Proč sahají kořeny pařížského teroru do Belgie?

23. listopadu 2015, 16:50 - čtk
23. listopadu 2015, 16:50

Obydlí údajného strůjce pařížských teroristických útoků a jednoho ze sebevražedných atentátníků stojí v bruselské čtvrti Molenbeek jen několik bloků od sebe. Po sérii útoků z posledních let, které jsou spojeny s touto částí belgické metropole, se podle agentury AP nabízí klíčová otázka: Proč právě Belgie?

Malý národ známý díky svému pivu, čokoládě a komiksovému hrdinovi Tintinovi si nyní získává špatnou pověst kvůli islamistickému extremismu a snadno dostupným ilegálním zbraním.

Belgie má v Evropě ústřední postavení. Na hranicích se neprovádějí téměř žádné kontroly, mluví se tu stejným jazykem jako ve Francii, která je terčem džihádistů. Politická rozpolcenost mezi francouzsky a nizozemsky hovořícím obyvatelstvem země navíc zapříčinila, že byrokracie v oblasti justice a bezpečnosti rozbujela. V Belgii existuje komplikovaná síť úřadů, která brání účinnému boji s extremismem, píše AP.“Musíme toho dělat víc a musíme to dělat lépe,“ uvedl premiér Charles Michel ve čtvrtek před poslanci, když ohlašoval balíček opatření pro boj s islamistickým extremismem.

Výzvy k navýšení početních stavů soudců a policistů zaznívají v Belgii už léta. Změny jsou ale pomalé a to kvůli sporům jednotlivých politických táborů i úsporným opatřením. Kvůli roztříštěné komunální správě v Bruselu i celého belgického soudního systému vznikají často při řešení bezpečnostních problémů spory o věcnou i územní příslušnost. Zločinci navíc využívají otevřených evropských hranic, a působí tak často v několika zemích najednou, což policisté na rozdíl od nich nemohou.

Poohlížejí se po místech, kde by se mohli snáze skrýt před svými protivníky

Proč je Belgie pro teroristy tak přitažlivá, se tak zdá být jasné. „Poohlížejí se po místech, kde by se mohli snáze skrýt před svými protivníky,“ říká Edwin Bakker, ředitel Střediska pro výzkum terorismu a protiteroristického boje na univerzitě v Leidenu.

Abdelhamida Abaaouda, Belgičana, který je považován za strůjce atentátů v Paříži, zabili ve středu při razii na předměstí Saint-Denis. Belgie a Francie stále pátrají po Francouzovi Salahovi Abdeslamovi, který dlouhodobě žil v Bruselu. Oba muži vyrostli v chudé čtvrti Molenbeek a jejich rodinné domy stojí jen pár kroků od místní policejní stanice. Abdeslamův bratr Brahim se odpálil při sebevražedném útoku. Bilal Hadfi, další sebevražedný atentátník z Paříže, rovněž žil v Bruselu.

Až do roku 2006 měla Belgie v porovnání se zbytkem Evropy velmi liberální zákony o zbraních. Do belgického podsvětí se navíc dostala řada zbraní používaných v 90. letech během válek na Balkáně. Na místní ministerstvo spravedlnosti navíc těžce dopadla úsporná opatření, která ho zanechala neschopné účinně zasáhnout u kořenů problému.

V Bruselu je poměrně jednoduché dostat se k těžkým zbraním

„V Bruselu je poměrně jednoduché dostat se k těžkým zbraním,“ říká Brice De Ruyver, profesor kriminologie z univerzity v Gentu, který v letech 2000 až 2008 působil jako poradce belgického premiéra pro otázky bezpečnosti. Postih ilegálního obchodu se zbraněmi se podle něj příliš dlouho zanedbával. „A když už máte špatnou pověst, těžko se jí zbavujete,“ říká.

Brusel je jednou z 19 obcí Bruselského regionu a má šest policejních obvodů, což podle AP dlouhodobě narušuje fungování města. Belgická metropole má přitom jen o něco málo více než milion obyvatel. Například americký New York má na 8,4 milionu obyvatel pět částí a je jediným policejním obvodem. Řada obcí bruselského regionu byla v minulosti baštou socialistů nebo liberálů a nechtěla být pohlcena ústřední správou Bruselu. Navzdory úsilí, které vedlo ke snížení počtu policejních obvodů z 19 na šest, považují mnozí v době, kdy je třeba jednotně bojovat proti extremismu, současný stav za anachronismus.

Extremistická ideologie mohla v Bruselu vzkvétat mimo jiné kvůli nezájmu policie

„Talent a lidská síla je v obvodech nerovnoměrně rozložená,“ říká De Ruyver. „Chybí hlavně tam, kde je potřebujeme nejvíc, zvlášť v Molenbeeku,“ dodává. Extremistická ideologie mohla v Bruselu vzkvétat mimo jiné kvůli nezájmu policie. Vůdce islamistické radikální skupiny Sharia4Belgium (Šaría pro Belgii) řídil po léta jednu z nejmocnějších evropských organizací, které rekrutují bojovníky do Sýrie. Za vedení teroristické skupiny byl na 12 let do vězení ale odsouzen až letos. „Sharia4Belgium byla schopná beztrestně působit až příliš dlouho,“ říká De Ruyver.

Premiér Michel slíbil tvrdě zasáhnout proti mešitám hlásajícím radikální názory. Jejich vliv se ale začal šířit hlavně kvůli neúspěšné integraci více než 650 tisíc belgických muslimů, píše AP. „Část populace žije na okraji společnosti a nemá kontakt se zbytkem obyvatelstva,“ říká starostka Molenbeeku Françoise Schepmansová. „Dopustili jsme to,“ přiznává.

Slabým místem Belgie je v tomto ohledu podle mnohých jazykové rozdělení země. Celkem 6,5 milionu lidí žijících v severní oblasti Vlámska hovoří nizozemsky, 4,5 milionu lidí na jihu země ve Valonsku mluví francouzsky. Oba regiony přitom požívají značnou míru autonomie, která je považována za jedinou možnost, jak udržet dvojjazyčnou zemi pohromadě. Snaha nerozzlobit svého partnera z druhé části země ale často vede k naprosto neúčinnému rozhodování. „Je to noční můra,“ popisuje Bakker jazykové bariéry mezi státními úřady, které mají na starosti bezpečnost a justici.


Čtěte také:

Při zátazích v Bruselu a Lutychu zatkli 21 lidí. Pařížský atentátník ujel

Abdeslam se ukrývá v Bruselu, tvrdí jeho přátelé

V Bruselu zůstane v platnosti nejvyšší stupeň ohrožení

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče