Proč ještě nesedí

16. února 2012, 12:52 - Ján Lalka
16. února 2012, 12:52

Možná to znáte – ráno si čtete zprávy, ve kterých jedna kauza střídá druhou. Zbystříte u jmen údajných pachatelů a zjistíte, že jsou to stále ti stejní, kteří byli vyšetřováni už v minulosti. Stejně jako tehdy i dnes vás rozčiluje odložení případu a neprokázání viny pachatelů. Jak je možné, že stále ještě nesedí? Proč tak velké množství odhalených podvodů (a nejen těch mediálně známých) bylo uzavřeno bez potrestání pachatelů?
Nejjednodušší vysvětlení odložení kauz, které vás asi napadne, je podjatost orgánů činných v trestním řízení a jejich rezignace z důvodu tzv. vyšších zájmů. Určitě byste u nás hned dokázali najít řadu příkladů. Je tu ale ještě jeden faktor, méně známý, který má vliv na to, zda bude vyšetřování úspěšné nebo ne. A tím je schopnost efektivně hledat a získávat kvalitní důkazy, které mohou potvrdit nebo vyvrátit existující podezření. Přitom se zdá být až nemožné, aby se dnes k nějaké nekalé činnosti v běžné firmě nenašel odpovídající důkaz. Čtvrtina obyvatel Česka informuje o svých každodenních aktivitách na sociálních sítích, většina z nás komunikuje prostřednictvím e-mailu, schůzky nahradily mobily a videokonference, správa dokumentů, obchodní transakce i účetnictví fungují již výlučně elektronicky. Jsme obklopeni kamerovými systémy, elektronickými peněženkami, platíme kartami, naše práce se zaznamenává na firemních serverech, řada našich osobních dat je veřejně přístupná. Jak je tedy možné, když je všude tolik dostupných údajů, že se nedaří velké procento podvodů prošetřit a podložit dostatečnými důkazy?

Bojíme se vyšetřovat

Problém je v tom, že firmy se obávají získaná podezření z existence podvodů vyšetřovat. Stejně jako při policejní práci i v případě vyšetřování zaměstnaneckých podvodů jsou znalosti a schopnosti firmy klíčovým faktorem získání dostatečných důkazů a prokázání úmyslu podvést. Z dostupných statistik vyplývá, že i když se firmy pustí do vyšetřování vlastními silami, mají problémy získat vhodné důkazy, obávají se příliš dlouhé doby vyšetřování policií a mají strach z výsledků a nákladů na soudní spor. Proto se často rozhodnou podezření z podvodu nevyšetřovat a jen se zaměstnancem rozvážou pracovní poměr. Je to sice pochopitelný krok, má ale několik negativních dopadů. Prvním je narušení morálky a oslabení vlastní snahy podvodům čelit. Firma tím dává svým zaměstnancům signál, že i při významnějších škodách zaměstnance pouze propustí a dále jej nepotrestá. Druhým je akceptování ztráty bez jejího vymáhání od pachatele, která se přímo promítne do hospodaření firmy. Dalším negativním dopadem je zanedbání péče o majetek vlastníků firmy. Co když byl tento podvod jen špičkou ledovce, za kterým se skrývají další nezákonné aktivity, významně poškozující její hospodaření?

Škody narůstají

Firmy by si měly uvědomit, že se po získání informací o možném podvodu nemusejí spoléhat jen na policii a že mohou zahájit vlastní vyšetřování. Pokud si firma není jistá, zda získala informace o skutečném podvodu, nebo šlo jen o vymyšlené udání bez důkazů, mělo by být zahájení vlastního vyšetřování samozřejmostí. Mnohdy se totiž zjistí, že prověření jednoho, zpočátku nevýznamného oznámení, vede k odhalení mnohem nebezpečnějších podvodů. Zatímco policejní šetření může trvat i několik let, firma je schopna uskutečnit vlastní investigaci v horizontu týdnů a měsíců. A nemusí se přitom omezovat na vlastní zdroje – pokud nemá dostatek vlastních zkušených vyšetřovatelů, může si najmout externí specialisty. Schopnost firmy odhalit nekalé praktiky a důkladně je vyšetřit je přímo závislá na znalostech podvodných schémat a jejich indikátorů. Pokud neví, jak se takové schéma projevuje, jaké má příznaky, jak a kým ho bylo možné spáchat, významně si tím snižuje pravděpodobnost získání klíčových důkazů. Pokud není jasné, co má sledovat a jak získané indicie vyhodnocovat, nemůže si vybudovat preventivní systém a zamezit tak vzniku dalších podvodů. Platí, že čím déle zůstane podvod neodhalen, tím větší škody může způsobit.

Kde hledat stopy

Jaké důkazy je možné získat legální cestou a jak při tom postupovat? Aby mohl průměrný pachatel (např. zaměstnanec firmy) provést podvod, téměř vždy musí za sebou zanechat nějaké stopy. Často se jedná o zkušenou osobu, která zná kontrolní prostředí, má přístup k firemním zdrojům a systémům, požívá vysokou důvěru kolegů. Aby mohl takový pachatel v moderně řízené společnosti podvod spáchat, musí kupříkladu obejít nastavené kontroly, mailovat a telefonovat se spolupachatelem, využít slabé místo v kontrolním systému, zmanipulovat účetní záznamy, zfalšovat dokumenty nebo tajně jednat s třetí stranou. Při všech těchto činnostech za sebou zanechá stopy – budoucí důkazy. Například účetní záznam pozměněný během víkendu, zfalšovaný podpis nadřízeného při schvalování dodávky zboží, telefonát osobě, se kterou neměl důvod komunikovat, anebo několik verzí nepodepsané smlouvy v trezoru přichystaných pro případ prověrky. Důkazy je možné získat i z poměrně nečekaných zdrojů – vyhozených pevných disků kopírovacích strojů (viz nedávná kauza ve Spojených státech, kde se z nich jedné IT firmě podařilo stáhnout data významných finančních a pojišťovacích společností). Získání kvalitních důkazů ale nebude stoprocentní zárukou vítězství v soudním sporu. Rovněž nezamezí tomu, aby ve firmě nevznikaly podvody další. Hlavním přínosem však bude zvýšení šancí firmy na usvědčení pachatele a na vymožení alespoň části způsobených škod.
A vracíme se znovu na začátek – pachatel je většinou známý od první chvíle. Víme o něm, známe ho. Je-li firma schopná získat podněty o nekalém jednání, může zahájit vlastní šetření v utajení a bez jeho vyplašení. Bude k tomu však potřebovat dostatečné znalosti. Měla by proto investovat do vzdělávání zaměstnanců v oblasti odhalování podvodů, rozpoznávání příznaků, sběru důkazů a jejich zpracování. S kvalitními důkazy v ruce firmy výrazně zvýší své šance nejen při oznámení svého podezření na policii, ale získají mnohem silnější pozici při následném soudním sporu. Jejich úsilí bude náležitě odměněno zlepšením vymahatelnosti škod, snížením ztráty z podvodů, ale také potrestáním pachatelů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče