Proti lžím v médiích

04. srpna 2008, 08:00 - Pavel Hrubec
04. srpna 2008, 08:00

OCHRANA DOBRÉHO JMÉNA - Objevili jste v tisku nebo televizi nepravdivou informaci o své firmě? Možností obrany máte hned několik. Čím dříve se ozvete, tím menší škoda vám hrozí.

Hned na začátku se smiřme s faktem, že seriózní redaktoři nikdy nebudou o vaší firmě psát jenom chválu. O popisovaném oboru nebo kauze nepřipraví tak podrobné a kompletní texty, jak byste si představovali. Situaci popíší vlastními slovy – často zjednodušeně, zkráceně a neodborně. Tak prostě většina médií funguje, hlavně v denním zpravodajství. Ani vy byste nejspíš nechtěli číst příliš dlouhé články, luštit odborné výrazy nebo se „topit“ v záplavě sice souvisejících, ale ne zas tak podstatných informací. V řadě případů je neúplná nebo zkreslená informace kompromisem mezi snahou přinést objektivní, ale zároveň „stravitelný“ text.

První rada tedy zní: Jestliže se vám článek „nelíbí“, ale je v zásadě pravdivý (nechybí v něm žádná podstatná informace, je víceméně vyvážený a ne hrubě zkreslený), zbytečně redaktory neprovokujte a netrvejte na opravě drobností. Přesto se vyplatí daného redaktora kontaktovat a „přátelsky“ mu navrhnout osobní schůzku, případně mu rovnou zašlete bližší informace k danému problému. Naznačte, že článek obsahoval nepřesnosti a že nabízíte kompletnější či odbornější podklady, pokud se autor zase někdy bude věnovat tomuto tématu.

Můžete mu také navrhnout otištění vaší reakce v rubrice dopisů čtenářů, redakčních sdělení či oprav. Nebo velkoryse „zapomeňte“ na nedostatky ve zveřejněném článku, ale navrhněte kompenzaci ve formě zvýraznění vaší firmy v dalším článku na podobné téma. V závislosti na serióznosti média a závažnosti chyby pak můžete dosáhnout stručné (ale cenné) zmínky o vaší firmě, nebo i většího textu včetně rozhovoru s ředitelem.

Na úmyslu nezáleží

Nenechte se ale odbýt omluvou, že podobné chyby se občas redaktorům ve spěchu stávají nebo že k chybě došlo „jen“ z nedbalosti, ne úmyslně. V podobných sporech už soudy potvrdily, že na obranu dobré pověsti máte nárok i při neúmyslném jednání redaktora (zejména opomenutí), jestliže vám může poškodit jméno. Nemusí jít přímo o nepravdivé, lživé tvrzení – postačí výrazné zkreslení skutečnosti, spočívající třeba ve vynechání podstatných informací či souvislostí.

Nedohodnete-li se po dobrém, máte k dispozici právní cestu. Rychlé, jednoduché a prakticky bezplatné řešení nabízí tiskový zákon (č. 46/2000 Sb.) či zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání (č. 231/2001). Nadále budeme hovořit pouze o tiskovém zákoně, protože obě úpravy jsou shodné.

Právo na odpověď

Ačkoliv je termín „tisková oprava“ mezi laiky hodně rozšířený, tiskový zákon z roku 2000 už takový pojem nezná. Nahradil jej takzvaným právem na odpověď.

Zveřejnění odpovědi může po vydavateli požadovat fyzická i právnická osoba, pokud se domnívá, že určité tvrzení v článku se dotýká její cti, důstojnosti, soukromí nebo dobrého jména (pověsti). Šanci na zveřejnění odpovědi však máte jen tehdy, jestliže článek obsahoval nepravdivé, neúplné nebo zkreslené údaje. Český tiskový zákon je tedy mírnější než na Slovensku, kde je možné žádat o zveřejnění odpovědi i na pravdivý článek, pokud se jím daná osoba cítí dotčena.

Text odpovědi si můžete (či spíše musíte) naformulovat sami. Rozsah a forma záleží na vašem uvážení. Je však nutné omezit se jen na „skutková tvrzení“, kterým uvádíte na pravou míru nepravdivé, neúplné, nepřesné či jinak zkreslené údaje obsažené v původním článku. Vaše odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného článku. Napadáte-li pouze část textu, musí být přiměřená rozsahu napadené části.

JSEM NEVINEN!

Zatím málo známou možností je takzvané dodatečné sdělení. Využijte jej v případě, kdy médium informovalo o probíhajícím trestním řízení, přestupku nebo správním řízení proti vaší osobě nebo firmě. Jestliže pak soud rozhodne o vaší nevině, má vydavatel povinnost takovou informaci zveřejnit.

30 dnů a dost

Oficiální žádost o zveřejnění odpovědi musíte zaslat písemně vydavateli média. Nestačí jej tedy poslat autorovi článku, dokonce ani šéfredaktorovi. Nejjistější je zaslání doporučeného dopisu. Vyloučena není ani (rychlejší) e-mailová žádost, kde však může být obtížnější následné dokazování doručení.

Žádost nemá přesně určenou formu, ale musí z ní být patrné, že požadujete zveřejnění odpovědi (je vhodné, nikoliv však nutné takto dopis začít). Dále musí být patrné, na jaký článek si stěžujete (kdy, kde a kdo jej napsal). Musí být také zřejmé, v čem se podle vás dotýká vašeho dobrého jména, cti, důstojnosti či soukromí. Dále připojte návrh znění odpovědi.

Žádost je nutné doručit vydavateli nejpozději do 30 dnů od uveřejnění napadeného sdělení. Jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká. Vyplatí se vám tedy průběžný monitoring médií. Když najdete nepravdivou informaci ve tři měsíce starém tisku, je už vaše právní postavení mnohem slabší, i když ne beznadějné.

Vydavatel je povinen uveřejnit odpověď ve stejném médiu jako původní článek. A to tak, aby byla umístěním a formou rovnocenná napadenému sdělení. Musí ji označit jako „odpověď“ (můžete se dohodnout i na jiném titulku, nelze však vydavatele nutit k pojmu „tisková oprava“). Za zveřejnění vám vydavatel samozřejmě nesmí nic účtovat ani jej jinak podmiňovat. Součástí odpovědi je jméno a příjmení nebo název osoby, která o uveřejnění požádala.

Redakce nesmí svévolně vynechat část odpovědi, měnit ji nebo k ní cokoliv přidávat. Zákon jí však dovoluje zveřejnit (na jiném místě) komentář či redakční poznámku. Jestliže pak máte výhrady k takovému novému článku, opět vám nezbude než podat další žádost o odpověď.

Pokud je rozsah navrhované odpovědi podle mínění vydavatele nepřiměřený původnímu sdělení (tedy výrazně delší), může vás vyzvat ke zkrácení. Stejně tak, jestliže má jiné výhrady. Záleží na vás, zda pak navrhnete jinou verzi odpovědi a dohodnete se, nebo se rovnou obrátíte na soud.

Odpověď musí vyjít do osmi dnů od doručení vaší žádosti. Jestliže to není možné (například u čtrnáctideníku), musí vyjít v nejbližším vydání. O takovém řešení vás musí vydavatel informovat do osmi dnů od doručení žádosti a přesně určit datum, kdy odpověď zveřejní.

Dodatečné sdělení

Zákon vám dává právo také na takzvané dodatečné sdělení. Jedná se vlastně o speciální variantu odpovědi v případech, kdy médium informovalo o nějakém trestním řízení, přestupku nebo správním řízení proti vaší osobě nebo firmě. Jestliže článek vyšel před pravomocným ukončením takového řízení, máte pak právo požadovat uveřejnění informace o konečném výsledku. Typicky tedy v případě, že se prokázala vaše nevina, nebo že odvolací soud zmírnil původní verdikt.

Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musíte vydavateli doručit do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno. Další pravidla pro zveřejnění dodatečného sdělení jsou prak
ticky shodná s výše zmíněnou odpovědí.

I zde platí, že je lepší zkusit se nejdříve dohodnout „po dobrém“ s konkrétním redaktorem. O ukončení sporu pravděpodobně rád napíše – alespoň nebude muset vymýšlet námět na jiný článek. Redakční text také pravděpodobně přitáhne větší pozornost čtenářů než vaše formálně působící dodatečné sdělení.

POZOR NA TERMÍNY

Žádost o odpověď je nutné doručit vydavateli nejpozději do 30 dnů od uveřejnění napadeného sdělení. Vydavatel pak musí zveřejnit odpověď do osmi dnů po obdržení žádosti (případně v jiném nejbližším možném termínu). Nevyhověl-li vám vydavatel, podejte návrh soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi.

U citací máte smůlu

Z povinnosti uveřejnit odpověď však existuje několik výjimek.

Především nemůžete požadovat „opravu“ tvrzení, které jste redaktorovi prokazatelně poskytli vy sami. V mezích normy jsou i drobná krácení a úpravy citací, nezměnila-li zásadně smysl vašeho vyjádření.

Se žádostí neuspějete ani tehdy, jestliže už médium zveřejnilo vlastní opravu dříve, než přišla vaše žádost. Jestliže se při tom drželo pravidel pro odpověď (zejména přiměřený rozsah a umístění), byla by vaše odpověď už jen opakováním.

Komplikovaná situace nastane, když je napadené sdělení citací třetí osoby. Jestliže jej redaktor jasně označil jako citaci někoho jiného, není vydavatel povinen vaši odpověď zveřejňovat. A to i v případě, že třetí osoba lže. Právní kroky pak musíte podniknout vůči ní. Nicméně zkuste se s redakcí dohodnout na dobrovolném uvedení věcí na pravou míru. Vynutit zveřejnění byste si však mohli snad jen v případě, že by redaktor hrubě porušil základní standardy své profese – například kdyby napsal ostře kritický článek o vaší firmě jen na základě tvrzení jednoho z tisíců zákazníků, aniž by vám v článku současně dal prostor k reakci nebo si pravdivost zákazníkova tvrzení ověřil jinak.

Ač to zákon výslovně nezmiňuje, příliš šancí nemáte ani v případě, že neobjektivita či neúplnost článku je způsobena vaší pasivitou. Prokáže-li redaktor, že jste nevyužili prostor daný k vyjádření, těžko můžete takový prostor požadovat dodatečně.

Vydavatel dále nemusí uveřejnit odpověď, jestliže by tím spáchal trestný čin či správní delikt nebo jestliže je její text v rozporu s dobrými mravy. Příkladem je propagace fašismu, násilí, náboženské nesnášenlivosti a podobně.

K soudu!

Jestliže je vaše žádost oprávněná a přesto s ní u vydavatele neuspějete, nezbude vám než se obrátit na soud. Totéž můžete v případě, kdy vydavatel nedodržel podmínky pro zveřejnění odpovědi (zákaz krácení, změn a podobně). Návrh soudu však musíte podat do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi.

Uvedený postup podle tiskového (nebo „televizního a rozhlasového“) zákona je nejrychlejší, jednoduchý a bezplatný. Přesto můžete využít i druhou možnost, kterou je obrana dobrého jména podle občanského zákoníku (paragrafy 11 a 19b). V tomto případě se na soud obracíte rovnou a požadujete, aby vydavatel opustil od „neoprávněných zásahů“ a odstranil „závadný stav“. Hlavně však máte možnost žádat „přiměřené zadostiučinění“ včetně peněžitého plnění. Dále můžete žádat o náhradu způsobené škody včetně ušlého zisku (§ 420 občanského zákoníku).

U soudu nemusíte prokazovat, že tvrzení v napadeném článku jsou nepravdivá. Takovou povinnost má vydavatel: Musí dokázat, že zveřejněné údaje jsou pravdivé. Nedokáže-li to, tak spor pravděpodobně vyhrajete. Totéž platí v případě sporu se třetí (citovanou) stranou.

Právě hrozba finanční sankce (náhrady škody) bývá pro vydavatele dostatečnou motivací, aby daly před soudním řešením přednost řádnému zveřejnění odpovědi. Oproti tomu vaše firma může soudním sporem získat, pokud vám článek způsobil výraznou finanční škodu a uveřejnění odpovědi vám nestačí. Uvědomte si ale zároveň, že soudní spor je mnohem delším řešením než postup podle tiskového zákona (žádost o odpověď). Navíc při případné prohře budete muset zaplatit náklady sporu a ještě si na vás redaktor pořádně „smlsne“ v dalším článku.

Když osm dnů nestačí

Stručně se zmíním ještě o nejhorším možném případu: Na titulní straně nejčtenějšího deníku o vás vyjde zcela nepravdivá informace.

V takovém případě se vyplatí nejen podat žádost o odpověď či náhradu škody, ale také aktivně jednat. Dříve než by totiž vyšla odpověď, může se informace dostat „mezi lidi“ a hlavně do dalších médií.

Doporučujeme proto vydat tiskovou zprávu (dementující nepravdivou informaci), případně pozvat všechna média na tiskovou konferenci. Koneckonců náklady na taková opatření pak budete moci vydavateli „vyúčtovat“ při sporu o náhradě způsobené škody.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče