PROFIL: Vlastenec Edward Snowden prchá před americkou zlobou

01. července 2013, 07:37 - David Klimeš
01. července 2013, 07:37

Ke třicátinám si americký bezpečnostní technik Edward Snowden nadělil cestu kolem světa. Po vyzrazení tajného amerického sledovacího programu uprchl do Hongkongu, pak do Moskvy. Další zastávka v nedobrovolné cestě kolem světa je zatím neznámá.

Možná sám netušil, co rozpoutá. Když IT technik vynesl data americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) o sledování komunikace milionů nevinných lidí do médií, chtěl především upozornit na to, jak úřady lidem pronikají do soukromí. „Nechci žít ve společnosti, která dělá takové věci. Nechci žít ve světě, kde vše, co dělám a říkám, je nahráváno,“ prohlásil na začátku června v britském listu Guardian.

Zatímco o podstatě amerických sledovacích programů se toho moc nového veřejnost nedozvěděla, Snowden paradoxně nyní světovou politikou hýbe tím, jak uniká americké odplatě. USA se kvůli pobytu Snowdena v Hongkongu dostaly do ostrého střetu s Čínou za to, že úřady whistleblowerovi umožnily odletět do Moskvy. Čínský oficiální list se jasně postavil za Snowdena: „Svým způsobem se Spojené státy změnily z ,modelu lidských práv‘ na ,slídila v osobním soukromí‘, na ,manipulátora‘ centralizované moci nad mezinárodním internetem a na šíleného ,vetřelce‘ do sítí jiných zemí.“ A podobně se možná Snowdenovi povede ještě eskalovat vztahy USA s jinými zeměmi podle toho, která ho vyslyší a udělí mu azyl.

Zrádce, co chtěl bojovat za USA v Iráku

„Nejsem zrádce ani hrdina. Jsem Američan,“ bránil se Snowden poté, co ho USA obvinily z celé série trestných činů od krádeže vládního majetku po vyzrazení tajemství neoprávněné osobě. Při pohledu do Snowdenova životopisu to skutečně nevypadá na špiona, který se rozhodl škodit Americe.

Jeho otec sloužil u americké pobřežní gardy, matka pracovala jako úřednice u federálního soudu. I sám Snowden později dokázal, jak hluboce věří v americký stát. V roce 2004 se přihlásil do speciálních jednotek armády, aby byl později poslán do irácké války, v té době u mnoha Američanů již silně nepopulární. Snowden později prohlásil, že to vnímá jako „povinnost člověka pomoci lidem od útisku“. Je paradoxní, že v totéž asi věří i nyní a činí tak skrze odhalení amerických tajných sledování, byť z pohledu úřadů USA jde o zásadně odlišné situace.

Kdyby si v září roku 2004 nešťastně nezlomil obě nohy, což ukončilo jeho vojenskou kariéru, mohl být dnes Snowden třeba hrdinou Ameriky s purpurovým srdcem za odvahu na hrudi. Na svůj armádní sen však musel zapomenout.

U vojenských a bezpečnostních organizací ale zůstal. Jeho další štací byla právě NSA, kde nejprve dělal ostrahu, než ho pustili k počítačům. Přestože nevykazoval žádné speciální vzdělání (až v roce 2011 si dodělal dálkově titul na Liverpoolské univerzitě), jeho IT schopnosti ho brzo prosadily do oddělení kybernetické bezpečnosti. V tu chvíli mu začal pohodlný život s platem až 200 tisíc dolarů ročně, tajné mise pod diplomatickým krytím do Švýcarska a později do Japonska. A pravděpodobně v té chvíli také začínal pochybovat o smyslu své práce. Místo angažmá přímo v NSA dal později přednost zaměstnání pro soukromé subdodavatele bezpečnostního úřadu, fakticky však dělal totéž.

Žádný druhý Assange

Rozhodnutí odhalit veřejnosti podstatu amerického protiteroristického programu pro něj jistě nebylo lehké. Zatímco další známý whistleblower Julian Assange z WikiLeaks už roky před senzačním zveřejněním mnoha citlivých amerických dokumentů o válce v Afghánistánu a Iráku vedl tajný život s neustálými přesuny, Snowden si užíval dobře placeného života na Havaji. Jeho přítelkyně Lindsay Millsová se stala na Havaji tanečnicí v místní skupině, Snowden pracoval pro bezpečnostní firmu Booz Allen Hamilton, dodavatele NSA, a po večerech si užívali zábavy.

To vše se Snowden několik dnů před svými třicátými narozeninami rozhodl zahodit. „Celý můj svět se otevřel a zase znovu zavřel. Zůstala jsem ztracená na širém moři bez kompasu,“ napsala si na blog jeho přítelkyně potom, co jí došlo, že z poslední cesty se její milý hned tak nevrátí. Přesto Millsová svého partnera nadále podporuje, o čemž svědčí i maska vendety, populárního symbolu hackerů, kterou si umístila na blog.

Pro Snowdena musel být přerod z hrdého Američana mířícího bojovat za svobodu v Iráku v nejhledanějšího muže těžký i duševně. Sám prohlásil, že s odhalením nepřišel dříve, neboť čekal, jak nový americký prezident Barack Obama naplní své sliby. Ten ho ale zklamal pokračováním politiky svého předchůdce. O Snowdenově proměně svědčí i to, že v prezidentských volbách minulého roku volil libertariána Rona Paula, tedy kandidáta, který prosazuje radikální zmenšení státu a obnovení občanských svobod v co nejširší míře. Poslední indicií Snowdenova přerodu jsou nálepky zachycené kamerou na jeho laptopu. Jak mezinárodní projekt podporující digitální práva Electronic Frontier Foundation, tak software na skrývání on-line identity Tor svědčí o tom, že tohoto člověka Spojené státy rozhodně na slídění v komunikaci jiných nasazovat neměly.

Chvilkový azyl v Hongkongu

Pak se Snowden definitivně rozhodl. Už v lednu 2013 zkontaktoval dokumentaristku Lauru Poitrasovou. Ta ho zaujala svými reportážemi o jiném pracovníkovi NSA Williamu Binneyovi,
který se také rozhodl zradit svého zaměstnavatele a po třiceti letech ve službě odhalil před lety podrobnosti o sledování Američanů úřady. Binney varoval, že projekty jsou nyní mocnější, než „co kdy měly KGB, Stasi, gestapo či SS“.

Snowden s Poitrasovou a pak i s reportérem Guardianu Glennem Greenwaldem komunikoval nejprve jen elektronicky pod přezdívkou Verax, což latinsky znamená pravdomluvný. Nakonec se v polovině května reportéři se Snowdenem sešli i osobně. Greenwald později přiznal, že když Snowdena poprvé uviděl, zarazil se: „Čekal jsem šedesátiletého veterána z horních pater organizace. Pomyslel jsem si: tohle je ztracená cesta.“ Devětadvacetiletý mladík ho ale rychle přesvědčil, že má výbušné informace, jak se den za dnem potvrzuje.

Snowden se na rozdíl od Assangeho rozhodl hned zcela odhalit svou identitu. „Lidé, kteří si myslí, že jsem udělal chybu, když jsem se rozhodl ukrýt v Hongkongu, nechápou můj záměr. Nejsem zde proto, abych utíkal před spravedlností, jsem tu, abych odhalil páchání trestných činů amerických tajných služeb,“ tvrdil Snowden v Hongkongu.

Z tohoto azylu se podle původního plánu nejspíše chystal světovým médiím vysvětlovat podrobnosti o jednotlivých programech. Monitorování amerických a evropských telefonních hovorů už rozčílilo mnohé evropské politiky. V programu PRISM se zase odposlouchávala internetová komunikace velkých firem, jako jsou Microsoft, Google nebo Facebook. A projekt Tempora zase měl obdobně špehovat Brity a informace předávat do Ameriky.

Směr Ekvádor?

Hongkongský azyl se brzo ukázal jako nepříliš bezpečný. Tamní úřady sice Snowdena nevydaly do USA, ale bezpečnostní technik raději volil odlet ze země směr Moskva. Zde zatím jeho stopa končí. Novináři nasedají do letadel směr Kuba, Venezuela či Ekvádor, Snowden s nimi však necestuje.
V hledání azylu mu nabídl pomoc Julian Assange, který sám našel úkryt na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Jenže Snowden uvízl v tranzitním prostoru moskevského letiště a nemá platný pas.
Ekvádor čeká na krok Moskvy, podle ní závisí osud psance na rozhodnutí Ekvádoru.


Edward Joseph Snowden

» narodil se 21. června 1983 ve Wilmingtonu v Severní Karolíně do patriotické rodiny člena americké pobřežní stráže a úřednice federálního soudu » v roce 2004 se přihlásil do speciálních sil americké armády, chtěl bojovat v Iráku; jeho vojenské angažmá ukončilo zranění » poté nastoupil do Národního bezpečnostního úřadu, kde se vypracoval z ostrahy až do oddělení kybernetické bezpečnosti, později vykonával tutéž práci externě » v roce 2011 dálkově dostudoval na Liverpoolské univerzitě


Čtěte také:

Skandál s odposlechy nabírá na obrátkách. USA sledovaly miliony Němců

Končí hon na Snowdena? Uprchlík se chce vrátit do USA

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče