PROFIL: Zemřel miliardář Berezovskij. Muž, který špatně odhadl Putina

25. března 2013, 08:50 - David Klimeš
25. března 2013, 08:50

Ve věku 67 zemřel ve svém britském exilu někdejší mocný ruský oligarcha Boris Berezovskij. Britská policie nyní šetří příčinu smrti, která podnikatele zastihla v jeho bytě v jihoanglickém Surrey. V devadesátých letech patřil jeden z nejbohatších Rusů k hybatelům politiky a byl i blízkým přítelem prezidenta Borise Jelcina. S jeho nástupcem Vladimirem Putinem se ale brzy rozkmotřil a v roce 2000 utekl do Británie.

V poslední době Berezovského stíhal jeden prohraný soud za druhým. A podle známých na tom nebyl dobře psychicky. Poslední rozhovor svého života poskytl ruskému Forbesu, který vyšel už po jeho smrti. V něm se svěřuje: „Nevidím žádný důvod k životu.“

Boris Berezovskij pocházel z rodiny židovského stavebního inženýra a brzo projevil své výjimečné kombinační nadání. Jako akademický matematik za časů sovětského Ruska publikoval desítky prací z oboru aplikované matematiky. Po rozpadu impéria ale rychle pochopil, že dovoz mercedesů a vývoz ruských aut bude výnosnější než bádání. V roce 1994 byl už tak bohatý a mocný, že mu kdosi do auta připravil bombu. Výbuch Berezovského jen zranil, zabil však jeho řidiče. V průběhu divokého ruského kapitalismu se kombinátor Berezovskij dostal k podílům v automobilce AvtoVaz, největší televizi ORT, aerolinkám Aeroflot či ropné společnosti Sibněfť.

Dobře s Jelcinem, špatně s Putinem

Nikdo z novopečených miliardářů se ale nemohl obejít bez politického krytí, a tak se Berezovskij stal jedním z nejbližších přátel Borise Jelcina. Patřil do okruhu Jelcinovy „rodiny“, tedy mezi nejbližší spolupracovníky. V roce 1996 přesvědčil i další oligarchy, aby sponzorovali Jelcinovo znovuzvolení.

Berezovskij kromě rublů přispěl i projelcinovskou propagandou ve svých televizích. K relativně slušné pověsti přispěla jeho role v ukončení první čečenské války v půlce devadesátých let. Berezovského vliv dostoupal vrcholu na konci devadesátých let. Pak ale následoval rychlý pád.

Když Jelcinova „rodina“ hledala nástupce chřadnoucího prezidenta, právě Berezovskij si vzpomněl na někdejšího ambiciózního důstojníka KGB Vladimira Putina, kterého potkal už počátkem devadesátých let na petrohradské radnici. Dokonce spolu občas lyžovali ve Švýcarsku. Doporučit Jelcinovi zdánlivě ovladatelného Putina však byla Berezovského osudová chyba. Jako premiér Putin ještě oligarchu poslouchal, po zvolení prezidentem v roce 2000 však vypověděl službu.

Berezovskij se sice stal poslancem za Putinovu stranu, ale nakonec rezignoval a Putinovy centralistické návrhy na změnu ústavy označil za „restauraci autoritářského systému“. Kreml Berezovského zbavil podílu v televizi ORT, a když dostal koncem roku podnikatel předvolání na prokuraturu, rozhodl se pro dobrovolný exil v Londýně. V roce 2003 se mu dokonce povedlo získat od britského soudu azyl i ochranu před ruskými žádostmi o vydání. Právě jeho osoba byla příčinou velmi špatných vztahů mezi Londýnem a Moskvou.

Jeden prohraný soud za druhým

V Londýně se okamžitě vrhl spolu s dalšími ruskými protiputinovskými exulanty do kampaně proti Kremlu. Spoluzaložil stranu Liberální Rusko, jejíž činnost fakticky ukončila vražda jejích dvou významných činitelů před volbami do Dumy v roce 2003. Mezi jeho blízké spolupracovníky patřil i Alexander Litviněnko, který v roce 2006 zemřel na otravu radioaktivním poloniem. Kreml z jeho smrti nepřímo obvinil Berezovského, ten zase Putina. V roce 2007 britské služby překazily atentát na Berezovského.

Podnikatel postupně prodal všechen svůj ruský byznys a další obchodní příležitosti hledal například ve spojení s Neilem Bushem, mladším bratrem exprezidenta USA George Bushe. V poslední době se ale ocitl takřka na mizině. Sto milionů liber ho stál v roce 2011 rozvod. Loni prohrál drahý soudní spor s dalším ruským oligarchou Romanem Abramovičem o cenu někdejšího podílu v Sibněfti. Soudkyně Berezovského potupila svou závěrečnou řečí: „Podle analýzy všech důkazů považuji pana Berezovského za nezajímavého a zcela nespolehlivého svědka, který považuje pravdu za jakýsi přechodný flexibilní koncept, který může být modelován k právě potřebným cílům.“

Smrt místo návratu do Ruska

Berezovskij naposledy mluvil s novinářem ruského Forbesu, a to v pátek večer. Žurnalista mu slíbil, že rozhovor neuveřejní, ale po jeho smrti se rozhodl pro opak. Depresivní Rus se v rozhovoru svěřuje, jak špatně často odhadoval lidi, nejen Putina, ale i obchodní partnery. A lamentuje nad životem v emigraci: „Hlavní věc, kterou jsem podcenil, byla, jak mi je Rusko drahé a že nemůžu být emigrantem.“ Zvažoval prý i urovnání vztahů s Kremlem a návrat k akademické činnosti v rodné zemi. Toho už se však nedožil.


• Čtěte také:

Nic už nemá smysl, říkal před smrtí Berezovskij

Ruský miliardář Berezovskij zemřel v britském exilu. Hovoří se o sebevraždě

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče