Prosazujeme e-předpis

20. března 2006, 00:00 - JAROSLAV SCHEJBAL
20. března 2006, 00:00

DAVID RATH, MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ: Ministr zdravotnictví David Rath chce zavést takzvanou degresivní marži ještě do voleb. „My bychom ji zavedli klidně ihned. Česká lékárnická komora však předložila návrh, který by zdražil léky pacientům,“ tvrdí Rath.

DAVID RATH, MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ: Ministr zdravotnictví David Rath chce zavést takzvanou degresivní marži ještě do voleb. „My bychom ji zavedli klidně ihned. Česká lékárnická komora však předložila návrh, který by zdražil léky pacientům,“ tvrdí Rath. Souhlasíte s tím, že plošné snížení marže dopadlo více na malé lékárny na malých městech a vesnicích? Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo od začátku roku vydáno deset osvědčení pro otevření nové lékárny. My nemůžeme řešit podnikatelská rizika například lékárny na malém městě, kde je lékáren více, aniž by byly skutečně potřeba. Navíc lékárna na vesnici přece není vůbec žádná samozřejmost. V malých obcích jsou jen takzvané výdejny léků a ještě k tomu sporadicky. Boom, který prožíval obchod s léky zejména v posledních 15 letech, byl pro mnohé podnikatele lákavý. Počet lékáren se rychle zvyšoval a tento nárůst nezastavilo ani opakované snížení maximální marže v minulosti. Odkdy chcete zavést degresivní marži?

My bychom ji zavedli třeba hned. O její konkrétní podobě jednáme s lékárníky a ministerstvem financí. Česká lékárnická komora však předložila návrh, který by zdražil léky pacientům. Nyní se zdá, že vstřícnější postoj k jednání má Grémium majitelů lékáren. Nelze tedy vyloučit, že degresívní marže bude do voleb domluvena.

Proč jste ji už nezavedli dříve? Teď to vypadá, že napravujete vlastní přehmat… O degresívní marži se hovoří již řadu let bez výsledku. Problém spočívá v dohodě nad konkrétní výší jednotlivých pásem a výší obchodní přirážky v těchto pásmech. My neprosazujeme nic zásadně jiného než to, co bylo dojednáno ještě za ministryně Emmerové - totiž krátkodobá stabilizační opatření ve zdravotnictví, která v červnu roku 2005 vzala na vědomí vláda. Tam je jasně napsáno, že v oblasti hospodaření s léky se mají do konce volebního období ušetřit tři miliardy korun. S tím souvisí jak úpravy v takzvané lékové vyhlášce, tak přísnější regulace v úhradové vyhlášce. Snížení maximální marže byl jen jeden z nástrojů jak rychle a jednoduše snížit výdaje za léky. Současný model financování lékáren často čelí kritice, neboť v něm cena léku hraje hlavní roli. Jaká je vaše představa?

V rámci krizového řízení rezortu jsme snížili maximální marži o tři procenta.

Nyní v klidu jednáme a pracujeme na degresivní marži. Do budoucna by se mi docela líbil i systém, kdy vydání léku je hodnoceno jako zdravotnický výkon, za který platí pojišťovna místo různě vysoké marže jednu paušální sazbu.

Podle České lékárnické komory měly být také přijaty regule pro rozšiřování lékárenské sítě. Lékárny jsou u nás 16 let brány jako „volný“ a ničím neregulovaný obchod, stejně jako drogerie či restaurace. Myslím si, že to většině lidí vyhovuje a tudíž nevidím důvod na tomto faktu nic měnit. Jaký je váš postoj k systémům sdílení informací mezi jednotlivými zdravotnickými zařízení, pracuje vaše ministerstvo na něčem podobném? Ve fakultních nemocnicích, tedy našich nemocnicích, nyní například prosazujeme formu takzvaného elektronického předpisu. To znamená, že lékař s lékárníkem v nemocniční lékárně bude komunikovat výhradně elektronicky a tímto způsobem bude i předepisovat léky. Pacient prostě klasický papírový recept vůbec do ruky nedostane. Vzhledem k mým zkušenostem považuji zavedení takzvané elektronické zdravotní knížky za předčasné a je vůbec otázka, jaký význam může mít a kolik bude takový systém každoročně stát. Podle lékárníků i pacientů došlo ke zvýšení doplatků, a u některých léků dost podstatně. Vy však tvrdíte, že to není pravda. Skutečně lze vždy změnit lék tak, aby pacient nedoplácel více než dosud? Poněkud tomu nerozumím. Prezident Chudoba na jednu stranu volá po zvýšení spoluúčasti, na druhou stranu ji kritizuje. Ale teď vážně. V médiích se objevily případy léků, u nichž se výrazně snížila úhrada a tedy zvýšil doplatek, třeba Durogesic. Přitom u nich existuje naprosto identický lék, zde Transtec a Fentahexal, které jsou plně hrazeny. Ze zhruba osmi tisíc léků, které jsou na trhu, je jich víc než dva tisíce plně hrazených. Doporučil jste lidem, aby kupovali léky tam, kde to je nejlevnější, například v lékárnách fakultních nemocnic. Nemyslíte si, že je nefér preferovat tyto lékárny, už jenom proto, že nemocnice stát oddlužil a ony si vlastně díky tomu mohou nižší cenu dovolit?**

Lidé mají právo na informaci, kde jsou léky nejlevnější a cítím jako svoji povinnost jim to sdělovat. Není pravda, že všechny státní nemocnice jsou zadlužené, mnohé hospodaří dlouhodobě vyrovnaně. Na druhou stranu zákon nám ukládá nést odpovědnost za dluhy státních nemocnic a tudíž jen plníme svoji povinnost. 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče