Průlom s nejistým koncem

18. října 2007, 16:08 - Jan Štětka
18. října 2007, 16:08

Ministerstvo kultury má kostru zákona, o číslech rozhodnou až politici

Zda se katolická církev dočká, nebo nedočká restituce majetku, prý záleží především na tom, jak moc z toho budou profitovat husité. Na tomto hořkém bonmotu kolujícím mezi lidovci ve sněmovně možná něco bude. Ministr kultury Václav Jehlička z KDU-ČSL sice v minulém týdnu oznámil dokončení věcného záměru zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi, ale získat pro schválení této normy po šestnácti letech přešlapování koaliční občanské nebo aspoň opoziční sociální demokraty bude velmi těžké. Václav Klaus i Jiří Paroubek se formálně hlásí k Československé církvi husitské, ale restituční apetit ODS i ČSSD je vlažný. ČSSD vadí, že nebyla přizvána do přípravné koaliční komise a zástupkyně ODS Miroslava Němcová tam prý zase téměř nedocházela. V textu záměru, který má týdeník EURO k dispozici, je i proto zatím mnoho položek jen vytečkovaných. Týká se to například klíče, podle kterého si jednotlivé církve mají rozdělit paušální náhradu ve výši až 83 miliard korun.

Částky určily samy církve.

Jaké narovnávací řešení vlastně ministerstvo navrhuje? Za prvé naturální. O vrácení majetku by mohly v šestiměsíční lhůtě žádat jen řády a kongregace, a to stát nebo osoby, které věc nabyly v rozporu s blokačním paragrafem zákona o půdě. Eventuální věcné břemeno na majetku by nový vlastník mohl vypovědět během prvního roku po převzetí, a to s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Protože z odhadů vyplývá, že řádům patří zhruba třetina církevního majetku, zůstane po odblokování zbylých dvou třetin řada polí, lesů a budov v rukou státu, který je pak zřejmě začne privatizovat. A za druhé má stát odškodnit církve finančně. Ministerstvo kultury vysvětluje, že navržená suma 83 miliard vzešla z jednání s církevními experty, přičemž jde o součet 78 miliard (odhad majetku církví k 25. únoru 1948) a pět miliard (majetek řádů k 25. únoru 1948, který je dnes v rukou obcí či krajů a nebude se vracet). Za kompromis mezi státem a církvemi Jehličkův úřad považuje i navrženou délku „splátkového kalendáře“, která má být 60 let, aby církve dostávaly přibližně miliardu korun ročně jako dnes. Církve si však do ministerského návrhu prosadily valorizaci splátky a také dvouprocentní úrok. „Úročení nesplacené jistiny je jednou z podmínek, které si církve kladou. V opačném případě nemusí dohoda nastat,“ píše se v ministerském návrhu parametrů finančního odškodnění.

Deset let přechodu.

Další podmínkou církví pro dohodu prý byla státní garance „desetiletého přechodného období“. Stát tudíž bude během prvních deseti let od zavedení zákona vyplácet církvím kromě ročních splátek odškodného i příspěvek na hospodaření a platy, který pobírají už dnes na základě komunistického zákona z roku 1949. Důvod? Podle resortu kultury čekají církve „transformační náklady“, až si začnou budovat novou hospodářskou základnu. Žádná odluka církví od státu se tak zatím nekoná a předpokládaným souběhem nákladů se narovnání může prodražit o zhruba deset miliard korun. Desetiletý termín je ovšem - stejně jako celková suma finančních náhrad či výše úroku - opět pouhý návrh, s jehož možnou změnou se už nyní počítá. Stejně tak už nyní existuje nápad snižovat církvím v přechodném období státní dotaci meziročně až o deset procent.
V rámci narovnání se církve zřeknou dalších nároků na nevydaný majetek.

Kámen úrazu: dělba peněz.

Zatím nejméně jasno je kolem způsobu, jak se o roční splátky podělí jednotlivé církve. Představa o poměru 70 ku 30 procentům mezi katolíky a nekatolíky je jen orientační, pevně navrženo není zatím nic. Domluvit se mají církve samy. A ve finále záměr zákona počítá s písemnou dohodou mezi každou z církví a státem, zastoupeným předsedou vlády. Lidovci se však obávají, že právě Mirek Topolánek nedokáže zákon ve své straně prosadit a bude tlačit na jeho odklad. „Věřím, že se dohodneme s ČSSD,“ počítá s náhradní variantou Jehlička. Ani stínový ministr kultury Vítězslav Jandák, který jako jeden z mála sociálních demokratů s restitucemi církví souhlasí, však není Jehličkovým návrhem nadšen. „V této podobě bych to nepodpořil, kvůli nejasné výši částky i špatnému načasování. V návrhu jsou věci, které se mohou stát nášlapnými minami,“ řekl pro týdeník EURO. Vadí mu, že ještě nedávno se mluvilo o 100 miliardách a nyní o třiaosmdesáti. „Kdo to počítal? Už jsem pesimista, myslím, že se jen tak ke schválení nedopídíme. Vždyť v ODS vládne vyloženě anticírkevní pohled a všichni se bojí Klause. Tahle vláda dělá všechno pro to, aby dohoda s církvemi nenastala,“ říká Jandák.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče