Průměrná pokuta: 27 138 korun

23. října 2006, 00:00 - PETR KUČERA
23. října 2006, 00:00

KONTROLY Z ÚŘADŮ PRÁCE Za porušení zákona o zaměstnanosti dostalo v letošním prvním pololetí pokutu 641 firem. Jaké byly nejčastější důvody? A jak vlastně musí kontrola probíhat? Téměř šest tisíc kontrol zaměřených na porušování pracovněprávních předpisů uskutečnily za letošní první pololetí úřady práce.

KONTROLY Z ÚŘADŮ PRÁCE Za porušení zákona o zaměstnanosti dostalo v letošním prvním pololetí pokutu 641 firem. Jaké byly nejčastější důvody? A jak vlastně musí kontrola probíhat?

Téměř šest tisíc kontrol zaměřených na porušování pracovněprávních předpisů uskutečnily za letošní první pololetí úřady práce. Naprostá většina (2333 z 2469 případů) zjištěných nedostatků se týkala zákona o zaměstnanosti. Jen v 641 případu ale kontrola skončila pokutou. Jejich celková výše dosáhla 17,4 milionu korun, průměrná sankce byla 27 138 korun.

DVOUMILIONOVÁ POKUTA NEPADLA

Nejčastější pochybení se týkalo neplacení povinného odvodu za zaměstnávání zdravotně postižených - ti musí ve firmách s více než 25 zaměstnanci tvořit nejméně čtyři procenta pracovníků. Pokud zde nepracují, musí od nich zaměstnavatel nakoupit výrobky, nebo do státního rozpočtu za každého nepřijatého pracovníka odvádět 2,5 průměrné hrubé mzdy.

Ve 270 případech firmy porušily podmínky zaměstnávání cizinců, kteří pracovali například bez povolení k pobytu či zaměstnání.

Porušení zákazu švarcsystému bylo třetím nejčastějším nedostatkem. Úřady práce jej v pololetí konstatovaly u 246 zaměstnavatelů. Pokutu udělily 127 firmám, jejich celková výše dosáhla téměř čtyř milionů korun. „Nejvyšší možná pokuta - dva miliony korun - udělena nebyla. Úřady práce jsou při stanovení sankcí rozumné,“ sdělil Jan Bucki z ministerstva práce a sociálních věcí.

Čtvrtým nejčastějším prohřeškem byla (ve 146 případech) diskriminace při přijímání nových pracovníků - zejména šlo o nerovné zacházení. V 74 případech porušili zaměstnavatelé zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti - nejčastěji tak, že nepředložili příslušnému úřadu práce ve stanovené lhůtě (do 14 dnů) písemný seznam dlužných mzdových nároků všech zaměstnanců.

PRO MENŠÍ FIRMY MENŠÍ POKUTA

Průměrná pokuta pro firmy do 25 zaměstnanců činila 22 149 korun. S velikostí firmy se přitom sankce zvyšovala: společnosti s 25 až 250 zaměstnanci dostaly průměrnou pokutu 35 274 korun, ještě větší firmy pak musely zaplatit v průměru 45 560 korun.

„Úřady práce ukládají menším firmám pokuty spíše nižší, protože jsou si vědomy toho, že by vyšší částka mohla být likvidační. Cílem je, aby sankce měly spíše motivační charakter a nepřispěly tak ke zhoršení situace na trhu práce. Navíc malé firmy nemají na rozdíl od větších zaměstnavatelů specializované odborníky, kteří by zabezpečovali personální agendu, dostatek informací a často ani dostatek prostředků k zabezpečení této agendy. Úřady práce se proto prostřednictvím kontrol snaží v první řadě zvýšit právní povědomí drobných podnikatelů,“ řekla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková.

POZOR I NA INSPEKTORÁTY PRÁCE

Od loňského 1. července kontroluje pracovněprávní předpisy i Státní úřad inspekce práce. Inspektoráty sledují hlavně oblasti bezpečnosti práce, uzavírání a ukončování pracovního poměru, pracovní doby, odpočinku a dovolené, náhrady cestovních výdajů a ochrany speciálních skupin zaměstnanců (žen, mladistvých či dětí).

Za loňský rok uskutečnil úřad zhruba 10 tisíc kontrol, při nichž zjistil přes 105 tisíc porušení příslušných předpisů. Pokuty v celkové výši necelých osmi milionů korun dostalo 380 firem. Nejčastěji se jednalo o porušení zákoníku práce, s velkým odstupem pak o vyhlášku č. 48/1982 Sb., o bezbečnosti práce. Nejvíce prohřešků - téměř 13 tisíc - se týkalo pravidelné kontroly a údržby strojů, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí.

KONTROLA NEMŮŽE BÝT TAJNÁ

Důležité rozhodnutí ohledně kontrol vydal letos Nejvyšší správní soud ve sporu nejmenované firmy s olomouckým úřadem práce. Pro podnikatele je užitečné hned ze dvou hledisek:

  • Soud konstatoval, že součástí oznámení úřadu o zahájení správního řízení a zejména pak rozhodnutí o výsledku tohoto řízení musí být i popis skutkového stavu. Úřad musí vymezit konkrétní jednání, které je zkoumáno nebo sankcionováno - nestačí pouhý odkaz na možné porušení konkrétního paragrafu. Součástí rozhodnutí o případné sankci pak musí být odůvodnění. Uvedená pravidla vyplývají podle soudu z požadavku na určitost a přesnost výroku správního aktu, tedy z principů, na nichž spočívá právní stát.
  • O zahájení kontroly musí být vyrozuměny statutární orgány kontrolované společnosti nebo jiná odpovědná osoba. Je-li to možné, měly by být přítomny i průběhu kontroly (jde však o jejich právo, nikoliv povinnost). Ať už chce být zástupce firmy kontrole přítomen, nebo ne, vždy musí být seznámen s obsahem protokolu a obdržet jeho stejnopis. Má také právo na svou obranu, tedy uvedení protiargumentů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče