Průlom do života: štítkování budov

08. ledna 2009, 12:01 - Čestmír Klos
08. ledna 2009, 12:01

Energetická náročnost se stává kritériem trhu s byty, kancelářemi i stavbami

Co vyvolalo štítkování praček či ledniček, je všeobecně známo: z trhu zmizely energeticky plýtvavé modely, přestože zpravidla byly levné. Zákazník začal počítat a zjistil, že se mu z pohledu doby využívání mnohem víc vyplatí energeticky šetrný výrobek. Budova se užívá mnohem déle a její spotřeba je mnohonásobně větší. Volba optimální varianty využití energie, od vytápění či chlazení, přes osvětlení až po ohřev teplé vody může dlouhodobě přinést úspory energií. Při prodeji domů nebo bytů bude povinnost předkládat průkaz energetické náročnosti budovy a energetický štítek obálky budovy. Kupující si pak s pomocí těchto údajů bude moci vybírat podle energetické úspornosti či plýtvavosti nabídky. Poprvé v historii jsou developerské společnosti tlačeny k tomu, aby stavěly domy, na nichž kromě nich vydělá i nový majitel a posléze i nájemník. Lze předpokládat, že při koupi domu či bytu se stane energetický průkaz jedním z prodejních argumentů. Cena neúsporných domů a bytů zřejmě spadne.
Od 1. ledna se bez průkazu energetické náročnosti budovy neobejde žádná novostavba, včetně rodinných domků. Povinnost se vztahuje i na všechny přestavby velkých budov, pokud se při nich jakkoli změní jejich energetická náročnost. Majitelé veřejně přístupných budov s celkovou plochou nad tisíc metrů čtverečních jsou povinni průkaz viditelně vyvěsit. Za porušení této povinnosti je až milionová pokuta. Potrestán pokutou by byl i ten, kdo by obešel zákon a průkaz nedal zpracovat. Jak by to však člověk mohl dokázat, když bez předložení průkazu nelze vydat stavební povolení, nebylo dosud vynalezeno. Proč však stát tolik bazíruje na průkazu, vypočítaném předem, když praxe může být odlišná? Protože energetickou náročnost budovy lze významně ovlivnit pouze při její stavbě nebo při rekonstrukci. Jakmile je budova hotová, nese s sebou svou energetickou spotřebu po desítky let.

Promarněná příležitost Dva na první pohled přehledné štítky však nenaplní očekávání, laik se v nich nevyzná. Snad jen v energetickém štítku obálky budovy – při troše zjednodušení odpovídá kategorie A pasivnímu domu, B nízkoenergetickému a o C se dělí doporučená a požadovaná hodnota prostupu tepla pláštěm budovy. Avšak štítek průkazu energetické náročnosti budovy nelze aplikovat bez rozsáhlého připojeného protokolu. Nelze ho ani nijak zkontrolovat, dva nezávislí odborníci mohou dospět k různým závěrům. V nejednoznačnosti průkazu náročnosti vidí Monika Kašparová ze společnosti Ekowatt promarněnou příležitost. Bylo přitom dost času připravit jednotnou metodiku.
Výstupem z průkazu energetické náročnosti je měrná spotřeba energie na podlahovou plochu. Jenže na kterou plochu? Pouze na plochu bytů, nebo i na plochu bytů s garážemi, v kterých se přece taky musí svítit a větrat? „Developer zřejmě zvolí druhou možnost, takže spotřeba vyjde poměrně nízká. Nový majitel bytu pak s překvapením zjistí, že ve skutečnosti zaplatí za spotřebu o dost vyšší cenu, než byla uvedena v průkazu,“ poznamenává expert Ekowattu Karel Srdečný. Než si život vynutí jasná pravidla, bude třeba k výstupům z průkazů energetické náročnosti přistupovat obezřetně.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče