Protistresová medicína aneb Česko čistýma očima

01. března 2004, 00:00 - MARTINA ŠRÁMKOVÁ
01. března 2004, 00:00

ŘEDITEL PRAŽSKÉ BOTANICKÉ ZAHRADY VÁCLAV VĚTVIČKA NENÍ VEŘEJNOSTI NEZNÁMÝ. BOTANIKA A DENDROLOGA NOSÍCÍHO TOTO "NOMEN OMEN" VŠAK LIDÉ NEVNÍMAJÍ JEN JAKO VYNIKAJÍCÍHO ODBORNÍKA A POPULARIZÁTORA VĚDECKÉ DISCIPLÍNY, ALE TAKÉ JAKO VNÍMAVÉHO POZOROVATELE A VLÍDNÉHO GLOSÁTORA ROZHLASOVÉHO POŘADU DOBRÉ JITRO.

ŘEDITEL PRAŽSKÉ BOTANICKÉ ZAHRADY VÁCLAV VĚTVIČKA NENÍ VEŘEJNOSTI NEZNÁMÝ. BOTANIKA A DENDROLOGA NOSÍCÍHO TOTO „NOMEN OMEN“ VŠAK LIDÉ NEVNÍMAJÍ JEN JAKO VYNIKAJÍCÍHO ODBORNÍKA A POPULARIZÁTORA VĚDECKÉ DISCIPLÍNY, ALE TAKÉ JAKO VNÍMAVÉHO POZOROVATELE A VLÍDNÉHO GLOSÁTORA ROZHLASOVÉHO POŘADU DOBRÉ JITRO.

Právě tuto Větvičkovu tvář nabízí kniha Moje květinová dobrá jitra. Tedy ne, že by v ní botanik svou profesi zcela zapřel. Jedna kapitola se přímo jmenuje „O stromech“, jiná „O růžích“. Návody na pěstování či rady, jak se zbavit škůdců, v nich však nehledejte. Václav Větvička se nechal inspirovat Karlem Čapkem a Františkem Nepilem. Pod všední slupkou každodennosti odhaluje zdánlivě obyčejné podoby naší země v nečekaných souvislostech. Ať už vychází ze svých vodáckých zážitků, z vlastní rodové historie mlynářů na Sedlčansku nebo ze vzpomínek na hledání polodrahokamů se synem, vždy nám mezi řádky připomene, že pokud se umíme pozorně dívat kolem sebe, není život ani zdaleka jen stres a honička. Část knihy věnuje autor také svému koníčku: amatérské etymologii. Jeho pátrání po původu zeměpisných jmen přináší pro většinu lidí nečekané objevy. Většinu čtenářů však knížka okouzlí něčím jiným. Větvička je velký znalec české země a jednotlivým regionům věnuje celé kapitoly: Novopacko, V Plzeňsku, O Hrabalovském Polabí, Vysočinou… Téměř každý tu najde kraj, ze kterého pochází buď on, anebo alespoň jeho babička. Autor ale není žádný naivní idealizátor. Tak třeba v kapitole „O žulovém kraji“ připomíná historii svého rodu. Na příkladu své tety, pomocné učitelky, ukazuje, že kantoři neměli nikdy na růžích ustláno. Nabídne nám i starosvětsky uctivý milostný dopis svého budoucího dědečka budoucí babičce. Sotva si však čtenář povzdychne: „Staré zlaté časy,“ narazí na anonymní hanopis, který o dědečkovi krátce před svatbou kdosi poslal jeho budoucímu tchánovi. „No uznejte, není to hezky česky?“ glosuje Větvička. Moje květinová dobrá jitra rozhodně nejsou knihou, kterou čtenář otevře, aby ji odložil až s poslední stránkou. Mnohem lepší je vychutnávat si páně ředitelovu knížku po douškách: jednu kapitolu před spaním - a svět hned vypadá jako bezpečnější a srozumitelnější místo k životu.

(Václav Větvička: Moje květinová dobrá jitra, vydavatel: Vašut)

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kde vám zítra za vysvědčení dají slevu nebo dárek?
Kolik si koupíte za 1000 Kč na dovolené v Turecku nebo v Chorvatsku?
10 věcí, které by měl OSVČ znát o placení zdravotního pojištění
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
Auta
Pět lákavých ojetin, které vás ale nechají někde stát
Opel začal přijímat objednávky na Insignii Country Tourer a Exclusive. Český trh si ještě počká
BMW X5 M a X6 M přicházejí v absolutně černé edici Black Fire
Lada ukázala sériovou Vestu SW a Vestu Cross. Nová kombi vypadají opravdu dobře
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Technologie
Virtuál Kaktus zruší FB zdarma i zpomalené surfování. Data ale budou levnější
Další grafiky s čipy Vega: Radeon Pro WX 9100 a možná první nález Vegy 11 s HBM2
Google News po letech v novém. Zpřehledňuje orientaci v obsahu členěním do karet
Microsoft uvolnil dávku oprav pro Windows, které se někteří smí vyhnout
Další kousek skládačky. Amazon spustil český Markeplace
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít