Profil: Odvážné skoky Áji Vrzáňové

Jaroslav Matějka 03. srpna 2015, 09:05  -  Jaroslav Matějka
03. srpna 2015, 09:05

Kdekoli se objevila, přitahovala pozornost. Vysoká, elegantní, krásná. Pohybovala se stejně přirozeně na ledě i ve společnosti politiků, byznysmenů, filmařů. Dobyla svět a v Česku o tom nikdo nevěděl. Před několika dny Ája Vrzáňová nečekaně zemřela. Bylo jí 84 let.

Odešla do emigrace na počátku padesátých let a do Prahy se vrátila, až když padla železná opona. Na ruzyňské letiště přiletěla v roce 1990. „Po čtyřiceti letech v exilu. Dvě generace nevěděly, že existuji. Nevěděly, že nějaká Češka Vrzáňová vyhrála dvakrát světový titul v krasobruslení,“ řekla po příletu.

Její matka Anna byla učitelkou hudby a zároveň její první trenérkou. „Udělala pro mne první a poslední,“ vzpomínala Ája Vrzáňová na první kroky na bruslích v autobiografické knize, která se stala bestsellerem. „Ona to byla, kdo mne budil v pět ráno. Svůj život věnovala jen mně.“

Od útlého mládí se nebála zkoušet nové. „Pilovala jsem donekonečna obtížné skoky. Snažila jsem se pokaždé ve vzduchu zatočit ještě rychleji, skočit ještě výš. A maminka mě pořád povzbuzovala. Byl to prima čas.“ V sedmi letech porážela na prvních soutěžích, kterých se zúčastnila, dvanáctileté. Její matka ji přihlašovala na všechny závody kvůli umístění na žebříčku. „A táta pak miloval moje úklony, když jsem vyhrála. To on mi vybíral hudbu, na kterou jsem jezdila.“

Otec Miroslav byl finanční expert, vrchní rada na ministerstvu financí a violoncellista. Učila se hlavně od druhých. Pozorně je sledovala a nebála se věci kopírovat. Postupně všechny zaujala nejen svými rychlými piruetami, roznožkami a odvážnými skoky, ale i postavou. Na krasobruslařku byla vysoká, málokdo od ní čekal podobné výkony. „Kde máma získala znalosti? Těžko tomu věřit, ale bylo to tak. Všechno pouze z knih o krasobruslení, z odborných textů z Kanady,“ přiznala po letech.

Po druhé světové válce stála před rozhodnutím. „Uvědomovali jsme si, že potřebuji profesionálního kouče.“ Rodinná přítelkyně Jarmila Pachlová tehdy zprostředkovala kontakt s anglickým trenérem Arnoldem Gerschwilerem. „Bez ní bych se nikdy nestala mistryní světa.“ Ája Vrzáňová za ním vyrazila sama do Londýna, matce nedali pas. Neuměla anglicky, ale slavnému trenérovi stačila malá ukázka jízdy tmavovlasé krasavice. Přijal ji a ona pak u něho a jeho manželky strávila příští dva roky. Sama si tenkrát na sebe uvalila klatbu, žila jen krasobruslením. „Arnold mi řekl: Jak se zamiluješ, už za nic neručím. Pokud se tomu vyhneš, staneš se šampionkou.“

Rozená skokanka

Ája vtrhla na světová kolbiště s nevšední razancí. Byla první ženou, která skočila dvojitého lutze. To zaujalo i slavnou Sonju Henie. Té bylo v roce 1947 třicet pět a byla poslední olympijskou vítězkou. Mladé talentované Češce nabídla skvělou kariéru profesionálky v lední revue. „Každý znal Sonju. Byla víc než jen krasobruslařkou, byla legendou. Jediná krasobruslařka, která se stala americkou filmovou hvězdou. Byla jsem polichocená tou nabídkou. Fascinovala mne. Ale řekla jsem jí, že se chci stát mistryní světa.“ Na zimních olympijských hrách v roce 1948 ve Svatém Mořici skončila pátá. Příští rok už se ale na medaili cítila.

„Jenže těsně před závodem jsem se dozvěděla, že pojedeme na živou hudbu. U kluziště hráli londýnští symfonici!“ Její obavy, že s ní neudrží tempo, se ukázaly liché. V Paříži zvítězila před Američankou Shermanovou a Britkou Altweggovou. Poprvé v historii se Češka stala mistryní světa. A dodnes ji nikdo nenapodobil. Doma byli všichni nadšení, až na představitele režimu. Ti Áje Vrzáňové připravili „překvapení“. O rok později ji odmítali pustit do Londýna, kde měla titul obhajovat. „Chtěli mne poslat do Moskvy! Abych tam učila mladé krasobruslaře. Matce se to jejich rozhodnutí ale povedlo nějakým záhadným způsobem zvrátit.“

Krátce před mistrovstvím světa přijela na chvíli domů. Procházela se s otcem po Karlově mostě a on jí tehdy řekl, aby se už nevracela. „Pokusím se za tebou dostat maminku co nejrychleji, jak to jen bude možné.“ VLondýně znovu vyhrála nad stejnými soupeřkami jako před rokem. Oslava vítězství se měla konat na českém velvyslanectví. Ale trenér Gerschwiler novopečenou šampionku varoval, aby tam nechodila. Že se ji chystají odvézt domů. Místo toho poslal na ambasádu telegram, v němž stálo, že se Vrzáňová musí zúčastnit turné vítězů. Krátce poté její matka uprchla do Německa.

Když se setkaly, Ája Vrzáňová podepsala smlouvu na účinkování v americké lední revue Ice Follies. V té době se u domu v Londýně, kde bydlela, začal objevovat tajemný automobil. Dostávala také výhružné telefonní hovory. I když ji varovali, vyšla z domu. Vzápětí se k ní vrhlo několik mužů. „Branka nebyla naštěstí otevřená,“ vzpomínala na nejdramatičtější chvíle svého života. „Začala jsem ječet, když se mne snažili zmocnit.“ Ještě hodně dlouho se z nezdařeného únosu vzpamatovávala. Tehdy se také dozvěděla, že jejího otce uvěznili. Třináct let strávil v uhelném dole. „Pořád jsem na něho myslela. Na svobodu se dostal jako zlomený muž.“

Královna bez jména

Jméno Ájy Vrzáňové bylo v Československu vymazáno ze všech dokumentů, nikde nebyla jediná zmínka o jejích úspěších. „Jako kdybych nikdy neexistovala.“ Naopak ocenila, jak se k ní zachovala její nová země. „Vždycky budu Americe vděčná, jak mne přijala, že mne přivítala bez jakýchkoli výhrad.“

V lední revue byla na roztrhání. Tři představení denně, šest dní v týdnu. Předváděla to nejlepší, co v ní bylo, napsal o jejím působení Edward Epstein v Ice Theatre. Přesto cítila, že ji diváci zprvu přehlíželi, hleděli si spíše popcornu. Až po čase jí došlo, že musí přidat něco navíc. Show. Zajela za jedním z nejslavnějších choreografů Nickem Castlem do Los Angeles. V jeho studiu brala hodiny baletu, pantomimy a mnohého dalšího.

Nakonec se prosadila i jako nejlepší profesionálka. To ale až v lední revue Ice Capades. Ta se s ní stala nejlepší v zemi. Vystupovala pod jménem Aja Zanova a její sláva se šířila po celé zemi.

Majitelka restaurací

Koncem šedesátých let se objevila v New Yorku v pořadu Johnnyho Carsona Tonight Show. Poté se seznámila se svým budoucím manželem Pavlem Steindlerem. První setkání ale nedopadlo dobře, připadal jí arogantní. On se to potom snažil napravit. „Během příštích měsíců v každém městě, kde jsem vystupovala, na mne od něho čekala kytice květin.“ Nakonec kývla na jeho nabídku k sňatku. A učinila i další převratné rozhodnutí, skončila s krasobruslením. Stalo se tak v roce 1968, po osmnácti letech kariéry.

Přitom se fyzicky necítila špatně. „Chtěla jsem ale odejít na vrcholu.“ A rovnou vstoupila do dalšího hodně soutěžního prostředí. S mužem otevřeli restauraci The Duck Joint a později The Czech Pavilion v New Yorku. Obě byly populární a úspěšné. Chodili sem i Martina Navrátilová, Waldemar Matuška, Miloš Forman. Češi žijící v USA. Ale třeba i Paul Newman. „Tady jsem se spřátelila s Ivanou Trumpovou. Znala jsem ji před Donadem, s Donaldem i po Donaldovi. Byla jsem za ní v nemocnici vždy jen hodinu poté, když se narodily její děti.“

Byl to pro ni šok, když její muž náhle zemřel. Ztrátu nesla statečně, stejně jako když umřel v roce 1978 její otec. Nepustili ji na jeho pohřeb. Její první cesta po návratu do vlasti pak vedla na hřbitov k jeho hrobu. V roce 2004 dostala od prezidenta Klause Medaili za zásluhy II. stupně a při slavnostním ceremoniálu neudržela slzy. O pět let později byla v Los Angeles uvedena do Síně slávy. Jako první česká krasobruslařka. Autor je spolupracovníkem redakce

Ája Vrzáňová
» narodila se 16. května 1931 v Praze
» od mládí se věnovala krasobruslení; v roce 1948 skončila na olympijských hrách pátá a získala bronzovou medaili na mistrovství Evropy, o rok později stříbrnou a v roce 1905 se stala nejlepší Evropankou, v letech 1949 a 1950 dobyla titul mistryně světa
» v roce 1950 dostala politický azyl ve Velké Británii a emigrovala do USA
» šestnáct let působila v ledních revue Ice Follies a Ice Capades pod jménem Aja Zanova
» v roce 1969 se vdala za Pavla Steindlera a podnikala v restauračních službách
» zemřela 30. července 2015 v New Yorku

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče