Proč jsme papežštější než papež?

28. února 2005, 00:00 - PETR HAVEL
28. února 2005, 00:00

PŘEJÍMÁNÍ UNIJNÍCH NOREM „Papežštější než papež,“ - toto sousloví používají tuzemští podnikatelé stále častěji, když hodnotí přejímání unijních právních norem v Česku. Zákony zde totiž svazují podnikatele víc, než Unie požaduje.

PŘEJÍMÁNÍ UNIJNÍCH NOREM „Papežštější než papež,“ - toto sousloví používají tuzemští podnikatelé stále častěji, když hodnotí přejímání unijních právních norem v Česku. Zákony zde totiž svazují podnikatele víc, než Unie požaduje. Řada tuzemských podnikatelů je přesvědčena, že předpisy Evropské unie často poskytují českým úředníkům i politikům vítané alibi pro jejich pasivitu a neschopnost. Uvedené tvrzení lze podle nich ilustrovat na čím dál více příkladech. Přímo modelovým rezortem je v tomto smyslu agropotravinářský sektor. Je to do jisté míry logické -právě trh se zemědělskými surovinami je v Evropské unii výrazně regulován a stále většímu počtu norem také podléhá výroba potravin. ZBYTEČNÉ ZMATKY KOLEM ÚČETNICTVÍ Podívejme se na příklad, který patřil k mediálně nejviditelnějším a věnovali jsme se mu i v Profitu. Ministerstvo financí více než rok neochvějně tvrdilo, že podnikatelé, kteří chtějí čerpat podpory z evropských strukturálních fondů, musí povinně vést účetnictví (dříve označované jako „podvojné účetnictví“). To by znamenalo komplikace například pro drobné zemědělce, kteří vedou pouze daňovou evidenci (dříve „jednoduché účetnictví). Nebýt neustálého tlaku z řad Asociace soukromého zemědělství ČR na revizi tohoto postoje, musely by zřejmě dnes desítky tisíc soukromých farmářů zbytečně papírovat. Svůj názor ministerstvo změnilo až poté, co komisař Evropské unie Jacques Barrot písemně na sklonku loňského roku potvrdil, že podvojné účetnictví Brusel nevyžaduje. Známá je také kauza vyloučení českého potravinářského průmyslu z bruselských podpor vinou ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). To nejprve potravináře zařadilo do podpůrných programů v rámci svého Operačního programu, začalo přijímat a v omezeném počtu také schvalovat projekty potravinářských podniků. Koncem loňského roku však oznámilo, že potravináři nemají na podpory v rámci MPO nárok. Výsledkem je, že potravinářství - třetí největší průmyslový obor v Česku - nebude mít patrně po dva roky možnost čerpat unijní podpory. Na ministerstvu zemědělství, kam by měli potravináři podle Bruselu patřit, na podporu nejsou peníze. Řešení problému přitom existovalo. „Pokud jsou pravidla podpor Operačního programu MPO v rozporu s pravidly Evropské unie, bylo možné s odkazem na tento rozpor žádat Unii o povolení výjimky. Brusel by to určitě při dobré argumentaci našich úředníků povolil,“ konstatuje ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna. Jenže nikdo od nás o žádnou výjimku nežádal. NEVYUŽITÉ PŘÍLEŽITOSTI Česká strana téměř nevyužívá možností obhajoby zájmů svých podnikatelů před Evropskou komisí. Podnikatelé často ani vůbec netuší, že takové možnosti jsou. Přitom téměř každá země Evropské unie, včetně nových členů z řad postkomunistických států, si prosadila celou řadu výjimek a změkčení evropských norem. Důkazem je „dodržování“ některých, podle našich úředníků zcela povinných a neměnných unijních předpisů, v některých státech. V zásadě skrytou dotací pro sociálně slabší polské podnikatele, zejména (ale nejenom) pro zemědělce, je odpuštění plateb za sociálního pojištění, které za podnikatele platí polská vláda (viz Poradna na straně 25). Tato podpora činí zhruba tři miliardy eur a Evropská komise ji schválila. Také Dánům prošla skrytá podpora pro zemědělce. Zakomponovali ji totiž do současných, Unií podporovaných trendů šetrného hospodaření. Dánská vláda se rozhodla omezit používání fosforu v zemědělství a navrhla novou daň na fosfor v potravinách. Na oplátku ale snížila daň ze zemědělské půdy. POVINNOSTI MAJÍ SVÉ LIMITY

Počátkem letošního roku Česko zpřísnilo kvalitativní parametry při výkupu mléka posunutím hodnoty takzvaného bodu mrznutí z -0,515 na -0,520 stupňů Celsia. Úředníci to odůvodňovali nutným převzetím standardů Evropské unie. Jenže unijní směrnice v tomto bodě nepojednává o syrovém mléku, ale o mléku tepelně opracovaném. Navíc nejde o hlavní kvalitativní parametr a řada zemí si obhájila hodnotu nižší než je údajně povinných -0,520 stupňů Celsia.

Také tuzemští malovinaři si stěžují na zbytečnou byrokracii. Jde ale o to, do jaké míry jsou unijní předpisy povinné. Například při „čepování pod víchem“, což je forma prodeje vína při společenských příležitostech, je sice nutné odvést spotřební daň, tím však evidenční povinnosti prakticky končí. U nás se tato forma využívala za první republiky, v Rakousku je tak tomu ale dodnes.

Příkladem byrokracie je také evidence nafty spotřebovávané v zemědělství pro účely vrácení padesáti procent spotřební daně za tuto naftu. Se složitou agendou nesouhlasí nikdo, ani celní správa. Nehledě na to, že podvodům s nespotřebovanou naftou systém stejně nezabrání. V zahraničí je uvedená evidence mnohem jednodušší.

NEBOJME SE NOTIFIKACE

Nástroj obhajoby národních podpor, programů, stanovisek či projektů, které nejsou zcela identické se všeobecnou evropskou legislativou, samozřejmě existuje. Podle anglického slova notification (sdělení, ohlášení, hlášení) se mu říká notifikace.

Jde o veřejný proces, který může díky zveřejnění na stránkách Evropském komise sledovat kdokoliv. Informace o průběhu notifikace je povinno podávat také příslušné ministerstvo členského státu. Každý tento proces podléhá přesnému časovému režimu. Do deseti dní dostane zahájená notifikace číslo s datem a je přijata generálním sekretářem Komise. Následuje dvouměsíční časový limit na připomínky či požadavky na změny. Brusel má pak další dva měsíce na vyžádání dodatečných informací. Konečné rozhodnutí musí nastat do dalších dvou měsíců.

K úspěchu při notifikaci je však třeba dobrých argumentů a vynikajících jazykových znalostí. Možná i proto naši úředníci a politici často tvrdí, že je to proces dlouhodobý a s nejistým výsledkem.

autor je agrární analytik

**DŮVODY ŠPATNÉHO PŘEJÍMÁNÍ NOREM EU:

* nedostatečné jazykové znalosti českých úfiedníků

* špatné pfieklady a výklady unijních norem

* zanášení tuzemských „specifik“ nad rámec požadavků Unie

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče