování

  • Podporu stravování poskytují zejména firmy s oborem činnosti výroba a zemědělství

a firmy, které mají více než 10 zaměstnanců

  • 73% malých a středních podniků se domnívá, že by měla být státní podpora stravování zachována
  • 84% firem poskytujících stravenky by považovalo za diskriminační, kdyby stát daňově zvýhodnil závodní jídelny, ale přestal by daňově zvýhodňovat poskytování stravenek
  • Zrušení daňové podpory by vedlo ke snížení motivace a spokojenosti zaměstnanců a k daňovému zatížení firem
  • Navrhovaný zaměstnanecký paušál 250 Kč měsíčně pro všechny zaměstnance nepředstavuje adekvátní kompenzaci, tvrdí 78% malých a středních firem. V současné době totiž získají zaměstnanci, kterým firmy poskytují stravenky anebo příspěvek na stravování, v průměru 800 Kč měsíčně.

„MF ČR dosud nepředstavilo žádnou seriózní studii skutečných pozitivních dopadů zrušení daňového zvýhodnění stravování na jednotlivé subjekty a státní rozpočet (RIA). Jsme zásadně proti tomuto návrhu, který v důsledku poškodí všechny – podniky, zaměstnance, restaurace i stát“, doplňuje Karel Havlíček.

Společnost Mazars vypracovala již počátkem roku 2011 studii, která prokazovala negativní vliv zamýšlených změn jak na čisté příjmy zaměstnanců, tak na příjmy veřejných rozpočtů. Po zapracování změn, ke kterým v mezidobí došlo, odhadujeme, že navrhovaná změna ve výsledku povede k propadu příjmů veřejných rozpočtů až o 9 miliard korun ročně.“, dodává Petr Frisch, partner společnosti Mazars.

Zrušení daňové výhody při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP)

  • Více jak jedna třetina MSP zaměstnává osoby se zdravotním postižením
  • Nejvíce OZP zaměstnává zemědělství, převážně středně velké firmy (s 51-250 zaměstnanci), z regionů pak Čechy bez hl.m.Prahy.
  • Zde mají firmy jednoznačně za to, že reforma bude mít negativní vliv. Bude představovat ztrátu aktuálního zaměstnání pro OZP, ztrátu motivace firem zaměstnávat OZP a většina (82%) MSP zastává názor, že zrušení daňové podpory zaměstnávání OZP jim v důsledku znemožní nalézt práci jako takovou.

„Firmy daly jednoznačně najevo, že tento krok je vysoce nemorální vůči této sociální skupině,“ uvádí Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR.

Zavedení jednotného inkasního místa (JIM)

  • Zavedení jednotného inkasního místa vítají tři čtvrtiny firem
  • Mezi TOP 3 nejužitečnější změny v rámci jednoho inkasního místa firmy umístily zejména vznik jednoho společného formuláře pro platbu daní a pojistného, sjednocení procesních institutů a pravidel a možnost elektronických podání bez nutnosti elektronického podpisu.
  • Čtvrtina firem však zůstává k zavedení JIM skeptická

„Myšlenku jednotného inkasního místa firmy v naprosté většině vítají, i když u čtvrtiny přetrvávají obavy, že k faktickému snížení administrativy nedojde. Zde předpokládáme, že budou všechny informace související s reálným provozem JIM včas pro podnikatele k dispozici.“ dodává Svobodová.

„Průzkum realizovaný Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR jen potvrdil správnost postoje, který již řadu měsíců zastávají všechny významné zaměstnavatelské svazy. Zřízení jednotného inkasního místa je zaměstnavateli považováno za krok správným směrem, ve kterém ale je nezbytné provést několik podstatných změn. Jedná se zejména o zachování daňové podpory stravování poskytovaném zaměstnavateli a o zachování podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením“, uvádí prezident Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek. 

Respondenti byli vybíráni v souladu s metodologií ČSÚ. Sběr dat byl proveden metodou CATI-telefonických dotazováním agenturou na výzkum trhu ASPECTIO Research a.s. Své názory vyslovilo 547 majitelů či jednatelů malých a středních firem včetně živnostníků z oborů výroba, služby, obchod a zemědělství z celé České republiky. Podnikatelé vyslovili svůj názor celkem k 19 otázkám. Sběr dat proběhl ve dnech 14.-22.9.2011.

Vzorek respondentů:

dle počtu zaměstnanců:                                              dle oborů:

34 % - méně než 10 zaměstnanců                                     42 % - služby

15 % - 11-20 zaměstnanců                                                   26 % - obchod

21 % - 21-50 zaměstnanců                                                   6 % - zemědělství

16 % - 51-100 zaměstnanců                                                 25 % - výroba

13 % - 101-250 zaměstnanců                                              1 % - věda a výzkum

1% - neuvedlo

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče