Profil: Simon Cowell je neurvalý štváč, ale také lidumil

30. července 2014, 09:33 - Jaroslav Matějka
30. července 2014, 09:33

Simon Cowell předal veřejně 100 tisíc liber izraelským vojákům a na Twitteru za to sklízí hněvivé reakce. Je bombardován fotografiemi zabitých palestinských dětí a aktivisté ho obviňují, že sponzoruje útok na Gazu. „Máte krev na svých rukách!“ spílají mu. Na internetu se dokonce objevila i fotomontáž s jeho portrétem a provokativním nápisem „Připravuji show s názvem Gaza má talent… tedy pokud tam někdo zbude“ a také petice proti němu. Už ji podepsalo deset tisíc lidí.

Cowell na útoky zatím nereaguje, ani jeho tiskový mluvčí nenabízí žádný komentář. Ale je zřejmé, že hudební a televizní producent, podnikatel, hvězda televizních reality show a jedna z nejvlivnějších osobností světového showbyznysu nezažívá lehké časy. Ostatně jako v celém svém divokém životě.

Čtyřiapadesátiletý Cowell se obrátil na židovskou víru až v nedávné době, připojil se tak k matce svého dítěte Lauren Silvermanové. Sám byl v dětství veden ke katolicismu, ovšem matka jeho otce byla židovská uprchlice z Polska.

Peníze izraelským vojákům věnoval na charitativní akci uspořádané loni v Beverly Hills, zúčastnilo se jí na tisíc hostů. Pro organizaci FIDF, kterou v roce 1981 založili lidé přeživší holokaust, se tehdy vybralo dvacet milionů dolarů.

Velkohubý terč

Proč však zrovna Cowellovo gesto spustilo takovou lavinu odsuzujících a nenávistných reakcí? Proč se trefují rozhořčení aktivisté právě do něho? Vždyť tam byl třeba i zpěvák Lionel Ritchie, zpěvačka Macy Grayová a mnozí další.

Nejlépe na to odpověděl Cowell sám v jednom z rozhovorů, v němž reagoval na výtku, že je neomalený a namyšlený: „Samozřejmě že mám ego. Velké ego. Ale vy musíte mít ego. Musíte být neuvěřitelné soutěživý, pokud chcete obstát. A já jsem se stal soutěživým, stalo se to pro mne obsesí.“

Provokuje vždy, všechny a rád. Na tom si postavil svoji image. Stal se přeborníkem v urážení lidí. I proto získal přezdívku Mr. Nasty (Pan Hnusný). Loni ho TV Guide jmenoval jednou z „nejničemnějších“ osobností všech dob.

„Jsem v pokušení se vás zeptat, zda jste tohle zazpíval tu noc, co vás manželka opustila,“ zaútočil na jednoho účastníka televizní pěvecké soutěže, v níž působil jako porotce. Jinému zase řekl: „Máte charizma ohmatané kliky od dveří.“

Jeho hlášky jsou často bizarní, ale vždy humorné. Je pohotový, nezná míru. Jedna z falešně znějících soutěžících se ho otázala, jestli by jí neukázal cestu. On nezaváhal: „Ale jistě, pomůžu vám.“ Budoucí hvězda k němu vzhlédla s nadějí v očích. „Otočte se. Pak jděte doprava a zase doprava a už budete venku,“ zpražil ji.

Pády (a zase pády)

Simon Cowel se narodil 7. října 1959 v Londýně. V šestnácti ukončil studia na Dover College a poté sabotoval několik pracovních pohovorů zprostředkovaných jeho otcem Ericem Selligem. Nakonec ale jeho tlak neustál a nastoupil do EMI, hudebního vydavatelství, v němž jeho otec působil jako jeden z manažerů. Zde vyřizoval poštu.

Matka Julie byla baletní tanečnice, později proslula jako celebrita na večírcích. Simon vyrůstal v rozvětvené rodině s mladším bratrem Nicholasem a třemi nevlastními bratry Johnem, Tonym a Michaelem a nevlastní sestrou June.

V roce 1979 získal v EMI místo „lovce“ talentů. Obří firmu ale zkraje osmdesátých let opustil a založil spolu se svým bývalým šéfem Ellisem Richem hudební společnost E&S Music. Vyprodukovali několik hitů, Cowell však po vzájemné dohodě o pár let později odešel.

V roce 1985 společně s Iainem Burtonem založil nezávislý label Fanfare Records. Tenhle projekt zažil jen krátkodobý úspěch. Po vzepětí následoval v roce 1989 pád. Dokonce takový, že Simon Cowel byl nucen se vrátit ke své rodině. Ve svých třiceti letech!

„Neměl jsem najednou nic. Musel jsem dát pryč svoje bílé porsche, zbavit se nádherného bytu, už jsem si neoblékal obleky od Armaniho. Musel jsem se zbavit všeho, o čem jsem si až do té chvíle myslel, že je důležité,“ řekl v rozhovoru s Oprah Winfrey. „Splácel jsem dluhy čtyři roky. Byl jsem totálně na dně.“

Přitom ale přiznal, že ta doba pro něho představovala neuvěřitelné ulehčení. „Měl jsem každý večer doma dobré jídlo. Byl jsem tehdy šťastný, opravdu.“ Svoji prohru nebral tragicky. Vždy si věřil.

Vzestup k nebesům

Simon Cowell neumí zpívat ani hrát na hudební nástroje, před poslechem cédeček upřednostňuje sledování televize. Přesto se nakonec prosadil v hudební branži. Jako konzultant BMG se nejprve podílel na vzniku několika hitů, ale byl i při podpisu hudebních práv Teletubbies a Světové federace wrestlingu.

Zatímco jiní by se k tomu později třeba nechtěli znát, Cowell je pravý opak. Říká, že není snob. „V televizi, filmu a hudbě je spousta nabubřelosti. Nemám to rád. Pokud nemám rád francouzské jídlo, tak to ještě neznamená, že jsem méně hodnotný člověk,“ argumentuje svérázně.

Pyšní se tím, že má talent právě na to, co masový trh chce. A vždy považoval hudební byznys jen za byznys: „Mne zajímá pouze vydělávání peněz. Pro sebe a pro lidi, se kterými spolupracuji. To je jediné kritérium, které u mne vše ovlivňuje.“

Společně s manažerem hudební skupiny Spice Girls Simonem Fullerem stvořili v roce 2001 britskou hudební soutěž Pop Idol. Její podstata spočívala v tom, že samo publikum mělo vybrat novou hudební hvězdu, ta měla zajištěný kontrakt s BMG.
Soutěž se objevila na obrazovkách stanice ITV a Cowell v ní vystupoval jako jeden ze čtyř porotců. Jeho jízlivý humor slavil ohromný úspěch stejně jako celé klání.

Floskule „Nechci být hrubý, ale…“ se stala legendární. Stejně jako hlášky, jimiž vyprovázel ze soutěže netalentované účastníky. „To bylo, jako kdybych si objednal hamburger a oni mi přinesli jenom housku,“ vystřelil po jednom nešťastníkovi. Druhému zase vpálil: „Kdybyste žil přede dvěma tisíci lety a zazpíval takhle, zcela jistě by vás ukamenovali.“

Cowell prodal soutěž do USA a na konci prvního roku ji sledovalo na stanici Fox 26 milionů diváků. Vítězem se stala Kelly Clarksonová. Mazaný Cowell také vydal desku se soutěžícími – zatímco Fuller vlastnil jen část show a měl práva na vítěze.

To ještě Fuller ustál, ale v roce 2004 se nepohodli a strhla se právní bitva, když Cowell v Británii představil novou soutěž X Factor. Fuller trval na tom, že byla postavena na konceptu soutěže Pop Idol. Spor byl urovnán mimosoudně až poté, když se Cowell vrátil do Idolu na pět dalších roků.

Money, money

V roce 2002 Simon Cowel založil další label Syco Records. S touhle značkou se již prosadil. K úspěchu jí pomohl objev skupiny Il Divo (tři operní pěvci a jeden zpěvák pop-music) a osobité zpěvačky Leony Lewis. Ta se v hitparádách prosadila na první místa a její album se skvěle prodávalo po celém světě. Zabodoval i s chlapeckou skupinou One Direction. Syco Records se později stal součástí gigantů Columbia Records a Sony BMG Music Entertainment.

„To je něco opravdu speciálního, když podepisujete smlouvu s umělcem a vyjde mu první deska. A je to dobrá deska. To pak zažíváte neuvěřitelný pocit,“ ohlížel se Cowell za úspěšným obdobím.

Stal se celosvětově proslulým svou schopností propojovat hudební a televizní byznys. Největší peníze vydělával v televizních talentových soutěžích. Jen za účinkování v American Idol dostal 20 milionů liber ročně. Bez něho totiž tyto soutěže ztrácely smysl. Podobné peníze dostal i v Británii od televizní stanice ITV.

A stále vymýšlel nové show, některé úspěšné, některé méně: Americký vynálezce, Amerika má talent, Duety celebrit. Jeho produkční společnost hledala na britských ostrovech představitele pro muzikál Pomáda. A jak jinak než zase formou show…

Jeho věhlas rostl. V roce 2004 ho Entertainment Weekly jmenoval jedním z největších bavičů světa. O dva roky později ho Variety zvolil Britskou osobností roku a následující rok mu Forbes přisoudil třetí místo na seznamu nejznámějších televizních tváří a 21. místo na žebříčku světových celebrit.

V roce Cowell 2011 importoval svoji talentovou show X Factor do USA, vítěz v ní obdržel nahrávací kontrakt ve výši pěti milionů dolarů a mezi porotci zasedla například zpěvačka Paula Abdul. A opět to byl velký úspěch.

Soutěže, u jejichž zrodu stál, jsou formou licencí poskytovány po celém světě i jiným televizím, v Česku X Factor vysílala letos televize Prima.

Dnes už tak má Simon Cowell zpět nejen svoje porsche, ale k tomu i mnoho dalších vozů a domů. Do jednoho z nich na Barbadosu tvrdě pracující vegetarián každoročně odjíždí na svoji dovolenou, jedinou v roce.

Jekyll a Hyde

Cowel má ale ještě jinou tvář, o které se příliš nehovoří. Už roky se podílí na mnoha charitativních projektech. Podpořil například chudé africké a americké děti, když stvořil vedlejší projekt soutěže American Idol, dvoudílný charitativní speciál s názvem Idol Gives Back – ten pro ně vydělal 76 milionů dolarů (1,5 miliardy korun).

Podporuje také po mnoho let Asociaci dětských hospiců, sám často léčebny s těžce nemocnými dětmi navštěvuje. Bere se i za práva zvířat, objevil se ve videu organizace PETA. Podílel se na pomoci zemětřesením postiženému Haiti v roce 2010.

Vše však nyní zastínila podpora izraelským vojákům.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče