Prsa made in Czech

18. června 2010, 14:04 - Renata Lichtenegerová
18. června 2010, 14:04

Každý čtvrtý klient českého plastického chirurga je cizinec. Loni si pro nějaký ten vylepšený kus těla přijelo do Česka šest tisíc zahraničních turistů. Tuzemští lékaři jim především zvětšovali poprsí a odsávali tuk.

Autor: ČTK

Šest tisíc cizinců loni navštívilo Česko v trochu jiné podobě, než ho pak opouštěli. Přijeli totiž za službami tuzemských plastických chirurgů. Vyplývá to z údajů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Zahraniční klientela představovala loni pětadvacet procent zákazníků tuzemských klinik. V roce 2008 to bylo dvacet procent.

Počet a složení zahraničních klientů se v jednotlivých tuzemských zařízeních liší. Čtyřicetiprocentní podíl má cizojazyčná klientela například v klinice Asklepion, která kromě pražské centrály provozuje ještě pobočky v Jáchymově, Karlových Varech a Mariánských Lázních. „Nejvíce pacientů je z ruskojazyčných oblastí, dále z USA, Velké Británie a Německa,“ přibližuje přednosta kliniky Roman Šmucler.

Patnáct až dvacet procent operovaných představují cizinci na Klinice plastické a estetické chirurgie Medicom VIP působící v Praze a Brně. Pražská klinika Esthé hlásí mezi svými pacienty přibližně osm až deset procent zahraničních klientů.

V celorepublikovém měřítku přijíždí nejvíce zahraničních zájemců o vylepšení zevnějšku z Německa, následně pak z Rakouska, Velké Británie a Slovenska.

Cena v krizi vynikne

Co vlastně vede zahraniční klienty k tomu, aby si pro plastiku přicestovali do Česka? „První impulz bývá nižší cena výkonu, následně funguje doporučení pro kvalitu a vysoký standard poskytované péče,“ konstatuje Karel Urban, plastický chirurg kliniky Esthé a zároveň primář Kliniky plastické chirurgie Fakultní nemocnice Na Bulovce.

Ekonomická krize, která nutí lidi šetřit, podle odborníků tomuto typu turistiky pomohla. Česko je totiž v oblasti plastické chirurgie stále levnější než západoevropské země.

S tím, že v současné době hraje hlavní roli cena, souhlasí i ředitel kliniky Medicom VIP Petr Toufar. Význam kvality služeb i prostředí, kde se operuje, ale podle něj stále roste. „Klienti se častěji informují o referencích vybraného lékaře i kliniky. Podstatné je tedy dlouhodobé budování pověsti české plastické chirurgie, abychom v budoucnu, kdy se budou cenové hladiny zákroků srovnávat, mohli vůbec našim zahraničním kolegům konkurovat,“ míní Toufar.

Plastickou chirurgii nabízejí v Česku stovky nejrůznějších pracovišť. „Konkurence je mohutnější než na Západě, lékaři mají malé marže a operují velké množství klientů. Bohužel se po letech socialismu klade na peníze zbytečný důraz,“ soudí Roman Šmucler. Míní, že jen málo lékařů napravuje úrazy či rekonstruuje lidi s rakovinou.

V komerční oblasti navíc prý začínáme zaostávat za klinikami například v Turecku, Španělsku či ve východní Asii, kde v posledních letech vyrostly rozlehlé moderní komplexy pro estetickou medicínu. „Lékaři tam pracují ve velikých týmech vzájemně se doplňujících specialistů,“ přibližuje Šmucler. Soukromé praxe o pár lidech na malém prostoru patří podle něj minulosti. Pacienti chtějí všechny související obory, dermatologii, lasery, stomatologii a rehabilitaci na jednom místě.

Pro prsa i zuby

Se zájmem o konkrétní zákroky je to u zahraničních turistů podobné jako u Čechů. „Vedou operace prsů, zvětšení, zmenšení i modelace, dále pak liposukce, facelift, úpravy víček a operace břišní stěny,“ popisuje Karel Urban.

Díky kvalitě za přijatelnou cenu vyhledávají cizinci také tuzemskou stomatologii. V plastické chirurgii pak často volí rovnou rozsáhlé proměny, aby se jim co nejvíce vyplatila sleva proti domovu. Tím mohou ale vznikat i problémy, neboť se zvyšuje riziko komplikací a pobyt v Česku se může pacientovi neplánovaně protáhnout. „Češi jsou naproti tomu opatrní. Je typické, že pojmou důvěru postupně a pak se vracejí na další procedury. Tak je to správné. Opak vede ke kompromisům,“ míní Roman Šmucler.

Kolem 87 procent klientely českých estetických plastických chirurgů tvoří ženy. Také ze zahraničí si pro krásu přijíždějí především ony.

Češkám se naopak do operací v cizí zemi příliš nechce. Vyplývá to alespoň z průzkumu internetového portálu www.plastickachirurgie.info. Pouze čtrnáct procent českých žen je ochotno podstoupit zákrok v zahraničí. Nejčastější překážkou je zejména strach z rizik spojených s rekonvalescencí či následnou péčí, dále cena a u starší generace hraje svou roli i jazyková bariéra.

Celosvětově vede Thajsko

Zdravotní turistika zažívá podle údajů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur dlouhodobě největší boom ve Spojených státech, ale na vzestupu je i v Evropě. V roce 2009 bylo na světě celkem přibližně dvaatřicet milionů zdravotních turistů a odborníci předpokládají, že letos by jich mělo být kolem čtyřiceti milionů. Nejvyhledávanější světovou turistickou destinací za účelem plastické a estetické chirurgie je Thajsko, kam z tohoto důvodu směřuje 1,4 milionu zahraničních turistů ročně. Následuje Indie, kde navíc počet zahraničních pacientů stoupá každoročně o třicet procent. „Výhodou tamních zdravotnických zařízení je totiž perfektní znalost angličtiny, která je v Indii úředním jazykem,“ přibližuje mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

S novým nosem do lázní

Z pohledu tuzemského cestovního ruchu jsou turisté, kteří zemi navštěvují za účelem plastické či estetické operace, přínosní. V Česku totiž zůstávají v průměru tři až deset dní, zatímco klasický zahraniční turista jen tři dny. „Není ale bohužel příliš obvyklé, že by svůj pobyt spojovali s turistickými výlety, nebo že by po operacích zamířili na doléčení do lázní,“ konstatuje Okamura. Zde je podle něj značný prostor nabídnout doplňkové služby. Zejména klienti ze vzdálenějších zemí se totiž o místě podstoupení zákroku rozhodují podle atraktivity destinace. A právě v těchto případech má nespornou výhodu světově proslulá Praha.

„Z estetické plastické chirurgie by však mohla výhledově profitovat i třeba známá česká lázeňská města,“ míní Okamura.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče