Profesionální kouč je vrba i trenér pro podnikání

31. října 2008, 00:00 - Tomáš Stingl
31. října 2008, 00:00

Do Česka dorazila vlna zájmu o koučink.

Díky němu prý může podnikatel zlepšit svou profesní výkonnost i osobní život. Samo koučování se zároveň může stát výnosnou živností. Co se za dosud málo známým oborem skrývá?

Šéf středně velkého podniku sedí v pohodlném křesle v útulné místnosti, proti němu jeho kouč. Ten klade otázku za otázkou, všechny jsou otevřené, na žádnou nelze jednoduše odpovědět ano nebo ne. Manažer tak v sobě musí hledat obšírnější odpovědi. Tématem je situace v kolabující firmě, kterou chce šéf zachránit a změnit v efektivně fungující podnik.

Za poslední půlrok je to již desáté setkání. Zatímco zpočátku byl manažer ostražitý a uzavřený, nyní rozvíjí své úvahy, skoro jako by byl v místnosti sám. Kouč ho jen tu a tam obratně postrčí otázkou dál. Tak nějak vypadá typické setkání kouče a jeho zákazníka.

Nejde o žádnou psychoanalýzu

Koučink je v Česku zatím málo známý obor. Mezi mnohými lidmi navíc vzbuzuje podezření, že jde o pochybnou metodu někde na úrovni šarlatánství či neověřené kvazivědy.

Ve skutečnosti je ale koučink – přinejmenším pokud jej poskytují kvalifikovaní kouči – ve světě již plně respektovanou disciplínou, která si získává své příznivce už od 60. let dvacátého století.

Co je její podstatou? Velmi zjednodušeně řečeno: Kouč je partnerem svého klienta a prostřednictvím otázek se ho snaží přivést k tomu, jak řešit nějaký problém v soukromém nebo profesionálním životě. Podobně jako trenér ve sportu se kouč snaží rozvinout potenciál svěřeného člověka. Koučink tak může být užitečnou metodou například i pro podnikatele.

Podstatné je, že kouč nedává žádná přímá doporučení. Spíš vede klienta k tomu, aby sám ve svém podvědomí hledal řešení. Kouč tak funguje jako jistá profesionální vrba a jako někdo, kdo se na problém dokáže podívat objektivně. „Kouč je člověk, který není zatížen denní agendou dané firmy, proto ani není svázán jejími stereotypy. A protože je placen za to, aby si všímal nedostatků, upozorňuje na ně a povzbuzuje klienta k hledání efektivnějších, rychlejších a třeba i odvážnějších řešení,“ říká profesionální kouč František Tlapák.

„Typická spolupráce funguje na modelu pravidelných setkání, ideálně alespoň dvakrát měsíčně. Sezení obvykle trvá dvě až tři hodiny a jde o poměrně intenzivní duševní práci,“ pokračuje Tlapák.

Práce s podvědomím i sezení s koučem, kdy je klient vystaven palbě otázek, mohou navenek připomínat návštěvu psychoanalytika. „Ale ve skutečnosti jde o zcela rozdílný přístup. Především proto, že psychoanalytik se dívá hodně do minulosti a také sám dává pacientovi konkrétní doporučení. Koučink naopak směřuje výhradně do budoucna a je pozitivně orientován. Kouč navíc nedává klientovi přímé rady, spíš ho vede k tomu, aby našel řešení v sobě. Kouč i jeho klient jsou také v rovnocenné pozici,“ uvádí kouč Zdeněk Štěpánek (na obrázku), který sám intenzivně podnikal a právě koučink mu prý hodně pomohl.

Hodina stojí až pět tisíc

Kolik koučink stojí a jak je časově náročný? Jak bylo řečeno, ideální jsou osobní setkání dvakrát až čtyřikrát do měsíce, někdy ale postačí i patnáctiminutová konzultace po telefonu. Podle České asociace koučů je obvyklá sazba 8 až 15 tisíc korun měsíčně při šedesátiminutových sezeních každý týden.

Tyto peníze by se ale prý měly klientovi velmi rychle vrátit v tom, jak zefektivní svou práci nebo fungování firmy. „Podle mých zkušeností je návratnost vložených peněz do dvou měsíců,“ uvádí Zdeněk Štěpánek.

Podle Františka Tlapáka si lze navíc se seriózním koučem domluvit zkušební období a část jeho gáže může také tvořit jakýsi „succes fee“. Tedy procenta ze skutečné úspory nákladů, kterou klient díky koučinku docílí. „Jedna možnost je, že si za každou hodinu bude kouč účtovat svou pevnou sazbu. To je podle mých informací obvykle dva až pět tisíc korun. Druhá možnost – bude si účtovat například 70 procent mzdy plus dohodnuté procento ze skutečně ušetřených nákladů,“ říká Tlapák. „Korektní kouč obvykle navrhne jakési zkušební období, během něhož se klient a kouč poznávají, protože je nezbytné, aby si oba sedli, aby si věřili. Jeho délka se liší podle typu spolupráce, většinou je to tak na jedno až tři sezení. V tomto období bývá obvyklé pracovat s taxou sníženou o 30 až 50 procent,“ pokračuje Tlapák.

Pozor na samozvané kouče

Pokud se podnikatel rozhodne využít koučinku, měl by být obezřetný při výběru toho pravého kouče. V Česku je tento obor zatím relativně mladý a vyvíjí se zčásti živelně, takže kvalita služeb jednotlivých koučů je diametrálně odlišná. Nalézt dobrého je zatím poměrně obtížné. „Manažerovi nebo podnikateli, který by chtěl koučink zkusit, jednoznačně doporučuji, aby si ověřil: jaké má kouč vzdělání, kolik má hodin praxe s klienty, jaké má reference, jakou formu supervize využívá, jaký ctí etický kodex nebo zda je členem některé organizace sdružující kouče. To jsou například Česká asociace koučů, Evropská rada pro mentoring a koučink nebo Mezinárodní koučinková federace ICF,“ říká Miroslav Spousta, který se podílí právě na vedení tuzemské odnože ICF.

Vizitkou je odborný certifikát

Jistou vizitkou je i odborný certifikát. „Všechny organizace mají své systémy certifikací. Například v ICF potřebujete na minimální stupeň certifikace 60 hodin tréninku a 100 hodin praxe, na vyšší stupeň 125 tréninkových a 750 klientských hodin. Bohužel je certifikovaných koučů zatím pořád málo,“ uvádí Miroslav Spousta.

Vedle odborných kritérií není certifikace snadná ani kvůli vysoké finanční náročnosti. „Vlastní akreditační řízení stojí »jen« 6000 korun, ale celková cena včetně studijní přípravy se podle mých zkušeností pohybuje v řádu stovek tisíc korun,“ říká František Tlapák.

Koučink ale pak může být vzhledem k vysokým hodinovým tarifům perspektivním podnikáním. Proto i v Česku počet koučů rychle roste. Jejich přesné množství známo není, lidé z oboru ale odhadují, že se tomuto podnikání věnuje již zhruba 500 osob. Jen malá část z nich se ale zatím sdružuje. „V polovině letošního roku jsme měli zhruba 50 členů. Naším cílem je do konce roku jejich počet zdvojnásobit,“ uvádí například Miroslav Spousta za čekou pobočku ICT. Nejlepší garancí, že zvolíte toho správného kouče, každopádně zatím zůstává především doporučení známých, kteří již sami koučink vyzkoušeli a byli spokojeni.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče