Proletarizace soukromých lékařů

12. ledna 2004, 00:00 - admin
12. ledna 2004, 00:00

Soukromí lékaři a lékárníci hodinu stávkovali. Není divu, v socialistickém zdravotnictví jsou právě oni tím nejohroženějším druhem. Situace ambulantních doktorů a magistrů ukazuje, že kapitalizmus a socializmus opravdu nelze křížit.

NA TAPETĚ

Tyto malé firmy mají na straně vstupů tržní náklady: od nájemného přes platbu za vybavení, materiál, zaměstnance až po platby za telefon a energie. Jejich výdělek je však závislý na státní regulaci, přičemž nejhorší je, že vláda ani není schopna garantovat včasnou platbu za odvedenou práci. Přitom poskytování léčebné péče je pro lékaře zákonnou povinností, ať už dostanou zaplaceno, či nikoli. Celé to funguje náramně. Ambulantní lékaři musejí poskytovat na základě státního pojištění i služby, za které by klidně každý mohl platit cash nebo z privátní pojistky. Vždyť jde o maximálně tisícové částky v průběhu jednoho roku - řádově méně, než každý zaplatí za provoz a opravy svého plechového miláčka. Avšak nedosti na tom, že stát kvůli falešné vějičce „sociálních jistot“ křiví trh se zdravotními službami. On navíc ani neplatí Všeobecné zdravotní pojišťovně dost peněz za „své“ pojištěnce, to jest za děti a důchodce. Zatímco podnikatelé musejí dát minimálně tisícovku za měsíc a v průměru odvedou tisícovky dvě (aniž by si většinou mohli dovolit marodit), za nedospělé a penzionované dává vláda pouhých pět set. Přitom právě u těchto skupin obyvatel je léčba nejdražší a stojí v průměru dvojnásobek toho, co platí stát. Samozřejmě, že ve VZP vzniká chronický nedostatek peněz. Když platební neschopnost této pojišťovny dopadne na nemocnice, kabinet se ruče vytasí s potřebnými miliardami. Drobní zdravotní podnikatelé s takovou pozorností počítat nemohou. A tak čekají na peníze dva měsíce, a mezitím platí úroky bance, od níž si musejí půjčovat na provoz své ordinace a na živobytí. Hodinová stávka zjevně vládu nijak nerozhodila, to železničáři nebo i lékaři z velkých nemocnic jsou pro ni tvrdším oříškem. Uvidíme, čeho se lékaři a lékárníci domohou. Jediné, co by opravdu pomohlo, by byla privatizace zdravotního pojištění, alespoň co se týče placení běžné péče. Můžeme si být jisti, že tohle vládu ani nenapadne a tak soukromé zdravotníky zřejmě čeká další proletarizace.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče