Prominenti

09. října 2006, 00:00 - admin
09. října 2006, 00:00

PSALI JSME PŘED 15 LETYDívka řešící téměř hamletovskou otázku „jíst, či nejíst“ není nikdo jiný než Miss ČSFR 1991 Míša Maláčová. Pohledem do dálky nevěští budoucnost jako kněžna Libuše ani jako věštci v Delfách (snímek byl totiž pořízen v Řecku, kde Míša na sklonku léta společně se svými kolegyněmi z letošní soutěže Miss ČSFR pobývala), přesto by určitě ráda znala svůj příští osud.

PSALI JSME PŘED 15 LETY

Dívka řešící téměř hamletovskou otázku „jíst, či nejíst“ není nikdo jiný než Miss ČSFR 1991 Míša Maláčová. Pohledem do dálky nevěští budoucnost jako kněžna Libuše ani jako věštci v Delfách (snímek byl totiž pořízen v Řecku, kde Míša na sklonku léta společně se svými kolegyněmi z letošní soutěže Miss ČSFR pobývala), přesto by určitě ráda znala svůj příští osud. Vítězství Miss Československo jí sice přineslo Renaulta Clio, ale s problémy kolem cla si užila až nad hlavu. Během několika měsíců od finále se prakticky nenudila, ale na nával práce si také naříkat nemůže. Vydělala zatím relativně slušnou částku peněz, jenže zjistila, že většinu záležitostí si musí vyřídit sama, ačkoli má smlouvu s agenturou (což zase není nic neobvyklého, protože žádná agentura není chůvou). Především však Michaela dospěla k poznání, že není dobré mrhat vlastní síly duševní i fyzické potřebné na zajišťování a vyřizování obchodu a kontaktů.

Na počátku procesu liberalizace cen jsme promeškali příležitost zlepšit postavení členů spotřebních družstev, říká na potkání „bez obalu“ předseda Družstevní unie ČSFR Ota Karen. Ta totiž podle jeho slov umožňovala zrušení nejrůznějších dosavadních zábran centrálně určovaných cen. Výsledkem mohl být prodej za nižší ceny nebo poskytování určitých slev a finančních restitucí členům spotřebních družstev při nákupu v družstevních prodejnách. Namísto toho se na venkově - posmutněle dodává Ota Karen - většinou prodávalo dráž než ve městech nebo dokonce v Praze. V Jednotách se však budou muset co nejdřív vžít do opačné role. Jiné cesty totiž není, spotřební družstva budou muset prodávat levné potraviny i průmyslové výrobky. Členové budou dostávat formou výročních restitucí podíl ze zisku, který sami pomáhali vytvářet. Všude ve světě jsou tyto družstevní restituce vyjadřovány určitou slevou z ceny nakoupeného zboží. Předseda Družstevní unie ČSFR si je však dobře vědom, že přechod našich družstev na běžný družstevní standard v průmyslově vyspělých zemích Západu bude složitý proces. Unie proto vypracovala projekt na založení Agentury na pomoc rozvoji českého a slovenského družstevnictví. Jejím smyslem je pomáhat hledat cesty a formy transformace družstev do podmínek tržní ekonomiky. Ota Karen je totiž skálopevně přesvědčen (a zcela právem), že tržní československá ekonomika se bez nich prostě neobejde.

Profit č. 41/1991

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče