Proč nesjednávat hříšná procenta

Petra Sýkorová 11. srpna 2008, 08:00
11. srpna 2008, 08:00

NEPŘIMĚŘENÝ ÚROK - Právo věřitele na úroky je dáno obecně, má však své meze. Svědčí o tom i nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu. V případě nepřiměřených úroků může věřitel přijít nejen o peníze, ale i o vlastní svobodu.

Nejvyšší soud vydal před časem další z mnoha rozhodnutí, která chrání dlužníky před nekřesťansky vysokými úroky. Soudci opět potvrdili, že zákonné úroky mají své meze. Ve středověku byla situace přehlednější. Protizákonné byly všechny úroky. Katolická církev považovala jakékoliv úročení půjčených peněz za hříšné a zakazovala ho. Kdo to dělal, byl na cestě do pekla.

Dnes je sjednávání úroků ve smlouvách o půjčkách či úvěrech běžnou praxí. Úrok je odměna věřitele za to, že dlužníkovi půjčil peníze. Právní nárok na ni dnes již nikdo nezpochybňuje. Úrok však plní nejen funkci odměny, ale i trestu. Takovému úroku se pak říká úrok z prodlení. Ten dokonce není třeba ve smlouvě sjednávat. Zpozdí-li se dlužník s plněním peněžitého závazku, má na něj věřitel nárok přímo ze zákona.

Úroky a smluvní volnost

V obchodních vztazích lze dohodnout výši obou druhů úroku dohodou. Uzavíráte-li ovšem smlouvu s nepodnikatelem, úrok z prodlení v ní sice pro pořádek zmínit můžete, ale jeho výši žádným smluvním ustanovením nemůžete ovlivnit. Podle § 517 občanského zákoníku totiž může věřitel v případě dlužníkova prodlení s plněním peněžitého dluhu požadovat jen úrok z prodlení v zákonné výši. Ta je dána nařízením vlády číslo 142/1994 Sb. Výše úroku se v něm odvozuje od repo sazby stanovené Českou národní bankou. Je třeba ji vypočítávat zvlášť za každé kalendářní pololetí, v němž prodlení dlužníka trvá. Rozhodná je totiž vždy repo sazba platná první den příslušného pololetí. K sazbě pak stačí přičíst sedm procentních bodů a dostaneme zákonný roční úrok z prodlení. Například od letošního července je to 10,75 procenta z dlužné částky ročně.

V ostatních úrocích už ale český právní řád tak jasno nemá. Obchodní zákoník ponechává smluvním stranám možnost sjednat sankční úrok alternativně. O pevné hranici pro úrok, který je jen běžnou úplatou za užívání cizích peněz – odměnou věřitele, pak v našich zákonech nenalezneme ani zmínku. Mlčí i judikatura. Podle ní je při rozhodování o tom, zda je výše úroku přípustná či ne, vždy třeba posuzovat okolnosti konkrétního případu. Věřitele tedy při sjednávání úroků žádná čísla neomezují. Omezen však přesto je.

RIZIKA VYSOKÝCH ÚROKŮ

• Smluvní úroky, které výrazně přesahují obvyklou úrokovou míru bez toho, aby to bylo odůvodněno konkrétními okolnostmi, odporují dobrým mravům. Nepřiměřeně vysoký úrok je pro rozpor s dobrými mravy protizákonný, a tedy soudně nevymahatelný.

• Souhlasil-li s příliš vysokým úrokem dlužník, který byl v tísni, nezkušený, nerozumný anebo rozrušený, může se smlouva o půjčce stát vstupenkou do vězení. Věřitel totiž může jejím uzavřením naplnit skutkovou podstatu trestného činu lichvy.

Hranice dobrých mravů

Podle § 3 občanského zákoníku nesmí být výkon práv v rozporu s dobrými mravy. Ustanovení § 39 téhož zákona říká, že právní úkon, který se obsahem nebo účelem příčí dobrým mravům, je neplatný. To jsou základní zásady, které se vztahují i na obchodněprávní vztahy. Důležité je i rozhodnutí 21 Cdo 1484/2004 z 15. prosince 2004. V něm Nejvyšší soud uvedl, že odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná smlouvou o půjčce, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou. Obvyklou úrokovou míru je přitom třeba stanovit zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozhodnutí 33 Odo 234/2005 z 24. ledna 2007 k tomu Nejvyšší soud doplnil, že při posuzování přiměřenosti určitého úroku je nutné zohlednit i riziko, které věřitel podstupuje. Půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami mají podle soudu pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti. A to zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci.

„Proto nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem,“ upozornil soud ve svém loňském rozhodnutí. V řešené věci ovšem činil smluvený úrok 10 procent z půjčené částky za jediný den. Obvyklou úrokovou míru tak smluvní úrok překročil téměř dvěstěpadesátkrát. „Ujednání o takto vysokém úroku nelze než považovat za hrubě odporující dobrým mravům, jak je chápe současná judikatura, a tedy za neplatné podle § 39 občanského zákoníku,“ uzavřel případ soud.

Při sjednávání úroku z prodlení v obchodních vztazích už ovšem obvyklá úroková míra není tak podstatná. Tento úrok je totiž hrozbou a trestem, a proto může být vyšší než běžná cena půjčky. Jeho pevnou hranici bychom však opět hledali marně. Kupříkladu v usnesení 32 Cdo 1164/2007 ze dne 23. dubna 2008 Nejvyšší soud České republiky dovodil, že ani neobvykle vysoká sazba úroku z prodlení – 0,5 procenta denně nebyla v rozporu s dobrými mravy, respektive byla přiměřená.

Tento jeho závěr ovšem nelze chápat obecně. Soud k němu totiž došel s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu. Zohlednil tehdy zejména význam a hodnotu zajišťované povinnosti, okolnost, zda ze vzniklého prodlení hrozí škoda. A rovněž to, do jaké míry by mohl být takto vysoký úrok pro dlužníka likvidační. Půlprocentní úrok denně tedy nemusí být vyhodnocen jako přiměřený za každé okolnosti.

Za lichvu až pět let vězení

Neplatnost ustanovení o nepřiměřeně vysokém úroku by ovšem neznamenala, že věřitel nedostane vůbec nic. I při neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení totiž v občanskoprávních i obchodněprávních vztazích věřiteli zůstává nárok na zákonný úrok z prodlení (již zmíněných 10,75 procenta ročně).

Podobně by jakousi „cenu útěchy“ dostal i věřitel, který by si sjednal příliš vysoké úroky ve smlouvě o úvěru. „Nárok na nemravný úrok“ by mu soud sice nepřiznal, ale s ohledem na ustanovení § 502 obchodního zákoníku by přece jen něco dostal. Tento paragraf totiž jasně říká: Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Úprava smlouvy o půjčce však žádné podobné „záchranné“ ustanovení neobsahuje, proto by si měli dát věřitelé při sjednávání takové smlouvy obzvlášť dobrý pozor. Mohlo by se jim totiž stát, že skončí v duchu hesla kdo chce moc, nemá nic.

Příliš chtivým věřitelům ovšem nehrozí jen to, že přijdou o peníze. Úroky totiž za určitých okolností považuje za hříšné i trestní právo. V § 253 trestního zákona se dočteme, že ten, kdo zneužívá něčí tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, aby získal plnění, jehož hodnota je k hodnotě plnění jím poskytnutého v hrubém nepoměru, dopouští se lichvy. Za trestný čin lichvy může soud uložit trest odnět
í svobody v délce trvání až pěti let.

Odsoudit někoho pro lichvu ovšem není jednoduché. Jakkoliv přemrštěný úrok by k tomu sám o sobě nestačil. K tomu, aby byla naplněna skutková podstata lichvy, je třeba, aby byl poškozený dlužník skutečně v tísni, nezkušený, nerozumný anebo rozrušený. Soudy tyto okolnosti pečlivě zkoumají. V případech, kdy je poškozený jen neopatrný, nezodpovědný nebo nepozorný a sám se nepostará o ochranu svých zájmů, se o lichvu nemůže jednat. Trestní zákon totiž ustanovením o lichvě nechrání ty, kteří jsou dost chytří, zkušení a vyrovnaní na to, aby se mohli ochránit sami.

Čekání na vraždu Pavel Páral

Musíte si přečíst

Centrální herna dráždí. Plán Vsetína prověřuje…

Uzda pro Wall Street. Rozdělení bank chtějí i…

OKD získá půjčku 700 milionů od státu

Facebook prudce zvýšil zisk. Akcie letí vzhůru

Návrat herního pravěku. Na podzim ho chystá Nintendo i…

Zisk Mitsubishi se kvůli aféře s manipulací spotřeby…

Eva Liba: Snapchat nepochopí nikdo nad 30 let
Nejrychleji rostoucí sociální síť světa Snapchat sází jen na mladé, pro starší je extrémně nepřístupná. Microsoft ani Google to nedotáhli tak daleko, říká v pořadu Euro TV Eva Liba, social media manager společnosti Coca-Cola.
Zhlédnout další videa