Průmyslník Oliva: cukrovarník s dobrým srdcem

21. srpna 2009, 05:29 - Robert Šimek
21. srpna 2009, 05:29

Alois Oliva patřil v 19. století k významným českým průmyslníkům. Vedl cukrovar v Ruzyni a stál u vzniku Živnostenské banky. Proslul ale především jako štědrý mecenáš a zakladatel ústavu pro chudé děti v Říčanech u Prahy.

Olivova léčebna v současnosti.

Autor: Laduv-kraj.cz

Olivova dětská léčebna v Říčanech u Prahy patří mezi nejstarší zdravotnická zařízení ve středních Čechách. Již několik desetiletí se specializuje na léčbu respiračních chorob a v poslední době se zaměřuje i na boj s dětskou obezitou.

Areál s velkým parkem ve východní části města ale pro pacienty původně určený nebyl. Vznikl roku 1896 jako vychovatelna sirotků a dětí z nejchudších rodin, kterým pomáhal k začlenění do společnosti. Jeho zakladatelem byl významný pražský cukrovarník Alois Oliva, jehož nadace provoz financovala.

Vězni v cukrovaru

Alois Oliva se narodil roku 1822 v Kutné Hoře. Vystudoval gymnázium v Drážďanech a odbornou obchodní školu v Praze. Vyučil se v obchodě s koloniálním zbožím, od roku 1842 pracoval jako prokurista a poté účetní.

Jeho cukrovarnická kariéra začala roku 1845, kdy se stal společníkem cukrovaru v Ruzyni u Prahy (dnes součást Prahy 6). Podnik, který vznikl již roku 1836, patřil mezi nejstarší svého druhu v Čechách a pracovalo v něm zhruba tři sta lidí. Fungoval až do roku 1921, kdy byl zrušen a ve třicátých letech 20. století přestavěn na vazební věznici. Z původního cukrovaru přitom zůstal stát jen vysoký komín, který se stal základem vězeňské věže.

Oliva na rozvíjejícím cukrovarnictví velmi zbohatl. V padesátých letech 19. století navíc vybudoval komisionářský obchod pro cukrovary a později stál i v čele Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách.

Češi Čechům

Roku 1869 se stal také jedním ze zakladatelů Živnostenské banky, která byla prvním peněžním ústavem v Rakousku-Uhersku podporujícím český průmysl a obchod. Podílela se na vzniku české podnikatelské třídy a později přispěla i k osamostatnění Československa.

Před jejím založením působily v českých zemích téměř výhradně rakouské a německé banky, které poskytovaly služby především německým podnikům. Významnou pomoc pro české průmyslníky, obchodníky a živnostníky přitom nepředstavovala ani šlechtou založená Spořitelna česká (Böhmische Sparkasse) či pár soukromých bankéřů.

Naléhavé potřebě českých podnikatelských vrstev začala vycházet vstříc až lidová spořitelní družstva a záložny v 60. letech 19. století. Jejich peněžním ústředím se stala právě Živnostenská banka, která zahájila činnost 1. března 1869. V jejím předsednictvu byla vedle Olivy i řada českých politiků, například František Ladislav Rieger.

Od roku 1863 působil Oliva také v pražské městské samosprávě a v letech 1865 až 1877 a 1883 až 1889 zasedal i v českém zemském parlamentu a Říšské radě. Roku 1884 ale většinu aktivit utlumil, vzdal se podnikání a začal se věnovat charitě.

Olivovna pro chudé

S manželkou Luisou, kterou poznal na studiích v Drážďanech, předložili roku 1890 Pražské obci návrh na vybudování ústavu pro ochranu zanedbané a opuštěné mládeže v Říčanech u Prahy. Roku 1895 pak založili nadaci, která měla vychovatelnu vybudovat a provozovat.

ALOIS OLIVA (1822-1899)
Narodil se 11. července 1822 v Kutné Hoře. Po studiích v Drážďanech a Praze se vyučil v obchodě s koloniálním zbožím a pracoval jako prokurista a účetní. Roku 1845 se stal společníkem cukrovaru v Ruzyni. Vedl Jednotu k povzbuzení průmyslu v Čechách a podílel se na vzniku Živnostenské banky. Působil v pražské samosprávě a zasedal i v zemském sněmu a Říšské radě. Od roku 1884 se věnoval charitě a jeho největším počinem bylo založení Vychovatelny pro chudé děti v Říčanech u Prahy. Zemřel 21. prosince 1899.

Stavba Dětského vychovávacího ústavu manželů Olivových, místními přezdívaného „Olivovna“, trvala jeden a půl roku a slavnostní otevření proběhlo 18. října 1869. Ústav byl projektován pro 120 dětí (80 dívek a 40 chlapců), které zde měly dostat vzdělání i křesťanskou výchovu. Ústavní škola byla trojtřídní a směl ji vést pouze pedagogicky vzdělaný a ženatý muž. Hlavní prázdniny začínaly v den narození Aloise Olivy, tedy 11. července.

Nezdolný ústav

Roku 1899 Oliva zemřel, jeho ústav ale díky nadaci fungoval dál. Roku 1926 se změnila jen jeho funkce a z vychovatelny byl přeměněn na „ozdravovnu pro oslabené děti z Pražské obce“. Za druhé světové války hrozilo, že budovu zaberou Němci, byla proto provizorně přeměněna na plicní preventorium.

Po skončení bojů se ozdravovna vrátila k léčení dětí, roku 1953 byla ale činnost Olivovy nadace násilně přerušena komunistickým režimem a ústav se stal majetkem státu. Charakter léčebny se nicméně podařilo uchovat i po roce 1968, kdy o areál projevila zájem sovětská okupační vojska.

Roku 1980 se ústav začal specializovat na léčbu dětí s nemocemi horních cest dýchacích a v této činnosti pokračuje dodnes. Od roku 1995 je opět provozován Olivovou nadací, které léčebnu za symbolickou cenu pronajímá pražský magistrát.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, Wikipedia.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče