Prosíme, nevypínejte své přijímače

14. dubna 2011, 18:58 - Ondřej Hergesell
14. dubna 2011, 18:58

Počet nových kanálů v DVB-T je zklamáním

Počet nových kanálů v DVB-T je zklamáním, dalších pět stanic by však mohlo ještě vzniknout

Letos o Vánocích se už téměř žádná česká rodina, která se ráda dívá na televizi, neobejde bez STB. Hrůzostrašný název však v případě televizního vysílání neznamená nic jiného, než set-top box, tedy zařízení určené pro příjem a dekódování signálu digitálního televizního vysílání. Faktem však zůstává, že nutnost pořídit si STB, případně novou televizi, která má přijímač moderního signálu zabudovaný v sobě, je již několik měsíců nutností pro valnou část obyvatel Česka. V současnosti je analogové televizní vysílání vypnuto přibližně v polovině Česka a magické datum 11. 11. 2011, které stát určil jako definitivní termín ukončení analogu (až na dvě výjimky, jež kvůli technickým problémům skončí k 30. červnu 2012), se nezadržitelně blíží. Majitelé původních analogových přístrojů poté uvidí na svých obrazovkách jen zrnění. Na druhé straně, digitální systém DVB-T (Digital Video Broadcasting – Terrestrial) přináší do televizních přijímačů lepší kvalitu obrazu i zvuku a potenciálně více kanálů, které se díky modernímu způsobu vysílání do jedné vysílací frekvence „vmáčknou“.
Přinesla však digitalizace českého televizního éteru, která doposud stála několik miliard korun, pozitivní změnu, kterou politici národu slibovali, tedy výrazné rozšíření programové nabídky? Je jedna nová televize, TV Barrandov, která vznikla v rámci českého pozemního vysílání, splněním velkého očekávání, jež digitalizaci předcházelo? A co si o dosavadním průběhu přepínání z analogu na DVB-T myslí manažeři z televizní a vysílací branže?

Přehnané ambice

Když na začátku května 2006 popisoval týdeník EURO připravovaný proces digitalizace TV vysílání, byly ambice šesti nových televizí – respektive subjektů, jež od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) získaly licenci na vysílání v DVB-T – tak obrovské a velkolepé, že snesly srovnání jen s Vladimírem Železným v dobách jeho největší slávy. Šestice televizí Barrandov, Febio, Óčko, Pohoda, RTA a Z1 plánovala spuštění svých programů v horizontu několika málo měsíců a dohromady si chtěla ve sledovanosti i v objemu reklamních příjmů sáhnout na téměř půlku televizního trhu. Očekávání byla opravdu velká. Uběhlo však pět let a realita je úplně jiná. Z původní šestice držitelů licencí své projekty odstartovaly jen dvě stanice – TV Barrandov a Z1, která navíc kvůli finanční náročnosti provozu a nízké návratnosti investic letos v lednu skončila. Zpravodajská televize RTA sice vysílá, avšak ne celoplošně a celoformátově, nýbrž jen 20 minut denně v určitých regionech Česka, a to na sdílených frekvencích s televizí Prima. O definitivním vyřešení budoucnosti firmy v DVB-T rozhodne majitel RTA Jaroslav Berka do podzimu letošního roku. Televize pro děti a mladé pod názvem Pohoda, respektive majitel licence Radim Pařízek, sice stále počítá se svým rozjezdem – poslední avizovaný termín je stanoven na rok 2012 – ale v podobném duchu hovoří již pět let. Poslední z šestice licencovaných subjektů, Febio TV patřící Fero Feničovi, stále hledá investora, který by podpořil rozjezd kanálu orientovaného na vzdělanější a aktivnější část populace. Trochu mimo toto hodnocení stojí hudební televize Óčko, která začala vysílat již před digitalizací, konkrétně v roce 2002. Ani dnes není DVB-T její nosnou platformou, naopak vysílá jen ve třech největších městech Česka a jinak diváky oslovuje především prostřednictvím satelitních parabol a kabelových přípojek, případně přes IPTV či internet (více viz Plány vs. realita). Televizi Public, která před několika dny spadla s mnohasetmilionovými dluhy do insolvenčního řízení, za nový digitální kanál považovat nelze, neboť v DVB-T vysílá jen omezeně, navíc jen ve formě takzvaného převzatého vysílání (signál jde do digitální pozemní sítě ze satelitu, či z kabelu).

Aspoň rozmnoženiny

Důvodů, proč z šestky držitelů licencí v současnosti vysílá v digitálním pozemním vysílání jediná televize (Barrandov), je několik. Tři jsou však zásadní – malá konkurence na straně provozovatelů sítí, takzvaných multiplexů, která nedonutila „síťaře“ bojovat o nové televize atraktivní cenou; obstrukce velkých komerčních televizí, které zdržovací taktikou zpomalily start digitálu a zároveň ztížily vstup nových stanic na trh; a především ekonomická krize, která vpadla do byznysplánů nových televizí více než do kteréhokoli jiného odvětví. Propad inzertních peněz v televizním byznysu se pohyboval v letech 2008 až 2009 kolem třiceti procent, což zasáhlo i tak silné hráče, jako je Nova či Prima, a řada potenciálních investorů do nových televizí zařadila zpátečku.
Jan Potůček, šéfredaktor DigiZone.cz, v této souvislosti uvádí: „Když v roce 2006 tehdejší Topolánkova vláda startovala televizní digitalizaci, ve vládním prohlášení psala, že si od ní slibuje rozšíření programové nabídky a větší pluralitu vysílání včetně počtu provozovatelů televizí.“ Jenže situace k větší pluralitě nedospěla, došlo jen ke zmnožení programů televizí, jež už dávno vysílaly analogově. „Česká televize má čtyři místo dvou programů, Nova má dva místo jednoho pozemně šířeného, Prima tři namísto jednoho. Analogovým komerčním televizím se podařilo proces digitalizace tak dlouho zdržovat, že projekty nových digitálních televizí zestárly a jejich konkurence startovala přímo do ekonomické krize,“ vypočítává Potůček. Podle něj se na nízkém počtu nových kanálů negativně projevila i takřka nulová konkurence mezi provozovateli sítí, takzvanými operátory multiplexů. „Kdyby bylo na trhu více operátorů, mohli mezi sebou soutěžit o klienty, tedy nové kanály, což by vedlo ke snižování cen za šíření signálu. To se však nestalo, trh se neotevřel a byl to také jeden z důvodů, proč to malé televize neustály,“ říká Potůček. Z dřívějšího zjištění týdeníku EURO vyplývá, že komerční televize platí na poplatcích za vysílání svého signálu až 80 milionů korun ročně (konečná cena závisí na úrovni pokrytí obyvatelstva), a pro některé televize tvořily vysílací náklady v DVB-T až třetinu ročního rozpočtu.

Duopol a krize

Národní koordinátor pro digitalizaci a šéf kampaně přechodu na DVB-T Zdeněk Duspiva upozorňuje, že nová technologie TV vysílání přesto rozšířenou programovou nabídku přináší. „Z původních čtyř celoplošných televizí se nabídka na většině území rozšířila – k dispozici je nově sportovní a zpravodajský kanál ČT, Nova Cinema, Prima Cool a Love, a samozřejmě Barrandov. Česko se nemůže v tomto ohledu měřit s většími státy, takže nemůžeme být překvapeni, když počet stanic nerostl nijak strmě,“ upozorňuje. Zároveň dodává, že současný stav je způsoben i duopolistickým postavením na trhu provozovatelů multiplexů, kdy České Radiokomunikace (ČRa), které vybudovaly dvě sítě, na konci loňského roku koupily konkurenční společnost Czech Digital Group (CDG). „Čtvrtá DVB-T síť vlastněná Telefónikou O2 se zatím nerozrůstá a duopol na trhu provozovatelů sítí stále trvá. Je otázkou, zda dosavadní stav paradoxně nenahrává jiným formám šíření signálu na úkor pozemního vysílání,“ soudí Duspiva, přičemž na mysli má zejména vysílání přes satelit, kabelové sítě či internet.
Zklamání občanů-diváků z úzké programové nabídky v digitálním éteru si je vědom i Kamil Levinský, výkonný ředitel obchodu a marketingu Českých Radiokomunikací. Za hlavní důvod však považuje ekonomickou krizi, která v roce 2009 „poslala do šuplíku“ i projekty, které se dříve jevily jako velmi zajímavé. „Na naší straně nedošlo k žádným pochybením či zádrhelům při výstavbě sítí. Třetinový propad reklamního koláče ale zasáhl i již existující televize, natož nové projekty, kterým se tímto významně prodloužila profitabilita potenciální investice do rozjezdu vysílání v DVB-T,“ tvrdí Levinský.

Nové přece jen přibudou

Obchodní ředitel ČRa však do budoucna nevidí situaci natolik tristně, jak to vypadá nyní. Soudí, že v horizontu tří až pěti let by v DVB-T mohlo vzniknout přinejmenším pět nových kanálů. „Nemohu předjímat, jakého typu tyto stanice budou, a zároveň nelze říci, zda se bude jednat o ryze tuzemské projekty nebo zda přijdou i nějaké zahraniční kanály. Jsem ale optimista, pro určitý typ televize v digitálním éteru ještě prostor je,“ řekl Levinský týdeníku EURO. Hodně prý napoví otevření trhu s licencemi po definitivním ukončení procesu digitalizace. V ten moment přestane o licencích pro vysílání rozhodovat RRTV, ale získá ji každý subjekt, který se domluví s nějakým operátorem multiplexu a splní základní administrativní předpoklady. „Tím z televizního trhu zmizí poslední velká deformace, dojde k uvolnění a vzniknou jak další nové kanály stávajících televizí, tak i zcela nové stanice. Zvýšený zájem investorů již registrujeme, ale konkrétnější být nemohu,“ dodává.

HBO v DVB-T?

Šéfredaktor serveru DigiZone.cz Jan Potůček vidí potenciální byznys v DVB-T i ve specializovaných službách, které diváci dosud znají jen ze satelitu či kabelových televizí – vysílání TV ve vysokém rozlišení a prémiové, tedy placené, služby. „Myslím si, že po uvolnění trhu může do České republiky vstoupit nějaký silný zahraniční hráč v podobě lokalizované verze již existující televize. Dlouhodobý zájem o vysílání v českém DVB-T systému má například panevropská zpravodajská stanice Euronews a našli by se i další. Veskrze to ale budou tematické kanály a je dost možné, že se dočkáme i zakódovaných placených programů z klasických pozemních vysílačů,“ řekl Potůček týdeníku EURO.
Výhodou prémiových kanálů v DVB-T by podle něj bylo, že by si lidé kvůli stanicím typu HBO nemuseli pořizovat kabelovou televizi nebo složitě montovat satelitní parabolu, ale stačilo by do inovovaného televizoru, respektive do speciální zdířky, vložit předplacenou dekódovací kartu. „Tu bude možné koupit třeba v trafice a platit bude třeba jen na určité časové období, nikoli celoročně. Vůbec bych placenou televizi v rámci pozemního digitálního vysílání nezatracoval, i když se zřejmě bude týkat jen hustěji obydlených oblastí,“ dodává. V podobném duchu hovoří i Levinský, podle kterého by dokonce mohla vzniknout celá síť založená na prémiových službách, jakýsi placený multiplex. „Reklamní koláč v českém televizním éteru je limitovaný a žádným skokem se nezvýší, proto nelze předpokládat, že by se tu uživilo třeba dvacet komerčních, byť menších, kanálů. Budoucnost, a to se týká i nových stanic, je v placeném obsahu,“ uzavírá.

Čtyři multiplexy, dvě firmy V českém digitálním televizním éteru v současnosti vysílají čtyři sítě, takzvané multiplexy. Ten první, operovaný Českými Radiokomunikacemi (ČRa), označovaný jako veřejnoprávní, je vyhrazen pro Českou televizi, která v něm vysílá všechny čtyři kanály. Pro šíření svých sedmi stanic ho navíc využívá i veřejnoprávní Český rozhlas. Dle národního koordinátora pro digitalizaci Zdeňka Duspivy v současnosti pokrývá signálem 99,8 procenta obyvatelstva. Multiplex 2 provozovaný rovněž ČRa obsahuje dvě stanice Novy (Nova a Nova Cinema), dvě stanice Primy (Prima a Prima Cool) a TV Barrandov. Aktuálně signál pokrývá 90,7 procenta obyvatel, přičemž teoretické pokrytí dosahuje ve 26 lokalitách téměř 99 procent. Multiplex 3 provozuje společnost Czech Digital Group (CDG), kterou od loňského prosince vlastní ČRa. S pokrytím přesahujícím 85 procent je považován za celoplošný, vysílá v něm nový kanál Primy pro ženy Prima Love, televize Public, která se vypořádává s insolvenčním řízením a mnohasetmilionovými dluhy, a rádio Proglas. Obchodní ředitel ČRa Kamil Levinský věří, že třetí multiplex může pojmout až osm kanálů, v návaznosti na snížení cen oproti původnímu ceníku CDG. Multiplex 4 patřící Telefónice O2 momentálně vysílá jen ze tří lokalit (Praha, Brno, Ostrava) s pokrytím necelých 23 procent obyvatelstva, ačkoli Technický plán přechodu, tedy jakýsi jízdní řád digitalizace, určuje výrazně vyšší pokrytí. „Do budoucna bychom lokality i pokrytí rádi rozšířili, ale musíme mít dlouhodobého stabilního zákazníka,“ říká mluvčí firmy Martin Žabka. V takzvaném testovacím provozu vysílají ve čtvrtém multiplexu hlavní kanály ČT a Novy pořady ve vysokém rozlišení a také hudební televize Óčko, která předloni odešla z multiplexu CDG kvůli vysokým nákladům na šíření signálu. „Do roka se bude muset s multiplexem Telefóniky něco stát. Buď budou muset začít stavět a pokrývat větší část obyvatel, nebo by jim měla být licence odebrána, jinak se trh nerozhýbe,“ říká výkonný ředitel Óčka Hynek Chudárek.

Plány vs. realita (Současný stav šesti projektů digitálních televizí)

TV Barrandov Nejambicióznější projekt z šestice „původních“ nových kanálů je jedinou fungující plnoformátovou televizí v DVB-T. Za barrandovskou televizí stojí ocelářský magnát Tomáš Chrenek, respektive Třinecké železárny do projektu investovaly již miliardu korun. Místopředseda představenstva TV Barrandov Janis Sidovský týdeníku EURO řekl, že se televize – navzdory ekonomické krizi – daří držet byznysplán projektovaný na pětiletou návratnost. „Vzhledem k tomu, že by se jednalo o potenciální konkurenci, nemůžeme hovořit o zklamání, že jsme jediná fungující nová televize. Ale je nutné podotknout, že se na stávajícím stavu značně podepsala ekonomická krize, která kromě jiných odvětví postihla i reklamní trh,“ říká Sidovský.

Febio TV Tak „trochu jiná televize“ měl být digitální projekt Fera Feniče, známého producenta a tvůrce dokumentárních pořadů Česká soda, Gen, Oko či Cestománie. Febio TV chtělo nabízet inteligentní zábavu pro vzdělanější a aktivnější část populace, tedy diváky, kteří hledají oddech po návratu z práce. Jenže krize zasáhla i tuto televizi, která měla ambici dosáhnout desetiprocentního podílu na sledovanosti i reklamních příjmech, a investor Arca Capital Bohemia na poslední chvíli peníze odřekl. Fenič týdeníku EURO minulý týden řekl, že projekt stále spí, ale není mrtvý. „Stále věřím, že investora objevíme a televizi v určité formě rozjedeme. Navíc náš strategický záměr nebyl dosud nikým realizován, takže volné místo na trhu stále je,“ soudí Fenič.

TV Óčko Nejstarší česká hudební televize vysílá nepřetržitě již od roku 2002, kdy startovala jako Stanice O. Z DVB-T, konkrétně multiplexu 3, předloni vystoupila kvůli neúměrně vysokým poplatkům za šíření digitálního pozemního signálu. Podle Hynka Chudárka, výkonného ředitele a člena představenstva, má ale stále ambici se vrátit – pokud se domluví na férových podmínkách. „Nemůžeme přistoupit na likvidační ceny, to bychom mohli dopadnout jako Z1,“ říká. Óčko před časem vstoupilo do měření sledovanosti prostřednictvím peoplemetrů, takže mu spadla sledovanost oproti původnímu měření v rámci Mediaprojektu. „Denní sledovanost se pohybuje kolem 460 tisíc diváků a momentálně se pohybujeme kolem jednoho procenta v naší cílové skupině. Záměrem je dostat se na tříprocentní podíl,“ uvádí Chudárek.

TV Pohoda Celoplošná digitální televize pro děti, mládež a juniory do pětadvaceti let, patřící někdejšímu hudebníku kapely Citron a spolumajiteli sítě rozhlasových stanic Čas Radimu Pařízkovi, ohlašovala svůj start již několikrát. Naposledy server DigiZone.cz citoval Pařízka, že se Pohoda rozjede letos na jaře. Pravdou je, že na webových stránkách Radia Čas hledá projekt s pracovním názvem TV Telka kameramany, grafiky a střihače. Sám Pařízek na přímý dotaz týdeníku EURO odpověděl: „Momentálně jsem v zahraničí, ozvu se, až budeme mít vše přichystáno.“ Podle týdeníku Ekonom chce Pařízek nejprve rozjet vysílání TV Telka v „domovském“ ostravském regionu a v příštím roce stanici překlopit do plnoformátové Pohody. „Televize pro děti a mládež tady chybí,“ tvrdí muzikant.

RTA Zaměřit se na celodenní vysílání zpravodajství ze všech českých a moravských regionů, takový byl cíl televize RTA (Regionální Televizní Agentura) patřící Jaroslavu Berkovi. RTA měla oproti zbývajícím novým televizím výhodu ve své spolupráci s TV Prima, na jejíž frekvencích vysílá každý všední den v podvečer dvacetiminutové regionální zprávy. I Berkův projekt ale skončil s odchodem předdomluvených investorů. Televizní podnikatel se však nevzdává a zvažuje rozjet projekt TV7 (sedm regionálních televizních studií po celém Česku). „Momentálně jednáme s jedním potenciálně zajímavým strategickým partnerem, ale takových nadějí již bylo… Do konce letošního roku padne rozhodnutí, zda něco v DVB-T vybudujeme, nebo po letech rezignuji,“ řekl Berka týdeníku EURO.

Z1 TV Nejsmutnější příběh ze šestice původních digitálních kanálů, licencovaných již v roce 2006. Zpravodajská televize, za kterou stála finanční skupina J&T, spustila vysílání v létě 2008 a nedožila se ani třetích narozenin. Letos v lednu ji majitelé nechali zavřít, ačkoli nový ředitel Zdeněk Šámal zavedl tvrdá úsporná opatření a sledovanost postupně rostla. Stanice snížila počet zaměstnanců téměř o půlku na 150 lidí, omezila vlastní tvorbu, posílila dokumenty a například zrušila živé vstupy o víkendech. Přesto jen v loňském roce prodělala více než 100 milionů korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče