Proniknout na čínský trh je těžší než se zdá

13. března 2006, 00:00 - JAROSLAV SCHEJBAL
13. března 2006, 00:00

PAVEL KOHOUT, ANALYTIK SPOLEČNOSTI PPF: „Ukazuje se, že proniknout na čínský trh je mnohem obtížnější, než jak to vypadá z evropské perspektivy,“ říká analytik společnosti PPF Pavel Kohout.

PAVEL KOHOUT, ANALYTIK SPOLEČNOSTI PPF:

„Ukazuje se, že proniknout na čínský trh je mnohem obtížnější, než jak to vypadá z evropské perspektivy,“ říká analytik společnosti PPF Pavel Kohout. * Velké i menší české firmy míří na čínský trh. Čím je čínská ekonomika tak atraktivní? V první řadě je to levná výrobní základna, teprve ve druhé pak přitažlivý trh. Ukazuje se, že proniknout na čínský trh je mnohem obtížnější, než jak to vypadá z evropské perspektivy. Trh je také velmi fragmentovaný, takže nelze hovořit o miliardovém trhu. Dalším problémem je extrémně ostrá konkurence. * Čeho se naopak mohou české firmy obávat? Kromě konkurence také nezvyklých podmínek, odlišného přístupu k chápání práva a nerespektování intelektuálního vlastnictví. Často se stává, že čínský výrobce pracující pro zahraniční firmu jí za čas začne konkurovat jejími vlastními výrobky. * Ve kterých oborech lze uspět?

Číňané v posledních letech začali náruživě konzumovat luxusní zboží z Evropy. To dělá radost například hodinářské firmě Rolex, francouzským výrobcům luxusních módních doplňků a tak dále. Bohužel tento segment nepatří mezi tradiční doménu českých firem, ale možná i zde by se našel prostor.

* Nenarazí přiliv zahraničních investorů do Číny na nedostatek kvalitní pracovní síly?

Jsou takové obavy, ale zatím se příliš nenaplňují. Mimochodem, kvalita obecně je největší čínský problém. Číňanům se zatím ještě nepodařilo zavést japonské standardy kontroly kvality, což způsobuje, že ve velké části vyspělých výrobků nejsou konkurenceschopní.

* Nezpůsobí časem zájem investorů růst mezd v čínské ekonomice, čímž se značně sníží její atraktivita jako místa, kde vyrábět své výrobky?

Časem určitě ano, zatím se tyto obavy ale nepotvrzují. Zásoba pracovních sil z čínského venkova je natolik obrovská, že doposud dokázala držet mzdy velmi nízko.

* Není tedy jedinou výhodou nízká cena práce? O Číňanech se říká, že nejsou příliš flexibilní ani kreativní. Nebude postupně mizet s rostoucími mzdami jediná výhoda čínské ekonomiky?

Čínskou flexibilitu a kreativitu bych rozhodně nepodceňoval. Západ se svého času s podobným despektem díval na Japonsko a Koreu, a pak jen žasl. Asijská kulturní tradice dává důraz spíše na konformitu a poslušnost než na individualitu a originalitu, to je pravda. Stačí srovnat evropské a asijské výtvarné umění. Ale pozor, to je jen kultura, neznamená to, že by Asijcům chyběly geny pro tvořivost. V podmínkách svobodnější společnosti se tvořivost a flexibilita začne sama uplatňovat.

A pak je tu ještě jedna věc, která je málo zdůrazňovaná, protože je politicky nekorektní. Podle výzkumů antropologů Richarda Lynna a Tatu Vanhanena se průměrné IQ národů liší. V celosvětovém srovnání se Čína umisťuje na osmém místě, stejně jako Británie, Belgie a Nový Zéland - tyto země mají průměrné skóre 100 bodů. Ovšem pozor: na prvním místě je Hongkong. Tedy rovněž Číňané, ovšem s lepším vzděláním, výživou a zdravotní péčí. Lze dokumentovat, že dnešní generace Číňanů je díky těmto faktorům chytřejší než generace vyrůstající v dobách hladomorů a kulturních revolucí. A tento trend bude pokračovat - hovoříme o takzvaném Flynnově efektu.

* Může se stát v budoucnu čínská ekonomika jedničkou co se týče HDP na jednoho obyvatele či se alespoň dostat například do první desítky?

Jedničkou určitě ne. Myslím, že ani postup do první desítky není reálný, když uvážíme stovky milionů extrémně chudých venkovanů, na které se mimochodem nevztahuje žádné sociální ani zdravotní pojištění. Kromě toho v období největšího rozmachu bude čínský růst sražen krutou demografickou krizí. Čínská ekonomika samozřejmě poroste, ale nemyslím, že někdy v příštích 80 letech se dostane mezi první desítku v přepočtu na obyvatele.

* Bude čínské ekonomice v rozvoji bránit stále značný význam státu v ekonomice? Ano, vliv státu je stále značný a jeho důsledky - rozpačité. Stát se snaží udržovat zaměstnanost v sektoru velkých podniků, ale za cenu těžkých finančních ztrát. Pokouší se dodnes praktikovat určitou formu centrálního plánování, což efektivnosti rozhodně nepřidá. * Kde vidíte hlavní faktory pro to, aby se Čína stala bohatou ekonomikou? A co ji naopak brzdí? Kreativita a píle čínských pracujících, rovněž jejich strach z chudoby. Ten je velkým motivátorem ve srovnání se zlenivělými pracujícími ze západu. Čína by měla postupně odstranit zbytky centrálního plánování a také zrušit svoji zločinnou a ekonomicky katastrofální politiku jednoho dítěte. ČÍNSKÉ PLAGIÁTY NIČÍ FIRMU BLATA

Firma Blata v Číně své motorky nevyrábí, ani je na tamní trh nevyváží. S čínskou kulturou a produkty má však svoje zkušenosti. Před dvěma roky totiž majitel a zakladatel firmy Pavel Blata zjistil, že se jeho motorky prodávají a vyrábějí v obrovském množství asi ve dvaceti čínských továrnách.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče