Proč Evropa zaostává

25. února 2010, 14:57 - Martin Shabu
25. února 2010, 14:57

Exkluzivní komentáře předních českých politiků a ekonomů k neúspěchu...

(celý podtitulek) Exkluzivní komentáře předních českých politiků a ekonomů k neúspěchu Lisabonské strategie

(box 1)
Proč selhala Lisabonská strategie
Týdeník EURO oslovil ekonomy Martina Jahna, Tomáše Sedláčka a Jana Švejnara, politiky Martina Bursíka, Miroslava Kalouska, Petra Macha a Alexandra Vondru a pět polistopadových premiérů – Václava Klause, Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka, Vladimíra Špidlu a Miloše Zemana –, aby se zamysleli, proč Evropská unie ve světové konkurenci zaostává a jaká je jejich ekonomická vize pro příštích deset let. Nabídku nevyužili prezident Klaus, politici Kalousek a Bursík a ekonomové Sedláček a Švejnar.

(box 2)
Manažerská anketa
Položili jsme českým manažerům, které oslovujeme v Manažerském barometru, otázku: Domníváte se, že Evropská unie může někdy v budoucnu dohnat a předehnat USA, jak stanovila Lisabonská strategie z roku 2000? Odpovědělo na ni 143 z nich – 29,4 procenta kladně, 63,6 procenta záporně a sedm procent se pro první ani druhou možnost nedokázalo rozhodnout. Některé odpovědi citujeme v modrých bublinách.

(text)
Dohnat a předehnat USA – takový smělý úmysl formulovala Lisabonská strategie (LS) z roku 2000. Šlo o plán Evropské unie, jak se dostat do pozice globálního ekonomického tahouna. EU letos měla mít nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku na světě. Tento sen se však v realitu neproměnil.
Brusel a lídři tehdejších patnácti zemí EU tehdy věřili, že se jim podaří zajistit udržitelný růst, vytvořit více pracovních míst a navíc zohlednit životní prostředí. Mezi nejsledovanější cíle politiků EU patřilo dosáhnout v roce 2010 70procentní zaměstnanosti, investovat tři procenta HDP na výzkum a vývoj a zajistit unii tříprocentní hospodářský růst. Ani jeden z těchto cílů však nebyl splněn.
Veřejnosti byla slibována nová a lepší pracovní místa a masivní investice do vědy a výzkumu. V roce 2008 však dosáhla míra zaměstnanosti v EU pouhých 66 procent a prostředky na výzkum a vývoj 1,9 procenta HDP. Evropská komise (EK), jež LS řídila, však navzdory tomu byla v hodnocení nenaplněných ambicí umírněná. „Hodnocení, dle nějž Lisabonská strategie ztroskotala, protože se těchto cílů nedosáhlo, by bylo zjednodušující,“ praví se ve zprávě EK zveřejněné letos počátkem února.

Fraška

Zjištění, že reálné výsledky ekonomik jednotlivých členských států EU nedosahují cílů politické deklarace, bylo poprvé zveřejněno již před šesti lety. Tehdy požádal předseda EK José Manuel Barroso bývalého předsedu nizozemské vlády Wima Koka, aby určil největší slabiny LS a důvody, proč se nedaří převést její teze v život. Kok doporučil dvě úpravy – snížit počet prioritních oblastí a zefektivnit systém kontroly. Výsledkem byla obnovená LS.
Navzdory snahám o zjednodušení obšírného dokumentu členské země EU schválily 24 integrovaných cílů. Ty pokrývaly mnoho oblastí – od makroekonomické stability a soukromých investic do vědy a výzkumu přes podporu udržitelných zdrojů, prohlubování vnitřního trhu a budování evropské infrastruktury až po flexibilní trh práce a celoživotní přístup k práci. V důsledku opakování předchozích chyb se však ani obnovené LS z Evropy nejkonkurenceschopnější světovou ekonomiku učinit nepodařilo. Navíc se z naplňování cílů stala formální fraška. EK totiž nutila členské státy sepisovat programy národních reforem a každoročně zveřejňovat hodnotící zprávy, přestože bylo jasné, že vlády evropských zemí razantní reformy neprovedou.

Nepříznivé okolnosti: Rozšíření EU a krize

Z hodnocení českých ekonomů a politiků Lisabonské strategie vyplývá, že navzdory všem nedostatkům nešlo o bezduchý bruselský elaborát. Většina z nich se shodla, že pokud má EU dominovat žebříčku nejúspěšnějších světových ekonomik, musejí být jejím ústředním zájmem znalosti, věda, výzkum a inovace. Toho se však nepodaří dosáhnout bez provázanosti s finančními prostředky, jež EU vydává na společné politiky. Dnes jich nejvíce spotřebovává zemědělská a strukturální politika EU.
Příznačné je, že jednotliví autoři oslovení týdeníkem EURO se zabývají spíše technickým pozadím LS a až na Petra Macha se snaží dokázat, že její krach jím vlastně vůbec nebyl. Zároveň obhajují nástupkyni neúspěšné LS. Nikdo se však ani náznakem – snad až na jednu větu Miloše Zemana – nezabýval současnými podmínkami v důsledku globální hospodářské krize.
V úterý 3. března zveřejní Evropská komise první návrh Strategie 2020. Ta by měla od června nahradit strategii lisabonskou. Možná bude pohrobek LS o něco promyšlenější než jeho předchůdce. Možná nebude. Mnohem důležitější je však jiná otázka. Můžeme si vůbec dovolit takové plánování důchodu na pláži těsně poté, co jsme absolvovali školu? Krize zcela obnažila nedostatky členských zemí EU. Máme podvodníky z Řecka. Hyperbankéře z Irska, přidruženého Islandu a Velké Británie, Francouze a Němce zamotané do vlastní sociální sítě. Španěly, kteří vsadili na stavební kartu svůj hop a přišel trop. Italy, kteří se aspoň dokáží „flákat“ s grácií. Balkán, v němž vládne mafie. Česko na pokraji bankrotu po dvacetiletém flámu na dluh. Maďarsko za bankrotem a Pobaltí také. Krize v Evropě odhalila dlouho opomíjený fakt – každý národ má vlastní specifické problémy, a proto neexistuje jednotné rychlé řešení současného marasmu. Kromě recese se na nesplnění snu podílí také rozšíření EU o většinou postkomunistické země s nižší produktivitou práce. Posuďte však sami, jak oslovení politici a ekonomové nahlížejí na historii a budoucnost Lisabonské strategie.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče