Prokletí ve vzduchu

10. dubna 2008, 16:09 - Pino de Nigris
10. dubna 2008, 16:09

Řešení problémů italské společnosti Alitalia je stále v nedohlednu

Zdá se, že v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století jedna z předních světových leteckých společností, italská Alitalia, pozvolna odchází ze scény. Od poloviny devadesátých let se totiž neustále prohlubuje krize italské letecké společnosti, která se proslavila elegantními letuškami a teplými jídly na palubě. Silné letecké odbory a politicky dosazovaní a neschopní manažeři, kteří prováděli megalomanské a nesmyslné restrukturalizace společnosti, ji postupně zničili. Navzdory tomu však Alitalia má nadále hodnotu. Obstarává totiž domácí a zahraniční letecký trh, jehož rozměr je dán nejen italskými ostrovy a tvarem Itálie, ale i tím, že Italové jsou zvyklí za prací cestovat a zejména obrovským počtem turistů, kteří neustále cestují do Itálie a z ní.

Počátek privatizace.

V roce 2006 se levicová vláda Romana Prodiho rozhodla privatizovat leteckou společnost Alitalia, která se potýkala s velkými problémy a byla značně zadlužená. Na konci téhož roku pak vypsala soutěž, která však v létě 2007 skončila fiaskem. Z posledního kola soutěže postupně odstoupili všichni její účastníci: italská Air One, severoamerická Matlin Patterson a ruský Aeroflot (EURO 21/2007 a 32-33/2007). Již tehdy se šuškalo, že Air France, která odstoupila v prvním kole soutěže a neurčitě se nabízela jako případný partner Aeroflotu ve druhém, má o Alitalii zájem a že hraje jen hru, jejímž cílem je získat italskou společnost za nejnižší možnou cenu a především bez omezujících podmínek ze strany italské vlády a silných leteckých odborů. Při této příležitosti je dobré si připomenout tehdejší prohlášení Silvia Berlusconiho: „Na Alitalii se jen ukazuje, že tato vláda nechápe volný trh a jeho pravidla.“ I ministra Roberta Maroniho z jeho vlády: „Vládě nezbude nic jiného než vyhlásit úpadek Alitalie. Jen doufám, že nepřijde s nějakým novým trikem, aby využila této možnosti k prodeji naší letecké společnosti francouzské Air France.“

Zůstává pouze Air France-KLM.

Po neúspěšné privatizaci Alitalie odstoupil loni prvního srpna její prezident Bernardino Libonati a místo něho nastoupil Maurizio Prato, který dostal za úkol ji vyřešit. Prato tedy navrhl „plán na přežití“ v příštích dvou letech, který především spočíval ve snížení počtu zaměstnanců o dva tisíce i letů z letiště Malpensa. Plán také počítal se zvýšením počtu letů z letiště Fiumicino a nízkonákladových letů a s částečným posílením přepravy v Evropě. V říjnu 2007 sestavilo vedení Alitalie seznam možných zájemců o leteckou společnost. Patřily k nim Air France-KLM, Lufthansa, Air One, Aeroflot, Texas Pacific Group a NewCon. Poté zúžilo výběr na Air France-KLM a italskou Air One. Těsně před koncem loňského roku rozhodla ministerstva hospodářství a financí, že má vést jednání výlučně s Air France-KLM.
Letos v polovině března pak přišla nabídka Air France-KLM, kterou některá média, aniž by ji detailně znala, označila jako „výprodej“. Skutečnost však byla mnohem horší než zprávy, které pronikly do novin.

Neúspěšné jednání.

Šlo o veřejnou nabídku výměny sta procent akcií Alitalie v kurzu 160 z nich za jednu Air France-KLM a nákupu všech obligací italské letecké společnosti, přičemž hodnota transakce činila asi 1,7 miliardy eur. Dalšími kroky bylo okamžité snížení počtu zaměstnanců téměř na polovinu (z 18 300 na 11 100 - odejít by mělo 1600 zaměstnanců leteckého a 5600 pozemního personálu) a letadel o 34 a omezení nákladní dopravy na minimum. Nabídka však byla vázaná na dohodu s odbory, závazek italské vlády ohledně příspěvků na vnitrostátní provoz, ochranu před opuštěním letiště Malpensa a také na půjčku ve výši 300 milionů eur.
Silvio Berlusconi označil nabídku Air France-KLM za nedostatečnou a ohlásil, že má zájem o Alitalii společně s bankou Intesa Sanpaolo. Zástupce banky však jakýkoli její zájem popřel.
Italská vláda s nabídkou okamžitě souhlasila, odbory však nikoli. Dlouhé jednání Alitalie a Air France-KLM skončilo 2. dubna - poté, co odbory představily svůj „podnikatelský protiplán“. Představitelé osmi odborových organizací především požadovali, aby nebyla omezena nákladní doprava.
Na podporu Air France-KLM však stále drží hladovku Gianluca Morale, třiadvacetiletý stevard Alitalie. A v pondělí 7. dubna se k němu připojilo dalších asi 200 osob - zaměstnanci, rodinní příslušníci Alitalie a důchodci, kteří v ní dříve pracovali. Zdá se však, že se někteří hladovkáři k němu připojili kvůli chybě v komunikaci. Domnívali se totiž, že podporují Alitalii proti Air France-KLM.

Berlusconi v akci.

Kvůli neúspěšnému jednání s Air France-KLM odstoupil prezident Alitalie Maurizio Prato. Krátce předtím však na adresu „prokleté Alitalie“ prohlásil: „V tomto případě by to chtělo vymítače ďábla.“ A na jeho místo nastoupil Aristide Police.
Rezervace letenek na příští měsíce klesají, což však paradoxně zmenšuje ztráty Alitalie, protože některé lety jsou kvůli tomu rušeny. Za současné situace je to však pro italskou leteckou společnost spíše prospěšné.
A Silvio Berlusconi začal před volbami v Itálii o víkendu 12.-13. dubna problémy Alitalie využívat. Odvolával se na národní hrdost italských podnikatelů, kteří by dle něho měli do italské letecké společnosti investovat a tím ji zachránit. Souhlasí s ním i Roberto Formigoni, politik původně ze strany Křesťanské demokracie a dnes člen Berlusconiho Forza Italia. A také novinář, známý především kvůli vyšetřování z korupce a v poslední době i tím, že vehementně vystupuje proti dohodě Alitalie s Air France-KLM.

Neshoda ohledně postupu.

V pondělí 7. dubna se sešla správní rada Air France-KLM a Jean Cyril Spinetta, její prezident a výkonný ředitel, přednesl zprávu o jednání s italskými odbory. Dále byla na pořadu diskuse o nové strategii a o tom, zda existuje prostor pro další jednání. Představenstvo schválilo postup Spinetty, protože je jedinou cestou k záchraně Alitalie. A prohlásilo, že „nyní jsou na řadě Alitalia, její zaměstnanci a odborové organizace, aby vyjádřili svůj názor“. Jinak řečeno, že očekává od italských odborů gesta dobré vůle a ústupky. Část představenstva Air France-KLM se domnívá, že se nemá s Alitalií dále jednat. A to především zástupci KLM, kteří v minulosti vedli spor s Alitalií. V roce 1996 uzavřela Alitalia s KLM alianci, jejímž důsledkem bylo mimo jiné otevření letiště Malpensa - jeden z hlavních problémů dnešní Alitalie. V roce 2000 však KLM jednostranně vypověděla smlouvu a následně musela zaplatit odškodné ve výši zhruba 250 milionů eur.

Jak dál?

Mezi tím se sešli italský premiér Romano Prodi, nový prezident Alitalie Aristide Police, místopředseda vlády Enrico Letta, ministr financí Tommaso Padoa-Schioppa a ministr dopravy Alessandro Bianchi, aby si vyjasnili situaci a pokusili se zachránit, co se dá. Odbory, respektive jejich organizace, se do různé míry a opatrně vyjadřují k tomu, zda jsou ochotné pokračovat v jednání. V úterý 8. dubna se mělo sejít představenstvo Alitalie s odbory, což se však nestalo. V devět hodin ráno totiž Alitalia schůzku bez udání důvodu odvolala.
V pokladně Alitalie je v současné době asi 160 milionů eur, což jí umožňuje fungovat ještě nejméně měsíc, v lepším případě do června. Co však nastane potom?

Souvislosti

Rok 2006 - vláda Romana Prodiho rozhoduje o privatizaci letecké společnosti Alitalia.
Konec roku 2006 - vláda Romana Prodiho vypisuje soutěž.
Léto 2007 - soutěž končí fiaskem.
Říjen 2007 - vedení Alitalie sestavuje seznam možných zájemců o Alitalii.
Konec roku 2007 - ministerstva hospodářství a financí rozhodují, že se má jednat výlučně s Air France-KLM.
Polovina března 2008 - nabídka Air France-KLM.
Druhý duben 2008 - ukončení jednání Alitalie a Air France-KLM.
Budoucnost - neznámá.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče