Proč se český fotbal trápí

14. dubna 2010, 13:09 - Martin Shabu
14. dubna 2010, 13:09

Nedorůstá mladá generace, a to má katastrofální důsledky, říká úspěšný agent

Fotbalový agent Dalibor Lacina se stará o několik hvězd včetně Tomáše Ujfalušiho, Andrey Barzagliho nebo Bonyho Wilfrieda. V rozhovoru pro týdeník EURO vyzývá k perspektivním dotacím kopané. Mimo jiné tvrdí: „Největší problém je postavení sportu ve společenské hierarchii hodnot, nízká finanční podpora a jeho stále klesající význam v životě mladé generace. Proto nikoho nesmí překvapit absence úspěchů v našich dříve elitních sportovních odvětvích. Především v kolektivních sportech, jako je hokej a fotbal. Silné generace skvělých hráčů postupně končí nebo jsou za zenitem a nikdo je nenahrazuje. Vidíme to na úrovni reprezentace i ligy.“

Čím to je? Sportovní manažeři a funkcionáři obvykle naříkají na nedostatek peněz.
Peníze jsou nutné. Důležité však je jejich nasměrování do budování podmínek a infrastruktury. Teprve tím se zvýší kvalita a může přijít i renesance velkých úspěchů.

Českému fotbalu nyní nedorůstají kvalitní hráči?
Nedorůstají. Změnil se životní styl mladé generace. Sport byl dříve součástí branné přípravy obyvatelstva a stát ho podporoval. Šlo o trend v tehdejším socialistickém bloku. Existoval systém tréninkových středisek a armádních klubů Dukla. Možnosti trávení volného času byly ve srovnání s dnešními multikiny, otevřenými hranicemi a virtuální zábavou velmi omezené. Dnes je třeba mladé k aktivnímu sportu motivovat. Pokles fyzické úrovně se přitom projevuje v každodenním životě. Snižuje se odolnost populace proti nemocem. Podle statistik jsou české děti deváté nejobéznější na světě.

Jak tento civilizační problém řeší západní Evropa?
Například Němci po neúspěchu na ME 2000 v kopané začali budovat tréninková mládežnická a výkonnostní centra, vracet fotbal do škol, popularizovat ho mezi mládeží formou masových pouličních turnajů na umělých plochách. A spolu s tím nové vedení svazu začalo budovat pozitivní image fotbalu na všech úrovních. Pěstovali respekt k reprezentaci.

Myslíte si, že by u nás pomohly podobné dotace vytváření příznivého prostředí?
Jedním zdrojem jsou státní dotace, ale nejsou jediné. Další možnosti skýtají firmy, které nechtějí podporovat vrcholový fotbal, ale zajímá je sféra mládeže. Ty mohou poskytnout cílené dotace na výstavbu tréninkových ploch a center, rehabilitačních zařízení, zaplacení trenérů a vytvoření podmínek pro mladé fotbalisty. Každý klub by však musel prokázat, že prostředky využil přesně na deklarované účely. Nestalo by se, že peníze zmizí v profesionální sféře, aby bylo na vyšší platy hráčů. Myslím, že tyto zdroje by šlo vytvářet v rámci činnosti agentury STES (marketingová agentura Českomoravského fotbalového svazu – pozn. red.).

Domníváte se, že pro firmy by taková nabídka byla atraktivní?
Jde o investici do perspektivní generace. V České republice působí řada bohatých polostátních i privátních společností. Pokud podnikatelům nabídnete variantu účelových dotací, mohou to vnímat jako podporu budoucnosti fotbalu, sportování mládeže, zdravého životního stylu a prevence proti užívání návykových látek. Výsledkem takového systému pak může být nejen řada špičkových hráčů, ale jako vedlejší produkt vyroste silná a zdravá generace mladých lidí, kteří to sice nedotáhli na vrchol, ale jsou zdraví, odolní a sport už v jejich životě zůstane.

Proč by měl stát dávat více peněz na fotbal, a ne například na rychlobruslení?
Protože popularita konkrétního sportovního odvětí se buduje dlouhá léta. Vychází z úspěchů, kterých dosáhl, a navazuje na tradici. Odráží také to, kolik lidí se danému sportu věnuje. Nemůžeme srovnávat rychlobruslení, při vší obrovské úctě a respektu k výkonům Martiny Sáblíkové, s fotbalem. Porovnejte, kolik členů má Českomoravský fotbalový svaz a Český svaz rychlobruslení nebo kolik lidí se po úspěchu na olympiádě vrhlo na bruslení a kolik lidí začalo po fotbalovém mistrovství Evropy s kopanou. Měnit tuto hierarchii je těžké a trvá to dlouhou dobu. Samozřejmě, že lobuji za fotbal…

Když je fotbal tak oblíbený, proč na něj nechodí diváci?
Lidé u nás nevidí hvězdy. Více než 150 špičkových hráčů hraje poslední roky v zahraničí, protože jsou tam lépe zaplaceni. Fotbal je živí, a proto vyhledávají lepší podmínky. Úroveň české ligy je proto horší a návštěvníky neláká. Druhým důvodem je přesycenost diváka satelitními přenosy. Každý víkend můžete vidět zápasy různých evropských lig ve špičkové kvalitě. Fanoušek si řekne: než abych šel na tu bídnou domácí ligu, podívám se na světové hvězdy v pohodlí domova na televizní obrazovce.

Jak hodnotíte „přívětivost“ fotbalových stadionů u nás?
To je třetí důvod nízké návštěvnosti. Když zajdete v Německu na zápas, usadíte se do pohodlných sedaček, najdete tam perfektní organizaci parkovišť, občerstvení, stánky s fotbalovými suvenýry, VIP boxy a business seats.

Vnímají to stejně hráči a jejich rodiny?
Když jsem sjednával přestup Andrey Barzagliho z Itálie do Německa, jeho manželka si nedovedla tuto změnu představit. Pak ale viděla německý smysl pro pořádek a pochopila, že se nemusí bát jít na stadion i sama. To bylo v sicilské Katánii nebo Palermu, kde Barzagli dříve hrál, nemyslitelné. Na německých stadionech jsou vyhrazené sektory pro rodiny s dětmi, kde visí značky s nápisem: „Dávejte si pozor na vulgární slova, jsou tu děti.“ Zvyšuje se tím zájem lidí vyrazit na fotbal s celou rodinou.

Jak toho v Německu dosáhli? Žádný klub nemá peníze na to, aby si sám postavil špičkový stadion. Musí pomoci stát, kraj a municipality nebo privátní investoři. Tak tomu bylo v případech Schalke 04, Dortmundu nebo Kaiserslauternu.

Proč se třeba v Kaiserslauternu na stavbě stadionu výrazně podílelo město?
Na zápas Kaiserslauternu přijíždějí lidé z celého Německa. Fotbal je v tomto městě fenomén. Návštěvníci bydlí v hotelích, utrácejí v restauracích a nakupují v obchodech.

Jaké příjmy mají západoevropské kluby ze vstupného?
Průměrná cena vstupenky je v Anglii 43 eur. Ve španělské lize 40 a v Německu 21 eur. V první a druhé bundeslize v sezoně 2008/2009 navštívilo všechna utkání 18 milionů diváků. Jen za běžné vstupenky utratili 425 milionů eur. K tomu přičtěte příjmy z prodeje lóží a business seats. Průměrná vytíženost stadionů byla 93 procent. V průměru to činilo více než dvacet procent klubových rozpočtů.

Jaká je celková struktura příjmů těchto klubů?
Rozpočty klubů jsou postaveny na příjmech z prodeje televizních a internetových práv, z reklamy, sponzoringu, vstupného a merchandisingu. Výnosy z prodeje hráčů a účast v mezinárodních soutěžích jsou bonusy navíc, které klubům umožňují další rozvoj. Kupříkladu německé kluby už za postup do Ligy mistrů inkasují minimálně 20 milionů eur.

Co si myslíte o snaze Ivana Haška přitáhnout peníze a podporu pro český sport?
Nejpozitivnější je, že podobná iniciativa vůbec vznikla. Bez státní podpory se momentální stav nedá zlepšit. Vládá by si měla uvědomit, že nejde o lobbing pro jedno odvětví. Cílem je renesance sportu, který hraje v životě lidí obrovskou roli. Český sport je ve srovnání s vyspělou cizinou silně podfinancovaný a přitom má neoddiskutovatelnou společenskou a výchovnou roli. V osobě Ivana Haška, kterého znám mnoho let, se do čela Českomoravského fotbalového svazu konečně dostala osobnost těšící se respektu sportovců, politiků, obchodních partnerů i veřejnosti.

Co si myslíte o předvolebních nápadech politiků na podporu sportu?
Volby mi připomínají oběžný výtah „paternoster“. V horních patrech se vozí politici, kteří jednou za čtyři roky sjedou do nižších pater mezi lidi, něco jim naslibují a jsou zvoleni. Následně stoupají výtahem vzhůru. Je proto potřeba se ptát, jak sliby naplní? Jestli si sport chce vytvořit určitou pozici, musí už dnes vyvíjet nátlak, aby politici řekli, jak konkrétně finance ve sportu vyřeší.

Řešila by situaci korporátní daň na sport?
Nejsem příznivcem nějakého skrytého zdanění. Spolupráce mezi podnikatelskou sférou a sportem by měla být dobrovolná a oboustranně atraktivní. V případě vynucených odvodů může vzniknout averze a projeví se to v neochotě podporovat sport spontánně formou reklamy a sponzoringu. Musíme se spíše snažit zabudovat podporu sportu do firemní image a strategie.

(box)
Dalibor Lacina (45)
je stoprocentním vlastníkem společnosti International Football Marketing & Management (IFMM). Bývalý záložník juniorské Sparty vystudoval trenérství na FTVS UK v Praze. Počátkem 90. let se stal funkcionářem Sparty a později Bohemians. Léta pracoval jako sportovní ředitel agentury ISM Pavla Pasky, v roce 2006 se osamostatnil a založil IFMM.

(Praporky)

Absence úspěchů v našich dříve elitních sportovních odvětvích nesmí nikoho překvapit. Především v kolektivních sportech, jako je hokej a fotbal.

Nemůžeme srovnávat rychlobruslení, při vší obrovské úctě a respektu k výkonům Martiny Sáblíkové, s fotbalem. Porovnejte, kolik členů má Českomoravský fotbalový svaz a kolik Český svaz rychlobruslení…

Na zápasy budnesligy přijíždějí lidé z celého Německa. Návštěvníci bydlí v hotelích, utrácejí v restauracích a nakupují v obchodech, takže dotace se městu vrátí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče