Proč Syřané přichází až teď? Už nemají jinou volbu, píše agentura DPA

17. září 2015, 16:12 - čtk
17. září 2015, 16:12

Hlad, nebo útěk až do Evropy - stále více Syřanů má jen tuto volbu. Původně chtěli vydržet v blízkosti své trýzněné země, dokud syrská válka neskončí. Ale teď v sousedních zemích trpí nouzí, proto chtějí desetitisíce lidí jít dál. Až do Evropy, píše agentura DPA.

V ženevském Paláci národů se stala bída předmětem statistik. Dvakrát týdně informují humanitární organizace v komplexu OSN, kde všude ve světě jsou migranti na cestě a kolik je jich na uprchlických trasách.

K dispozici jsou údaje o situaci kolem zaopatření v přijímacích zemích. A existují prognózy o pohybech uprchlíků z konfliktních oblastí. Všechno je to na internetu. Každý politik a každá vláda si tak mohli už dávno udělat přesnou představu o tom, že Evropa bude konfrontována s obrovskou uprchlickou krizí.

Jako s ebolou

To, co nyní zažíváme, je „tragédie s velmi dlouhou ohláškou“, vysvětlují humanitární pracovníci. Mnoho z nich se podle agentury DPA ptá, proč tolik západních zemí reagovalo tak pozdě a často až tehdy, kdy byly bezprostředně konfrontovány s nouzí a bídou. Je to jako s epidemií eboly v západní Africe, kdy větší mezinárodní humanitární organizace začaly konat až poté, co už zemřel bezpočet lidí a hrozilo rozšíření viru do Evropy a USA.

Podobně váhavě jako u krize kolem eboly nyní reagují politici podle expertů OSN na situaci více než čtyř milionů syrských uprchlíků v zemích sousedících se Sýrií. „Pro statisíce se tam očividně zhoršily životní podmínky,“ varuje mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Melissa Flemingová.

Mnozí z těchto lidí prý už nemají vlastní prostředky a jsou odkázáni na pomoc v nouzi. Zároveň ale vůbec nestačí peníze, které dostávají organizace OSN na zaopatření uprchlíků. „Lidé každý den bojují o sehnání trochy peněz na jídlo,“ říká Flemingová. Místo do školy, jak tomu bylo ještě před rokem, posílají nyní uprchlíci své děti na nádenní práce na polích, žebrat nebo dokonce nabízet svá těla na ulici.

„Naši pracovníci v terénu opakovaně slýchají: 'Já tu nemohu přežít, ale zpátky do Sýrie také nemohu. Takže nasadím svůj život a pokusím se dostat do Evropy,'“ líčí Flemingová podle DPA. Každý rok zveřejňuje Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) novou podrobnou výzvu všem státům, aby daly k dispozici potřebné miliardy.

Pomoc je moc malá

Ale už několik let jich přichází jenom část - dokonce i po opakovaných a často úpěnlivých prosbách. To se týká všech krizových regionů, což dokládá OCHA. K tomu, aby bylo možné pomoci lidem trpícím občanskou válkou, například v Jemenu, požádaly organizace o 1,6 miliardy dolarů (43,3 miliardy korun) pro rok 2015. Zasláno, nebo alespoň přislíbeno však bylo dosud jen 592 milionů, což je 37 procent.

Podobným případem je i Sýrie. Pomocné organizace OSN žádaly pro rok 2015 dohromady 7,4 miliardy dolarů. Převedeno nebo přislíbeno bylo zatím rovněž pouze 37 procent z potřebného obnosu. Jen o něco lépe jsou na tom země sousedící se Sýrií, pro něž se vybralo 41 procent z požadovaných 4,5 miliardy dolarů na tento rok.

Přímým důsledkem je to, že Světový program pro výživu (WFP) musel škrtnout nebo výrazně omezit potravinovou pomoc pro 1,5 milionu syrských uprchlíků v regionu. Pro 850 tisíc z nich musel WFP snížit na polovinu hodnotu potravinových poukázek. V Libanonu na 13,50 dolaru na osobu a v Jordánsku na 14 dolarů.

Podívejte se na fotografie redaktorek časopisu Lidé a země ze Sýrie:

Co to znamená pro lidi, kteří nemají úspory, ani vlastní zdroje příjmů, shrnula mluvčí WFP Bettina Lüscherová: „Musí vyžít s méně než 50 centy na den. Pro naše pracovníky na místě je hrozné, když musí matce, která chce nakrmit své děti, říct: 'Nemůžeme pomoci lépe, protože nedostáváme dost darů.'“

Jedno je přitom zcela jasné, říká Lüscherová: „Nedostatečné financování přispívá k tomu, že lidé odcházejí dál do Evropy.“


Čtěte také:

Raději dvojnásobek Syřanů než Východoevropany, řekl starosta Duisburgu

Spolková agentura: Migranti německy moc neumí, s prací bude problém

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče