Projektová práce, nebo zábava?

23. února 2004, 00:00 - DANA MOREE odbor vzdělávání HK ČR
23. února 2004, 00:00

OBLÍBENÝM TÉMATEM POSLEDNÍCH TÝDNŮ JE OTÁZKA, JAK ZÍSKAT PENÍZE Z EVROPSKÉ UNIE. K TOMU JE ALE POTŘEBNÉ MÍT KVALITNÍ PROJEKT. TEN SE OSTATNĚ VYŽADUJE I V ŽÁDOSTI O PENÍZE Z ČESKÝCH PROGRAMŮ NA PODPORU PODNIKÁNÍ.

Evropské granty jsou tématem, které zvedá adrenalin nejednomu manažerovi V posledních letech jsem zažila řadu podobně započatých hovorů: „Dobrý den, ráda bych se živila fundraisingem a slyšela jsem, že vy něco takového děláte. Třeba projekty a tak dále. Potřebujeme sehnat peníze na… a tohle je prý nejlepší možnost.“ Ito byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla více zaměřit na boření mysteria týkajícího se klamných zpráv o tom, jak získávat peníze pomocí projektů. Je čas učit a vysvětlovat, co to projekty skutečně jsou a kdy se hodí. Na druhou stranu je třeba říci, že psaní projektů a projektový management se pomalu (ale jistě) stávají v českém prostředí nutností. VHODNOST PROJEKTU Kdy je projekt vhodným pracovním nástrojem? To je v celé problematice vlastně zásadní otázka. Projekt je nástrojem změny. Je to aktivita, na jejímž začátku je pouze nápad, myšlenka a na jejímž konci je realizovaný a měřitelný výsledek, výstup, produkt. Je to také aktivita časově přesně ohraničená a má pomoci zrodit se něčemu novému. N ejlépe lze projektovou práci připodobnit stavbě domu. Na začátku je vize stavitele, který chce něco postavit, aprázdná stavební parcela. Na konci stojí hotový dům, od kterého jeho majitel dostane jednoho dne klíč. Projekt neřeší, jak se bude dům dále využívat, co v něm majitel bude dělat. Úkolem projektu je změnit svět natolik, aby nový dům vznikl v nějakém přesně ohraničeném čase, podle daného plánu a na základě předem domluveného rozpočtu. Projekt je zkrátka nástroj, který dovolí realitu přesně a měřitelně naplánovat a pomůže podle tohoto plánu dobrat se ik cíli. Aby byl projekt projektem, musí existovat ještě určitá přidaná hodnota v podobě schopnosti vzniklé produkty nějakým způsobem dále šířit a využívat, a to již bez přímé finanční podpory vázané na projekt. Teprve tehdy, když si lze všechny výše zmíněné podmínky představit v reálném pracovním světě, má cenu začít přemýšlet o projektu jakožto nástroji uskutečnění plánů. KDO MI NA TO DÁ? Jednou z často kladených otázek je, jak se zorientovat ve velkém množství grantů, kde se vlastně berou evropské peníze a jak s nimi naložit, potažmo, pro který projekt se hodí to či ono grantové schéma. Podívejme se nejprve do nejbližšího okolí. Existují grantová schémata, která vypisují přímo regiony, ve kterých se daná organizace nachází. Pokud je projekt zaměřený na potřeby regionu, pak je jednoznačně výhodné využívat nejprve místní zdroje a teprve pak se rozhlížet po jiných - např. celostátních možnostech. Grantová schémata na území ČR vypisují nejrůznější organizace - nadacemi počínaje a jednotlivými ministerstvy konče. Kdy má cenu zahledět se v souvislosti s projekty až do Bruselu? Projekt, který si klade za cíl vytvářet evropské sítě organizací, inovující přístupy v rámci EU, transfer vědomostí a know-how v rámci jednotlivých evropských zemí, se dívá tímto směrem zcela správně. Pak má cenu investovat čas a energii do evropských projektů, které spojují do mezinárodních týmů velké množství organizací. Tyto týmy během několika let řeší společné problémy a na konci vzniká produkt evropské důležitosti. Celý tento proces vyžaduje velké množství úsilí, času, cestování, komunikace na dálku, účtování v různých měnách a různých kurzech, ale produkt za to vše jistě stojí. Pokud projekt ale nemůže najít správného sponzora v regionu, i když je cíl projektu do regionu zaměřen, a začne se raději hledat bruselský měšec, pak se manažer dostává do svízelné situace. Nejen, že bude muset regionální význam projektu nafouknout do evropských parametrů, ale evropské parametry bude muset dodržet i v důležitosti a novosti produktů. Existují i evropské fondy, které nutně neznamenají vypořádávání se s evropským rozměrem. Jedná se zde především o prostředky Phare a také evropských strukturálních fondů. Ty jsou primárně určeny pro regiony. Tyto fondy mají však i své limity, o kterých je dobré vědět. Jde například o velikost projektů a o to, že mají většinou směřovat k větším, strukturálním změnám. KDO MI PORADÍ?**

Projekty jsou tedy relativně složitým pracovním nástrojem, který je nicméně při vhodném použití velmi účinný. V praxi existuje několik způsobů jak se s nimi vypořádat. Menší projekty si je schopna každá organizace v podstatě vést sama, pokud má člověka s alespoň nějakými zkušenostmi s touto problematikou. Kromě toho na českém trhu působí množství organizací, které jsou schopny poskytnout poradenství apřípadně projekt i napsat. A v neposlední řadě je i množství organizací, které podobné dovednosti učí. Samozřejmě záleží na té které organizaci, jakou formu pomoci si zvolí. Každopádně však velmi doporučuji, aby byl v organizaci zaměstnán vždy alespoň jeden člověk, který se v oblasti projektů orientuje a který je schopen učinit ono základní rozhodnutí, zda je projekt tím správným pracovním nástrojem, vedoucím k vysněnému cíli. n

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče