Prodej jízdenek je charitativní akce

12. září 2005, 00:00 - ANDREA CERQUEIROVÁ
12. září 2005, 00:00

MAREK FASSATI Z VESTIBULU METRA I. P. PAVLOVA: Nevadí mu konkurence v podobě jiných trafik, ale nelíbí se mu, že noviny lze koupit v každé samoobsluze. Často obslouží i deset patnáct lidí za minutu. Vestibulem metra I. P. Pavlova, kde provozuje takzvaný metro box, prochází denně tisíce lidí.

MAREK FASSATI Z VESTIBULU METRA I. P. PAVLOVA: Nevadí mu konkurence v podobě jiných trafik, ale nelíbí se mu, že noviny lze koupit v každé samoobsluze. Často obslouží i deset patnáct lidí za minutu. Vestibulem metra I. P. Pavlova, kde provozuje takzvaný metro box, prochází denně tisíce lidí.

Marek Fassati byl jedním z prvních, kteří se vrhli na prodej tiskovin a tabákových výrobků ve vestibulu metra. Začínal s počítačovým číslem devět. Nejprve působil na Národní třídě, nyní na I. P. Pavlova. „Na Národní procházelo méně lidí, ale více se jich zastavilo. Zde jich prochází víc a zastaví se jich méně. Počet zákazníků je tudíž přibližně stejný,“ říká. Od jeho startu uplynulo již třináct let. Stejně jako od startu jeho distributora. „Ten neměl tehdy ani budovu, jen autobus, ve kterém byla především Annonce, se kterou jsem začínal,“ směje se Fassati.

DEN TRAFIKANTA Nyní prodává každý den kromě neděle. Mezi třetí a čtvrtou ráno má sraz s distributorem, přivážejícím denní tisk a ve tři čtvrtě na pět začíná. V půl šesté již vestibulem procházejí stovky lidí vycházejících z přeplněných tramvají. Kolem šesté jsou to tisíce. „Do devíti je největší nával. To jsou dvě třetiny mé denní tržby,“ vysvětluje. Většina lidí nakupujících ráno, žádá o Blesk, případně cigarety. Jiné noviny se začínají prodávat spíše v pozdějších hodinách. Podle Fassatiho prodej hodně ovlivňuje i reklama. „Když je kupříkladu na dámský časopis v televizi výrazná upoutávka, prodá se jej i o sto procent víc. Příští týden či měsíc zase prodej klesne. Nedá se to předem odhadnout. Tak si aktuálně časopisy přiobjednávám,“ uvádí. Když noviny naopak zbudou, druhý den ráno je distributor odveze v remitendě pryč. Časopisy Fassati nabízí do doby, než vyjde nové číslo. Pak je též v remitendě vrací. Šichta mu končívá v šest či půl sedmé večer. „Sám bych to denně dlouhodobě nevydržel, proto se střídám s kolegyní. Dříve jsme se střídali po čtrnácti dnech. Teď prodávám ráno a večer já a přes den ona,“ vysvětluje. DOPRAVNÍ PODNIKY NEMOTIVUJÍ

Stejně jako jiní trafikanti si i Fassati stěžuje na snižující se marže. „Nejenže nejsou velké, ale ještě se snižují. Zvlášť markantní je to u jízdenek. Jejich prodej bych nazval přímo charitativní akcí, v mnohých trafikách je proto nevedou,“ říká. On prodává pouze ty základní.

„Prodávám kousek od Dopravních podniků hlavního města Prahy, proto mi nečiní problém dojít si je tam koupit. Prodejcům, majícím trafiky na konci města, se však nevyplatí jezdit si denně pro pár jízdenek. Nevyplatí se jim však ani koupit si je do zásoby, protože jim v tom leží velké peníze, které prakticky nic nevydělávají,“ vysvětluje Fassati. Podle jeho názoru jsou miniaturní, ani ne čtyřprocentní marže u jízdenek nevýhodné pro obě strany. „Čím méně budou jízdenky k dostání, tím víc lidí bude jezdit načerno. Dopravní podniky by proto měly nějakým způsobem motivovat trafikanty, aby je prodávali,“ dodává.

HODNĚ TRAFIK NENÍ PROBLÉM

Vůbec mu nevadí okolní konkurence. S prodejci tabáku, kteří se nachází ve vestibulu deset metrů od jeho metro boxu, dokonce náramně vychází. „Když mi dojdou noviny, koupím u nich pár kousků, abych neodradil zákazníky. Totéž udělají oni, když dojdou noviny jim,“ říká. Spíš mu vadí, že časopisy lze koupit v každé větší samoobsluze. „To ubližuje všem trafikantům. Plno lidí rádo zavítá do jednoho obchodu, kde nakoupí zeleninu, zubní pastu i noviny,“ říká.

Fassati občas čelí krádežím - ne vždy úspěšně. „Hlídáme si metro boxy navzájem s kolegy, kteří prodávají zase jiné zboží. Někdy nás však zloději přelstí, i když tu stojíme všichni. Z mého sortimentu je zajímají především dražší časopisy, které mají přibalený dárek - kupříkladu DVD nebo CD,“ říká.

A kolik denně obslouží zákazníků? „Je to různé. Jednou jsem dával do všech novin propagační letáček, kterých jsem měl asi třináct set - skončil jsem kolem třetí odpoledne. Takže tolik lidí jsem do té hodiny obsloužil. Musím se ohánět, kolikrát za minutu odbavím deset i patnáct lidí. Když mají připravené peníze a vědí přesně, co chtějí, je to vskutku rychlovka,“ uzavírá Marek Fassati.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče