Profesor Keller a ti druzí

17. ledna 2014, 12:00 - Tomáš Plhoň, Euro
17. ledna 2014, 12:00

Jedna z věcí, které mě minulý týden opravdu zaskočily, byla ohlášená kandidatura sociologa Jana Kellera jako lídra ČSSD do evropského parlamentu. Přiznám se, že ve mě bujelo až mírné znechucení.

Profesor Keller je jedním z mála českých široce uznávaných sociologů, kteří se neschovávají za neprostupnou zdí akademického vakua. Nad jeho názory a pracemi se samozřejmě spousta lidí, včetně mě, může často nesouhlasně rozčílit do běla. Je to koneckonců levicový myslitel a ani trochu se tím netají. A česká levice má podobně erudovaných lidí, kteří by zároveň byli veřejně činní, zoufale málo.

Díky němu mohl i zásadně pravicový volič, jako třeba já, klidně spát s tím, že síly jsou tak nějak vyrovnané. Těžko to vysvětlit racionálně, snad ono vědomí, že když vyhrají „ti druzí“, bude na scéně někdo rozumný, kdo řekne „má se to dělat takhle“. Kellerovým vstupem do politiky jako by se jeho akademická aureola rozpadla, a ze sociologa se tak stal „jen politik“.

Izolovaný ostrov politiky

Na takovém uvažování je samozřejmě něco špatně, ale vychází ze stavu, do jakého se naše politická scéna za uplynulých 20 let dostala. Stala se natolik izolovaným ostrovem odříznutým od společnosti, že vstup na jeho půdu vás automaticky stigmatizuje. Nezáleží už na tom, kým jste byl předtím. Možná respektovaný podnikatel, možná úspěšný vědec, nebo jenom dobrý člověk. Všechno se maže.

Od teď jste jen součástí té neprostupné špíny, další chapadlo chobotnice. Nejen že se tím politika stala pro lidi nepochopitelným ochotnickým divadlem. Tohle perpetum mobile navíc funguje na vlastní pohon. Generuje své vlastní lidi, přičemž pro normální občany se stává vstup do politické strany něčím nepochopitelným, pro ně nepředstavitelným.

Netroufám si říct, zda se to může změnit. Ale soudobá generace politiků, kteří do zdegenerovaného politického systému přicházejí zvenčí, má alespoň šanci. Bez ohledu na výhrady, které – často velmi oprávněně – vůči nim máme, mohou lidé jako Keller, Petr Fiala, a ano, také Andrej Babiš, těmi zamrzlými řekami trochu pohnout. Možná bude výsledkem jen ničivá povodeň. Příklady z minulosti, jako Radek John nebo Vít Bárta, vzbuzují značnou skepsi. Ale skepse je pořád lepší než apatie. Oproti ní aspoň dává šanci nějakého vývoje.


Čtěte další komentáře Tomáše Plhoně:

Těžký rok pro optimisty

Bankovní daň jako nejnižší forma politiky

Zvol si svého nepřítele


Mohlo by vás zajímat

Finance
Kde vám zítra za vysvědčení dají slevu nebo dárek?
Kolik si koupíte za 1000 Kč na dovolené v Turecku nebo v Chorvatsku?
10 věcí, které by měl OSVČ znát o placení zdravotního pojištění
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
Auta
Pět lákavých ojetin, které vás ale nechají někde stát
Opel začal přijímat objednávky na Insignii Country Tourer a Exclusive. Český trh si ještě počká
BMW X5 M a X6 M přicházejí v absolutně černé edici Black Fire
Lada ukázala sériovou Vestu SW a Vestu Cross. Nová kombi vypadají opravdu dobře
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Technologie
Virtuál Kaktus zruší FB zdarma i zpomalené surfování. Data ale budou levnější
Další grafiky s čipy Vega: Radeon Pro WX 9100 a možná první nález Vegy 11 s HBM2
Google News po letech v novém. Zpřehledňuje orientaci v obsahu členěním do karet
Microsoft uvolnil dávku oprav pro Windows, které se někteří smí vyhnout
Další kousek skládačky. Amazon spustil český Markeplace
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít