Průlom v českém soudnictví

12. června 2008, 19:01 - Jan Schneider
12. června 2008, 19:01

Civilněprávní spor na ochranu osobnosti odhalil sofistikované jednání Vesecké a spol.

Sebeobnažování vysokých funkcionářů orgánů činných v trestním řízení má za sebou první dějství před středočeským krajským soudem. Jsou mezi nimi tací, kteří to - pod kontrolou veřejnosti - parádně ustojí, třeba soudce Vojtěch Cepl mladší. Jsou ale také jiné, tristní případy, například partička kolem nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, žalující o omluvu bývalou nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou. Zastavme se u několika aspektů, zajímavých natolik, že by bylo škoda, aby zapadly.

Smysl zákonů nad literou

Soudce Cepl rozrazil stojaté vody českého soudnictví. Bude mu možná leccos vyčítáno, ale jeho přístup je nadějí pro větší transparentnost justice. Navíc není sám, kdo by rád právní vědomí kultivoval tím, že by soudci veřejně zdůvodňovali svoje rozsudky a vysvětlovali důležité právní názory.
Podnětný je jeho způsob uvažování, neboť například spornou delegaci případu Čunek jinému státnímu zástupci posoudil jako obcházení ústavy, i když na tento výjimečný postup má nejvyšší státní zastupitelství formálně právo. Tento případ jde ale proti duchu tohoto ustanovení, protože má mít smysl a něco řešit. A chyby, kvůli kterým došlo k delegaci, tímto způsobem vyřešit prostě nešly.
Dle soudce Cepla bylo odejmutí kauzy původním vyšetřovatelům úřadem Vesecké zmanipulováno. Proto pro něho nebylo natolik podstatné, zda místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera opravdu prohlásil, že v době hrozícího pádu vlády musí nezávislost justice ustoupit politickým zájmům, jako to, že tento názor žalobce Kučery se jaksi zhmotnil. Za nejzávažnější v jednání Vesecké a spol. pak považuje, že zjevně jednali v souladu.

Žalobníčci zvonečci

Žalobci nemohou být postiženi za nepravdivá tvrzení. Přesto se Vesecká a spol. ve výpovědích různili, což bylo pro soud určující. Kde vypovídali stejně, tam se zase shodovali se svědkyní, krajskou státní zástupkyní Zlatuší Andělovou, kterou však chtěli znevěrohodnit. Rozčilení žalobci pak řekli v závěrečných řečech ještě spoustu věcí, které usnadnily rozhodování soudu.
Dle žalobců měla slova žalované o mafii pracující na objednávku „vládnoucí garnitury“ poškodit celou českou justici. Vesecká soudci Ceplovi vyčítá, že se nezabýval pouze individuálními skutky žalobců. To by jistě bylo na místě u individuálních žalob. U hromadné žaloby se soudce musel zabývat „hromadnými“ skutky. Individuum tvořit mafii nemůže, a proto se musel zabývat tím, proč se na žalující straně srotila taková partička a jaké jsou její vnitřní vazby. Z odůvodnění rozsudku pak vyplývá, že to jsou naopak neúspěšní žalobci, kteří justici ubírají na důvěryhodnosti.
O tom, jak subjektivní angažmá zastřelo soudnost nejvyšší státní zástupkyně, svědčí i její televizní nářek nad „jednostranností rozsudku“. Z pohledu těch, kdo stáli před soudem a neuspěli, je rozsudek asi vždy „jednostranný“. O jejích pochodujících nervech svědčí i pavlačový šťouchanec do moderátorových žeber: „Říkám to po stopadesáté, každého rozumného člověka by už z toho bolela hlava!“ Bolest hlavy se pokoušela asi o většinu diváků - Veseckou viditelně pominula.
Pozoruhodnou řeč vedla Renata Vesecká k možné iniciaci jejího odvolání na vládě „zelenými“: „Je to na vládě…, ale jenom si dovolím říci, že si myslím, že zrovna ze strany zelených je několik osob, které se setkaly osobně s činností státního zastupitelství a rozhodně si musejí být vědomy toho, že státní zastupitelství není institucí, jež sebou nechá vláčet zájmy politickými.“
„Na koho teď narážíte?“ reagoval nevěřícně moderátor. „Nebudu dál komentovat, nebudu se k tomu vyjadřovat,“ ohradila se Vesecká. „Myslíte si, že zelení teď volají po vašem odvolání účelově?“ napadlo moderátora. „Ne, ne, ne, to jsem neřekla a neříkám. Jen říkám, že si myslím, že někteří mohou mít i osobní zkušenost v tom směru, že státní zastupitelství není institucí, která sebou nechá politicky vláčet.“

Jak předcházet nátlaku

Renata Vesecká se v televizi durdila, že nikdy nepodlehla politickým tlakům. To vypadá s předchozím vyjádřením konzistentně, kdyby se to celé nedalo číst i jinak. Jak vyplynulo z celého civilněprávního sporu na ochranu osobnosti, pracovali žalobci sofistikovaněji. Politické tlaky vyvíjejí stupidní diktatury proti odpůrcům nových pořádků. Inteligentní diktatura má úředníky ráda a učí je jako děti znát význam gest a odečítat ze rtů, aby si požadované dovednosti a postoje osvojili sami. Žádné písemné pokyny s číslem jednacím a podpisem, žádné brutální telefonické pokyny! Preferována je jemná psychologie, obědy, bižuterie, květiny, společné dovolené, utužování společného ducha (jako nedávno paní nejvyšší s exekutory, například). Vrchnost si občas, třeba na rautu, svým podřízeným postěžuje, jaké jsou „nahoře“ problémy. A chápavý podřízený se může přetrhnout. I odpůrci Václava Havla mohou přiznat stopu geniality jeho neuvěřitelně stručnému vystižení tohoto procesu. Ve hře Audience se příslušník StB snaží Vaňkovi rozmluvit jeho kontakty s jistým Kohoutem. Vaněk však protestuje: „Já mám ale právo stýkat se, s kým chci!“ A estébák mu to odsouhlasí! „Samozřejmě, že máš! A on to ten Kohout pochopí.“

Otázky kolem otázek

Pořad zvaný dle Václava Moravce si zase uřízl ostudu. Renata Vesecká využila výhody, jaká se jí nabídla, a ačkoli měla být ve veřejnoprávní televizi zpovídána jako nejvyšší státní zástupkyně, rozpovídala se jako jedna strana občanskoprávního sporu. Navíc její navážení se do soudce Cepla bez možnosti jeho okamžité reakce bylo těžce pod pás. Kultivované vystoupení předsedy soudcovské unie Jaroslava Jirsy bylo poznamenáno jeho jindy nevídaným rozrušením, nesnadno skrývaným pobouřením nad projevy nejvyšší státní zástupkyně. Nebylo divu, když sledoval matného moderátora, který snad ani netušil, co se děje, a nebyl schopen Veseckou umravnit a zarazit ovlivňování jejích osobních záležitostí prostřednictvím veřejnoprávního média.

Smích dovolen

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg svými pythickými výroky pouze ztrácí důstojnost. Na otázku po možném odvolání Renaty Vesecké odpovídá: „Navrhl bych, ať rozhodnou stranické špičky, aby se věrohodnost vlády udržela.“ Zda byl překvapen tím, že se v kauze Čunek potvrdily čachry justičních špiček? „Vůbec ne. Během posledních let jsem se prostřednictvím médií seznámil s nejrůznějšími aférami, proto mě to vůbec nepřekvapuje.“ Proč tedy Čunkův audit, není zbytečný? „Myslím, že ne, uvidíme, jestli bude výsledek. Když bylo prokázáno zasahování, je pro mne otázkou, jestli z toho také něco bude, nebo se to bude brát všechno k pousmání a nechá se to být. Zajímá mě, zda z toho opravdu někdo vyvodí nějaké konsekvence.“
Již proslulý výrok soudce Kučery, že stabilitě politiky musí právo holt trochu ustoupit, připomněl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, když odůvodňoval, proč nebude navrhovat odvolání Renaty Vesecké. Pro Pospíšila je směrodatné, že Vesecké vyjádřil podporu premiér Mirek Topolánek. „Pro mne je to jasný signál, že doktorka Vesecká má ve funkci dále setrvat, a nebudu tedy navrhovat její odvolání.“
A premiér Mirek Topolánek se dopustil dalšího ze svých ultrasofistikovaných výroků, když prohlásil, že si myslí, že Vesecká nepochybila, a verdikt soudu nepovažuje za důkaz zmanipulování Čunkova případu. Bude však po Vesecké chtít „personální i systémové změny v jejím úřadě, které vyloučí opakování podobné situace“. Ničeho se nedopustila, ale chraň jí ruka Páně, aby se to opakovalo!

Situace
Soudce Vojtěch Cepl mladší rozrazil stojaté vody českého soudnictví.
Podnětný je jeho způsob uvažování.
Spornou delegaci případu Čunek jinému státnímu zástupci posoudil jako obcházení ústavy.
Dle soudce Cepla bylo odejmutí kauzy původním vyšetřovatelům úřadem Vesecké zmanipulováno.
Za nejzávažnější v jednání Vesecké a spol. považuje, že zjevně jednali v souladu.

Souvislosti
Dle žalobců měl výrok žalované, bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, o mafii pracující na objednávku „vládnoucí garnitury“ poškodit celou českou justici.
Renata Vesecká soudci Ceplovi vyčítá, že se nezabýval pouze individuálními skutky žalobců.
V televizi prohlásila, že nikdy nepodlehla politickým tlakům.
Premiér Mirek Topolánek si myslí, že Vesecká nepochybila, a verdikt soudu nepovažuje za důkaz zmanipulování Čunkova případu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče