Prohraješ-li, integruj se

12. června 2009, 14:07 - Petr Nováček
12. června 2009, 14:07

Ve volbách do Evropského parlamentu jsou skutečným poraženým malé strany

K eurovolbám přišlo u nás stejně jako v roce 2004 jen něco přes 28 procent voličů. Je to opět míň, než činí průměr v EU, o její „staré patnáctce“ ani nemluvě. Však to také dle prezidenta Václava Klause byly volby „čtvrtinové“ a pro voliče ČSSD, jak pravil její šéf Jiří Paroubek, „čtvrtého řádu“. Proč? Český občan se s Evropskou unií dosud nesžil. Ač jsme její součástí, pro mnohé je to stále neznámá pevnina, z níž čiší strach. Možná by tomu bylo jinak, kdyby autorita jako Klaus EU léta nepranýřovala anebo Paroubek unii v předvolební kampani ČSSD popularizoval. Od KSČM, pro niž je EU nehostinným prostředím, to čekat nelze. Od sociální demokracie, jež se s myšlenkou evropského sjednocení identifikuje, však ano. Radikálně laděné občany, o jejichž hlasy se ČSSD pere s komunisty, však Lisabonská smlouva a podobné „hlouposti“ nezajímají. To Paroubek z průzkumů ví, a „evropské delikatesy“ proto v předvolebním menu nahradil českými chuťovkami.
Nízká volební účast vyhovovala stranám s pevným a disciplinovaným voličským zázemím. ODS s 31,45 procenty hlasů uhájila devět z celkem 22 mandátů náležejících v Evropském parlamentu zástupcům České republiky. Dosud jsme v něm měli k dispozici 24 míst, takže ODS vlastně dopadla o něco lépe než v roce 2004. Totéž lze říci o lidovcích, kteří si podrží dva mandáty, protože získali 7,64 procenta hlasů. Bylo jich však o 23 tisíc méně než v předchozích eurovolbách. V Praze, Středočeském, Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji spadla dokonce KDU-ČSL někde i výrazně pod pět procent. Kdyby se jí totéž přihodilo v říjnových volbách do sněmovny, v nichž se hlasy nesčítají za celou ČR jako v eurovolbách, ve „slabých“ krajích by přišla o mandáty. A kdo ví, zda by tento výpadek dokázaly Vysočina s Moravou vyrovnat a KDU-ČSL ve sněmovně udržet. Celkem spokojení mohou být i komunisté. Za 14,18 procenta hlasů vytěžili čtyři mandáty, což je však o dva méně než dosud. KSČM oproti volbách 2004 ztratila skoro 140 tisíc, čili zhruba 30 procent voličů.
Část z nich si jistě přisvojila ČSSD. Oproti skromným 205 tisícům hlasů a dvěma mandátům před pěti lety jich nyní nashromáždila přes 528, což vydalo na sedm mandátů. Paroubek samozřejmě chtěl vyhrát i eurovolby, leč měl by být spokojen i „jen“ s tím, že jeho strana má nyní 3,5krát víc europoslanců než dosud. Ostatně kdyby ČSSD po loňských krajských a senátních volbách vyhrála do třetice i eurovolby, mohl by se v říjnu smát někdo úplně jiný. Pamětníci si vzpomenou, že zkraje roku 1998 přisoudil průzkum STEM tehdy „novorozené“ Unii svobody čtrnáctiprocentní volební preference. Ty však stranu demobilizovaly, a proto získala nakonec v červnových volbách jen 8,6 procenta hlasů.
Kdo v eurovolbách opravdu prohrál a má našlápnuto k potížím na podzim, jsou malé strany. Voliči, sázejíce na jistotu, hlasovali pro strany velké či zavedené, zatímco těm druhým nadělili jen drobty. Donedávna vládní Strana zelených se vypotácela z voleb s pouhými 2,06 procenty hlasů. Martin Bursík příkladně rezignoval na funkci šéfa strany, kterou povede první místopředseda Ondřej Liška, rozhodnutý obnovit její jednotu. Hned si ho vzalo na mušku duo Dany Kuchtové a Martina Čáslavky, jež ač ze strany vyloučené, troufá si jí doporučovat rozsáhlejší změny ve vedení. Zároveň čelí Liška návrhům Olgy Zubové, předsedkyně odštěpivší se zelené pidistrany, na integraci všech zelených pod její patronací. To je pikantní, neboť Zubové Demokratická strana zelených vyšla z voleb s 0,62 procenty hlasů a beránkovští Zelení s 0,15. Integrovat prostě není co a rozhodně ne pod taktovkou Zubové.
Spásu ve sloučení však hledají především malé středopravicové strany. Na pražský Žofín svolávají „ideovou konferenci“ pod matoucím názvem Občanské fórum ’09, mající navodit dojem široké platformy, jež jako v listopadu 1989 takříkajíc drcne károu dějin. Předpokládaní účastníci „konference“ – strany Věci veřejné, SNK-ED, Evropská demokratická strana a Starostové a nezávislí – dostali v eurovolbách dohromady přes devět procent hlasů. Pokud by se dostavila i Suverenita reprezentovaná Janou Bobošíkovou, bylo by to 13,5 procenta. Samozřejmě jsou tu ještě Železného Libertas.cz. (0,94 procenta), Machova Strana svobodných demokratů (0,06 procenta) a další ministrany. Bobošíková však jasně naznačila, že pokud už integrace, pak jen pod křídly její Suverenity. Protože však předseda i té nejmenší strany chce být alespoň místopředsedou té větší, integrované, což bývá neproveditelné, integrační pokusy obvykle ztroskotají už na osobních ambicích. Další potíž je v programové různosti. A pak v tom, že součtem co do reálného politického významu nul či téměř nul vznikne zase jen téměř nula, a nikoli validní politická síla. Podstatu problému vyjádřil trefně Miroslav Kalousek, když pozvání na žofínskou integrační „konferenci“ odmítl, protože „TOP 09 chce být velkou, ne malou stranou“.

Mohlo by vás zajímat

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

Hry pro příležitostné hráče