Proč musíme růst

17. srpna 2012, 11:15 - Tomáš Plhoň, euro
17. srpna 2012, 11:15

Člověku se chce skoro přiznat, že už ho to samotného nebaví. A to o tom přitom pořád dokola a často z vlastní iniciativy píše. Krize se vrátila do Česka. A vůbec do celé eurozóny. Je to už pět let, co ten mumraj ve Spojených státech propukl, a teď zase znovu do zblbnutí upozorňovat na klesající HDP a rádoby snižující se životní úroveň.

Popravdě se lidem ani nedivím, že už o tom nechtějí slyšet. Co víc, nedivím se ani všem těm nechápavým pohledům typu: „Jaká sakra krize? Vždyť se nemáme vůbec špatně.“ Zašlo to už tak daleko, že se objevují téměř kacířské myšlenky a volání po změně paradigmat. Například názor, že růst nepotřebujeme. Že jsme byli příliš lační a chamtiví a že jediné východisko z toho kolotoče je začít žít střídměji. Spokojit se s tím, co máme, a přestat se zaměřovat na zvyšování jakýchsi umělých ekonomických indikátorů.

Třikrát hurá. Je na tom rozhodně něco pravdy, ale na druhou stranu je třeba říct, že ta honba za ekonomickým růstem se nevzala sama od sebe a asi nějaký smysl mít bude. Budu teď chvíli trochu naivní: celý tenhle stroj zvaný ekonomika by měl v ideálním případě sloužit k tomu, abychom byli šťastní (dobrá… hodně naivní). Je pravda, že lidé zřejmě nejsou o nic šťastnější, když mají hodně peněz. Platí to i o společnosti jako takové a celé odvětví behaviorální ekonomie s tímto poznatkem pracuje jako s tzv. Easterlinovým paradoxem. Například reálný příjem Japonců se díky zázračnému růstu mezi lety 1958 a 1987 zpětinásobil, můžeme-li však věřit sociologickým průzkumům, úroveň jimi prožívaného štěstí to neovlivnilo ani trochu. Byli zkrátka spokojení pořád stejně.

Behaviorální ekonomie se většinou přiklání k tomu, že oproti reálnému příjmu existují dva mnohem důležitější hybné aspekty lidského štěstí (zůstáváme samozřejmě u té materiální stránky věci). Předně je to porovnání naší současné situace se stavem řekněme před pěti lety a stav, na který aspirujeme zhruba pět let dopředu. Velmi zjednodušeně, chceme se mít lépe než dřív, a v budoucnu se chceme mít ještě líp.

Není to tak nechutně povrchní, jak to možná na první pohled vypadá. Procházíme nějakým vývojem a chceme, aby mířil nahoru, ne dolů. Chceme vidět světlé zítřky jak jako osobnosti, tak jako ekonomické jednotky. Nebýt tohoto elementu lidského bytí, nejspíš bychom pořád lezli po stromech. Možná je to příliš odvážná myšlenka, ale nebylo by skutečnou zkázou naší civilizace, kdybychom začali být sami se sebou absolutně spokojení?

Druhým aspektem pohánějícím štěstí je podle všeho sociální komparace, jejíž důležitost prokazuje řada studií. Jedna za všechny – studenti Harvardu byli dotázáni, zda by chtěli mít příjem 50 tisíc dolarů s tím, že ostatní budou mít polovinu, nebo 100 tisíc dolarů s tím, že ostatní budou mít 200 tisíc. Drtivá většina zvolila první možnost. Ti druzí okolo nás by se prostě neměli mít o moc lépe než my. Vcelku banální poznatek, ale dokazuje, že ani růst není samospásný a že důležitá je i sociální stratifikace celé společnosti (státu, lokality, města). Příliš velké rozdíly nedělají dobré kamarády.

Kdybychom skutečně rezignovali na růst a hověli si se vší pokorou v současném stavu, sebereme lidem dvě velmi důležité motivace. Kromě vidiny jejich osobního materiálního vývoje je navždy zakonzervujeme na společenské pozici, na které jsou dnes. A to není fér.

Dnes jsme v krizi a nerosteme. Ostatně palcové titulky v novinách i výzkumy veřejného mínění vypovídají o tom, že o šťastné společnosti zrovna mluvit nemůžeme. Třeba je celá úmorná krize dobrá k tomu, aby západní společnosti pomohla vrátit se do bodu, z něhož bude moct nastartovat další rozvoj. Třeba. Snad. Ale nemluvme už o tom, že se vlastně máme dobře a můžeme být spokojení.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Potřebuje Fed skutečně snižovat svoji bilanci?
Porovnání cen másla v roce 1985 a 2017. Proč stojí máslo 50 Kč?
Adopce vs. pěstounská péče: svěří vám úřady dítě do péče?
Proč je v Česku drahé volání?
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Auta
Toužíte po luxusní prémiové ojetině? Kalkulace nákladů vás…
Do prodeje jde velmi speciální Honda NSX. Zájemci za ni dají minimálně 12 milionů
Že fotbalisté touží nejvíce po Bentley? Omyl. Nejžádanější auto vás určitě překvapí
Bentley si myslí, že speciálních edicí není nikdy dost. Continental GT proto dostal další
Auto za průměrný plat? Jde to, ale musíte slevit z mnoha požadavků
Technologie
Ryzen Threadripper byl „delidován“ na videu. Uvnitř se schovává překvapení
WhatsApp stále roste. Denně jej používá miliarda lidí, proteče jím 55 miliard zpráv
USB 3.2 se představuje. Zrychlí na 20 Gb/s i se starými kabely, mohlo by přijít už brzy
Google po sedmi letech vypnul Instant Search. Návrhy výsledků vyhledávání se již nezobrazují
Microsoft zkouší, jak při prohlížení webu přejít z mobilu na počítač [Windows Insider]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít