Provolané ministerské miliony

25. května 2012, 11:50 - Ondřej Hergesell
25. května 2012, 11:50

Celkové útraty úředníků za telefony a datové připojení rostou, jednotkové náklady však klesají. V poslední době se nejvíce šetří na mobilech

Hegemonie Telefóniky, největšího českého operátora, který vznikl spojením Českého Telecomu a Eurotelu, ve státní správě přetrvává. Dominantní pozice firmy vystupující pod značkou O2 sice dostává trhliny, přesto však mobilní nebo fixní síť Telefóniky využívají ve větší či menší míře všechna česká ministerstva. Vyplývá to ze šetření týdeníku Euro, který se pokusil zmapovat dodavatele a útraty centrálních úřadů za telekomunikační služby.

Pevné linky na ústupu

Průzkum mezi patnácti institucemi (čtrnáct ministerstev a Úřad vlády) nabídl hned několik zajímavých zjištění: - Volání se ve stále větší míře přesouvá z pevných linek do mobilních sítí, roste počet využívaných SIM karet a především objem provolaných minut.
- Za mobilní služby v průměru nejvíce utrácí Úřad vlády (1261 korun měsíčně bez DPH na jedno telefonní číslo) a ministerstvo zdravotnictví (1164 měsíčně na SIM kartu), nejméně naopak školství (pod stovku měsíčně).
- Nejvíce služebních mobilů je využíváno v resortu obrany, který včetně armády obsluhuje 5500 telefonních čísel.
- Pevné linky ministerstva převádějí pod pobočkové ústředny, klasické hlavní telefonní stanice (HTS) jsou na ústupu (například ministerstvo financí jich má jen třicet oproti 1800 linkám propojených pobočkovou ústřednou).
- V oblasti internetového a datového připojení vyznávají resorty rozdílné přístupy, některé zajišťují konektivitu jen pro sebe (například ministerstvo zdravotnictví má 360 uživatelů a každá fakultní nemocnice či hygienická stanice si služby zařizují samy), jiné pro všechny podřízené organizace (kupříkladu spravedlnost „nakupuje“ internet pro 26,5 tisíce uživatelů, kromě ministerstva i pro soudy, státní zastupitelství, vězeňskou službu či justiční akademii).
- Získat od úředníků komplexní odpověď, kolik jejich zaměstnavatel platí za mobilní a fixní hlasové služby a kolik za připojení k internetu (případně kolik zaměstnanců ministerstva dané služby využívá) je v rámci centrální správy prakticky nemožné.

Více SIM karet, menší útraty

Sedmdesát milionů korun. Tolik podle zjištění týdeníku Euro provolali přes mobily úředníci českých ministerstev v loňském roce. Údaj, s ohledem na informační skoupost některých resortů (viz box Nečasův úřad), není bohužel stoprocentním odrazem reálných útrat úředníků. Přesto však leccos napovídá o využívání služeb mobilních operátorů. V porovnání s lednem roku 2005, kdy týdeník Euro publikoval článek na stejné téma, vzrostly úhrnné roční náklady téměř o sto procent. Také počet používaných SIM karet na každém ministerstvu stoupl přibližně na dvojnásobek, ale výjimkou nejsou významnější nárůsty. Například resort dopravy před šesti lety užíval 82 telefonních čísel, na konci loňského roku to bylo již 375, ministerstvo zemědělství vykazuje přes 1200 aktivních telefonů oproti 151 v roce 2005. „Veřejná správa s odstupem kopíruje trend ve firemním segmentu. Stále více hlasového provozu se přesouvá z fixních linek na mobily, tím pádem roste počet úřednických SIM karet i objem provolaných minut,“ popisuje Vilém Herman, majitel společnosti Anderson Consulting, která se zaměřuje na poradenství při výběru operátora nebo dodavatele IT služeb.

Současně s tím klesají i útraty úředníků za používání mobilního telefonu. Například ministerstvo obrany před šesti lety platilo za jedno číslo v průměru dva tisíce korun, nyní je to 275 korun měsíčně bez DPH. Na resortu životního prostředí spadla fakturace ze 1724 korun na přibližně pětistovku, a na dopravě platí za jednu SIM kartu měsíčně 425 korun namísto 1634 korun, což byla průměrná útrata v prosinci 2004.
Ve stejném duchu by šlo pokračovat u každého ministerstva, nicméně za pomyslného vítěze lze považovat ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), kde fakturace z tehdejších téměř patnácti stovek spadla na pouhých 90 korun. Tento údaj pochází z prosince 2009, kdy týdeník Euro prováděl podobné šetření ve státní správě; na opakovanou žádost o poskytnutí aktuálních dat úředníci školství vůbec nereagovali. Zajímavostí ale je, že počet užívaných služebních mobilů na MŠMT od konce roku 2004 stoupl sedminásobně, z 94 SIM karet na téměř sedm set.

Lákavá veřejná správa

„Úspora ve výši 70 až 80 procent není u mobilů ve veřejné správě nereálná, obzvlášť pokud úřady delší dobu nevypisovali výběrová řízení. O ministerstva a další úřady je mezi mobilními operátory velký boj. Ceny začal dolů tlačit již před lety T-Mobile a vstup Vodafonu do tohoto segmentu konkurenci ještě zostřil,“ soudí Herman. Jeho slova nepřímo potvrzuje Tomáš Linhart, manažer Vodafonu pro prodej ve veřejné správě: „Náš podíl se v tomto segmentu pohybuje v jednotkách procent a naší ambicí je nadále růst a pozici posílit.“ Jak jsou ministerstva, ale i regionální úřady či další veřejné instituce atraktivním zákazníkem, popisuje Petr Možíš, obchodní ředitel GTS Czech, tedy operátora, který dodává hlasové a datové služby přes fixní sítě. „Na službách poskytovaných veřejnému sektoru nejsme závislí, ale vidíme zde příležitosti k organickému růstu, obzvlášť když trendem u těchto klientů je snaha o optimalizaci provozních nákladů,“ říká Možíš. Zákazníci ze sektoru veřejné správy podle něj v současné době generují dvanáct procent tržeb GTS Czech, celý veřejný sektor pak více než pětinu.

Otazníkem, ke kterému se nikdo z řad dodavatelů nechce vyjadřovat, zůstává na některých ministerstvech neochota úředníků vypisovat výběrová řízení, která by cenu telekomunikačních služeb srazila. Manažeři operátorů mimo záznam přiznávají, že alespoň v oblasti hlasu přes pevnou linku a datově-internetových služeb přineslo sjednocení úřednické poptávky do projektu KIVS (Komunikační infrastruktura veřejné správy) otevření trhu více dodavatelům.
„Mobilní služby ale často zůstávají na ministerstvech dlouhé roky bez výběrových řízení. Řadoví úředníci nemají chuť vypisovat tendry, které trvají třeba i rok, a přidělávat si tak práci. Ředitelé a náměstci zase řeší spíše politické problémy, takže pokud na ministerstvo nenastoupí nový člověk z komerční sféry nebo pokud nepřijde zadání přímo od ministra, není zájem vyhlašovat novou zakázku, a spíše se obnovují běžící kontrakty. Tendr v poslední době vypsala či o tom uvažuje jen asi třetina resortů,“ popisuje situaci manažer, který si nepřál být jmenován.

Samoobnovovací klauzule

Příčinou popisovaného stavu jsou ale i banálnější důvody. Jeden příklad za všechny: nejmenované ministerstvo má dlouhodobou smlouvu s operátorem, jejíž součástí je i takzvaná samoobnovovací klauzule. Pokud resort v průběhu 30 dnů před koncem dobíhajícího kontraktu smlouvu nevypoví, automaticky se prodlužuje o čtyři roky. Podobně jako třeba fixace u hypotečního úvěru pro běžné smrtelníky. Smutným příkladem zbytečného plýtvání z peněz daňových poplatníků je ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které loni na jaře vyhlásilo výběrové řízení na dodavatele mobilních služeb pro téměř sedm stovek služebních mobilů. „Proběhla elektronická aukce, kterou jeden z účastníků napadl. Od té doby je tendr v řešení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ vysvětluje mluvčí MMR Jana Jabůrková. Netřeba dodávat, že nabídnuté ceny byly atraktivní, oproti současné průměrné útratě 1058 by klesly zhruba o třetinu. „A pokud by soutěž proběhla nyní, mohla by být částka – vycházíme-li z aktuálních nabídek – ještě nižší,“ dodává Jabůrková.

Za jaké ceny tedy v současnosti volají úředníci českých ministerstev? Podle Viléma Hermana, jehož firma pomáhá stlačit v tendrech náklady na telekomunikace, není výjimkou sazba 50 až 60 haléřů za minutu volání z mobilu. „Operátoři mne za to nemají rádi, ale tvrdím, že marže v mobilním segmentu jsou stále poměrně vysoké, takže prostor pro snížení cen a celkovou úsporu nákladů, a to i ve státní správě, stále existuje,“ říká šéf společnosti Anderson Consulting.
Podobně jako u firemních tarifů se na úřadech v poslední době ustupuje od volných minut a přechází se na takzvané flat tarify, tedy neomezené volání za určitý měsíční poplatek, nebo korunový paušál. „V rámci virtuální sítě (VPN) daného ministerstva pak mají uživatelé volání zcela zdarma a sazba ven je sjednocená. Výhodou takového tarifu je, že když zaměstnanec odejde, nadřízený uloží SIM kartu do šuplíku a úřadu nenaskakují zbytečné náklady,“ dodává Herman.

Mobil jako benefit

Zesilujícím trendem je využívání datových služeb v mobilu, ať už pro potřeby e-mailové komunikace nebo pro brouzdání po internetu. „Nelze to paušalizovat, vždy jde o konkrétní potřeby a požadavky úředníků. Stává se například, že na úřad nastoupí nový náměstek, který byl z předešlého zaměstnání zvyklý na telefon BlackBerry, tak chce pro sebe a nejbližší spolupracovníky podobnou službu. Samozřejmě záleží na ceně a na interních směrnicích dané instituce,“ popisuje Herman. Počet úřednických mobilů s internetem odhaduje na přibližně čtvrtinu, konkrétní údaje z ministerstev se pohybují v rozptylu od patnácti procent (obrana) až po více než třetinu (34 procent zdravotnictví, 35 procent životní prostředí a MMR).
V souvislosti s využíváním nových tarifních programů začaly některé úřady svým zaměstnancům poskytovat zajímavý benefit, používání služebního telefonu i pro privátní účely. Příkladem je ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), jež umožňuje 450 uživatelům mobilů soukromé hovory, a přesto průměrná výše faktury dosahuje jen 350 korun. „Díky výhodnějšímu tarifu se v posledním roce snížila útrata na SIM kartu asi o 70 korun,“ vysvětluje Táňa Švrčková z MPSV. Některá ministerstva dokonce podle informací týdeníku Euro uvažují o tom, že by umožnila svým zaměstnancům přesunout pod „křídla“ úřadu své rodinné příslušníky, takže by si v rámci VPN volali zdarma stejně jako svým kolegům. Stejně jako od volných minut v paušálech se v poslední době v tendrech veřejné správy často upouští od systému dotovaných telefonů. „Jednak spadly dolů ceny přístrojů, takže obzvlášť u referentských telefonů tento institut často postrádá smysl. A rovněž to pro úřad není tak výhodné, pokud mají zájem o co nejvyšší stlačení paušálů či hovorného. V případě, že zákazník dotované telefony v tendru chce, je logické, že operátor na oplátku žádá nějaké minimální plnění,“ tvrdí Herman. Tomáš Linhart z Vodafonu v této souvislosti zmiňuje takzvaný hardwarový budget, což je balík peněz, který operátor v rámci tendru poskytne ministerstvu na nákup telefonů. „Snažíme se klientům vysvětlit, že je pro ně výhodnější udělat zvlášť výběrové řízení na dodavatele přístrojů, neboť výrobci či obchodníci mohou často nabídnout lepší ceny než operátoři. V některých případech to však nelze vyřešit jinak. Než bychom zákazníkovi nabízeli konkrétní modely, dostane k dispozici rozpočet, z kterého si od nás v průběhu trvání smlouvy nakupuje přístroje,“ říká Linhart.

Narušená nadvláda

Zatímco v mobilním segmentu ministerstvům stále neochvějně vládne Telefónica se svou značkou O2 – služby nedodává jen na MŠMT a MMR, na zbývajících úřadech je zastoupena alespoň částečně – v segmentu pevných linek a datových služeb její pozice již tak neochvějná není. Bez pevných linek od někdejšího hegemona trhu se obejdou například na dopravě, zdravotnictví či vnitru (disponuje vlastní sítí), u datového připojení je pozice Telefóniky ještě slabší, není zastoupena přinejmenším na pěti centrálních úřadech. Souboj operátorů v rámci projektu KIVS zřejmě nese ovoce. Ministerstva totiž ve svých odpovědích uvádějí, že mezi lety 2009 a 2010 klesly náklady na provoz pevných linek v průměru mezi deseti až dvaceti procenty, a v oblasti datového připojení hlásí například resort dopravy meziroční snížení ceny o téměř 28 procent. Zajímavé je v této souvislosti MPSV, které v loňském roce uspořilo na internetových a datových službách sedm procent. Při průměrných měsíčních nákladech dvacet milionů korun (MPSV zajišťuje spojení pro zhruba deset tisíc uživatelů na úřadu a v podřízených organizacích, jako jsou úřady práce a státní úřady inspekce práce) znamená takové snížení cen téměř sedmnáctimilionovou úsporu za rok. „V segmentu pevných linek stále prostor k úspoře nákladů na ministerstvech existuje, odhadem kolem 30 procent. Ale problémem jsou zakonzervované ceny paušálů, které v některých případech tvoří až polovinu celkové útraty,“ vypočítává Herman. Oblast datového a internetového připojení považuje s ohledem na specifičnost technických parametrů služeb za hůře „soutěžitelnou“.

Tomáš Linhart Šetřivá státní správa

Nejmladší mobilní operátor na českém trhu Vodafone (ani předchůdce Oskar) se na segment státních institucí historicky nezaměřoval. Změna nastala před přibližně dvěma roky, kdy operátor získal ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Postupně uspěl i v dalších výběrových řízeních ve veřejné správě, nejnovější akvizicí je Hasičský záchranný sbor (HZS). „S čtyřmi tisíci SIM kartami se stal naším celkově největším klientem,“ říká Tomáš Linhart, manažer Vodafonu pro prodej veřejné správě.

HZS byl dosud součástí takzvaného Integrovaného záchranného systému (IZS), který fungoval v rámci O2 ve zvláštním režimu. Znamená to, že se tento systém rozpadl? Rozhodně ne. Systém zůstává stejný, jen se otevřel a hasiči jsou prvním subjektem, který změnil dodavatele. Nově IZS neobsluhuje jen jeden operátor, což je pro jednotlivé složky výhoda, mají totiž alternativu ve výběru operátora. Rád bych zdůraznil, že členové IZS měli a nadále budou mít takzvanou prioritu v mobilní síti, tedy jakési upřednostnění hovorů.

Rozhoduje i u takového zákazníka hlavně cena? Cenu jsme upravovali poměrně agresivně, což bylo dáno velikostí zákazníka a počtem SIM karet. Kvalifikačních kritérií je většinou více, ale cena je dominantním faktorem. Úspora zákazníka oproti minulosti se pohybuje v řádech desítek procent.

Dá se na takovém klientovi vůbec vydělat? Samozřejmě bychom se měli chovat jako rozumný podnikající subjekt , ale pravdou je, že reference hraje velikou roli.

Proč se spoustě úřadů nechce vypisovat výběrové řízení? Prvním důvodem je zvyklost na současný stav, který funguje, a není urgentní důvod jej měnit, přestože by to mohlo přinést zlepšení. Druhým důvodem je objem práce, který vypsání tendru vyžaduje. Priority práce úředníků mohou být nastaveny jinak než na nové výběrové řízení na poskytovatele telekomunikačních služeb.

Změnila se poptávka po telekomunikačních službách během posledních dvou let, co Vodafone v tomto segmentu působí? Státní správa je více nakloněna k šetření, usiluje o zefektivnění a začíná se chovat velice racionálně. Vidí, že telekomunikační služby jsou velkou položkou ve výdajích, která jde ale rychle snížit. Udělají-li výběrové řízení, do měsíce či dvou mohou být jejich náklady mnohem nižší.

Setkáváte se v této oblasti s korupcí? Upřímně, my se s návrhy korupčního jednání nesetkáváme. Úřady začínají slyšet spíše na nabídku rychlosti, jednoduchosti a ceny, která je pro ně zásadní. Uvědomují si, že čím více uchazečů ve výběrovém řízení bude, tím nižší bude i výsledná cena.

Jaký je souboj operátorů v oblasti veřejné správy? V současné chvíli je to jedno z nejagresivnějších prostředí v oblasti mobilní komunikace. Je to dané tím, že jde o velký segment, který setrvával v určitém stavu a teď se mírně rozhýbal. Samozřejmě konkurence nevidí ráda, že posiluje někdo třetí, a snaží se věci dělat jinak.

Nečasův úřad? Němá barikáda

Pokud by se vysvědčení současné vládě vystavovalo podle formy komunikace českých ministerstev v otázce útrat za telekomunikační služby, dostal by premiér Petr Nečas pětku. „Jeho“ Úřad vlády sice nejprve slíbil dodat informace s mírným zpožděním, avšak v následujících dvou týdnech se přes urgence nikdo z premiérových podřízených neozval. Nepříliš funkčním úřednickým aparátem disponuje ministerstvo kultury, které zodpovědělo jen třetinu otázek, nutno však dodat, že se mluvčí Stanislav Brunclík alespoň omluvil. Nejtragičtěji komunikuje s médii ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Nikdo ze zaměstnanců PR oddělení nedokázal na opakované výzvy týdeníku Euro zaslat alespoň jeden vysvětlující e-mail, natož odpovědi. A to přesto, že podle serveru Česká pozice má ministr Josef Dobeš k dispozici šestnáct pracovníků tiskového oddělení, tedy zaměstnanců, kteří mají v popisu práce komunikaci s médii. Naopak vysoce profesionálně k půldruhému tuctu otázek přistoupili úředníci MPSV a resortu dopravy, již odpověděli během jediného dne, a ministerstva zahraničí, kteří dodali informačně kompletní materiál.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče