Proč se mluví o zmetku?

27. listopadu 2006, 00:00 - PETR KUČERA, DUŠAN ŠRÁMEK
27. listopadu 2006, 00:00

PODNĚT K ÚSTAVNÍMU SOUDUOdpůrci nového zákoníku nemají ve sněmovně potřebnou většinu, a tak prosazení „ideových změn“ zkouší přes Ústavní soud. Podnět k němu sepsal za skupinu poslanců právník Miroslav Bělina.

PODNĚT K ÚSTAVNÍMU SOUDU

Odpůrci nového zákoníku nemají ve sněmovně potřebnou většinu, a tak prosazení „ideových změn“ zkouší přes Ústavní soud. Podnět k němu sepsal za skupinu poslanců právník Miroslav Bělina.

„Řada ustanovení zcela nepřiměřeně, bez rozumného a objektivního opodstatnění zasahuje do ústavně zaručených práv a svobod, jako je rovnost, právo vlastnické spojené se smluvní svobodou, právo podnikat, právo osobní svobody člověka. Je i v naprostém rozporu s principy právního státu,“ uvádí.

Bělina upozorňuje například na nejasné vymezení kogentnosti (závaznosti) jednotlivých ustanovení. V zákoně použitý způsob podle něj nedává potřebnou právní jistotu. Velmi problematická je pak možnost odchýlit se od těchto závazných ustanovení, „jestliže jde o odchýlení ve prospěch zaměstnance“. Podle Běliny totiž vždy záleží na úhlu pohledu, takže postoj obou stran pracovněprávního vztahu ke stejné věci se může zásadně lišit. Odpůrci zákoníku napadají také pravidlo, že odbory mohou jednat i za zaměstnance, kteří nejsou jejich členy. „Zvýhodněním odborových organizací oproti ostatním zástupcům zaměstnanců dochází k nepřímému donucování k členství v odborech a tedy k porušení ústavně zaručeného práva, a to svobodně se sdružovat,“ domnívá se Bělina.

Podnět k Ústavnímu soudu napadá také nerovnost mezi „státními“ a soukromými zaměstnavateli. Konkrétně jde o možnost založit pracovní poměr vedoucích zaměstnanců jmenováním.

Obrovským zásahem do právní jistoty účastníků pracovněprávního vztahu (jako jednoho z předpokladů právního státu podle Ústavy) je také možnost „odstoupení od smlouvy“, kterou nový zákoník práce zavádí. Odkazuje totiž na občanský zákoník, podle nějž „od smlouvy může účastník odstoupit, jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto“.

Pokud by si tedy obě strany v pracovní smlouvě dohodly možnost okamžitého odstoupení, ocitly by se zákonem stanovené výpovědní důvody zcela mimo hru - a vše by přitom mohlo být legální.

Porušením Ústavou zaručeného vlastnického práva je podle kritiků i ustanovení, podle nějž „zaměstnavatel nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu“. Podle Běliny přitom neexistuje žádný legitimní důvod, proč by měl být zaměstnanec chráněn pro případ, že se v pracovněprávním vztahu jedná protiprávně.

V rámci tripartity se má jednat o dalších, legislativně-technnických nedostatcích: Nový zákoník už například neobsahuje zákaz diskriminace v zaměstnání a povinnost rovného zacházení. Je v něm pouze odkaz na antidiskriminační zákon - ten ovšem zatím neexistuje. Pracuje také s pojmem „pracovní lékařství“, přestože příslušný návrh zákona o zdravotní péči zatím sněmovnou neprošel. Nejasnosti jsou i kolem použití vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče