Probuzená rybářská vesnice

25. října 2011, 12:43 - Adam Junek
25. října 2011, 12:43

Město na jihu prošlo raketovým rozvojem, díky gigantům, jako jsou firmy Huawei nebo ZTE, se chlubí HDP ve výši bilionu jüanů.

Nekonečná kolona aut se pomalu, avšak trvale posunuje po dálnici, jejíž jediná polovina má rozměry české D1 v nejširších místech. Hlavní třídu jihočínského velkoměsta Šen-čen lemuje nedozírná hradba mrakodrapů. „Když není provoz, dá se to z jednoho konce na druhý zvládnout tak za půl hodiny,“ tvrdí řidič taxíku, jenž díky speciálnímu povolení smí přivážet klienty z protilehlého Hongkongu. Při asijském stylu jízdy spočívajícím v zběsilém přejíždění z pruhu do pruhu a najíždění do vedle jedoucích aut, protože zrovna tam šofér tuší rychlejší cestu k cíli, znamená půlhodinka jízdy 70 kilometrů.
I to ilustruje megalomanský projekt Šen-čenu. Před třiceti lety v podstatě neexistoval. „Vloni tu oslavovali založení zvláštní ekonomické zóny a v podstatě vznik města. Rozměry ohňostroje, který při té příležitosti přichystali, ani nejdou popsat. Trval třicet minut, za každý rok minuta, a odehrával se jakoby ve dvou patrech nad sebou,“ popisuje Michal Skočil, šéf čínského Home Creditu.

Nádraží v podzemí

Rychlost, s jakou město roste, popisuje na stavbě, jež se odehrává přímo pod okny jeho kanceláře. Dříve tam byl most, teď se pod ním v podzemí buduje nádraží, kde bude mezistanice mezi šenčenským a hongkongským letištěm, jež mají být propojena metrem. Dělníci prý začali před několika měsíci, dnes už pomalu budují most zpátky. Ostatně když měl Šen-čen loni hostit olympiádu, do rozšíření metra se pustil s vervou – za rok a půl vybudoval tři nové trasy, každou alespoň o třiceti stanicích.
V roce 1980 byl Šen-čen ospalou rybářskou vesnicí, tedy městem velikosti Brna. Centrální vláda se rozhodla, že zde bude první zvláštní ekonomická zóna, která se stane laboratoří toho, jak zvládnout kapitalismus po čínsku. Ne náhodou sousedí tato lokalita s Hongkongem – dá se tam přece lecčemus přiučit. „To je čínský systém uvažování. Okopírovat úspěšný koncept a přidat k tomu něco navíc a hlavně to upravit pro sebe,“ míní Benjamin Tan, který vede PR agenturu MSL v Pekingu. Sám pochází ze Singapuru.
A Číňané se učili opravdu rychle. Milionovým městem se stal Šen-čen v roce 1990. Dnes se oficiální údaje pohybují okolo 13,5 milionu. Spolu s „fluktuanty“, kteří jen dojíždějí za prací, to může být i o pět milionů víc.
„Jsme čtvrté největší město v Číně, máme nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele – skoro patnáct tisíc dolarů – a své zastoupení tu má 180 z TOP 500 firem světa,“ vypočítává úspěchy Zhijia Xiao, zástupce generálního ředitele, z kanceláře finančních rozvojových služeb šenčenské municipality. Laicky řečeno lokálního ministerstva financí. A čísla, která sype úředník z rukávu, tomu odpovídají. Hrubý domácí produkt dosáhl loni 960 miliard jüanů (jüan odpovídá 2,83 koruny), letošní plán je poskočit na 1100 miliard. Minulý rok byl růst vyčíslen na asi dvanáct procent, ale za celou historii města se průměrně hnala ekonomika vpřed rychlostí 25,8 procenta, když začínala na celkové sumě půl miliardy jüanů. „To znamená, že naše hospodářství odpovídá asi 70 procentům síly hongkongské ekonomiky,“ doplňuje Zhijia.

Vyhodit dělníky, přilákat vzdělance

V rámci nevysloveného plánu dohnat, předehnat a zřejmě spolknout, neb obě města, ač rozdělena hranicí, se začínají k sobě „nebezpečně“ přibližovat zástavbou, se musí růst dál a na radnici vědí, jak na to. „Musíme se zaměřit více na odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Ze začátku tu byly především výrobny, továrny. Dnes je to high-tech průmysl, finanční služby nebo logistika. Jen finančnictví přispívá třinácti procenty HDP a z daňového balíku je to 18 procent. Do budoucna se pak chceme zaměřit na internet, biomedicínu nebo nové energie,“ vyjmenovává Zhijia.
A město na lákání nešetří. Za loňský rok se v Šen-čenu investovalo do rozvoje infrastruktury na 200 miliard jüanů, tedy o třicet procent více než o rok dříve. Dvacet procent z toho dalo samo město, třeba do rozvoje přístavu, který je s 240 miliony přepravených kontejnerů čtvrtým největším na světě. Zbytek byly soukromé investice.
Plánování nezapomíná ani na lidský kapitál. „Je třeba přivábit vzdělanější pracovníky a ty, kteří pracují v neodborné výrobě, přemístit jinam, do levnějších lokalit v centrální či západní Číně. Je také nutné omezit růst počtu obyvatel města. Je nás tu už zkrátka moc,“ říká energický úředník.
V druhé půli října proto město oznámilo, že usnadní získávání trvalého pobytu. Takzvané houku má totiž jen 2,5 milionu místních obyvatel. Lidé s vysokoškolskými diplomy jej budou v příštích letech dostávat snáz, takže do roku 2015 mají mít trvalý pobyt v Šen-čenu čtyři miliony lidí. Zároveň s přesunem továren do centrální Číny má mírně poklesnout i počet obyvatel. Procento vzdělaných, z hlediska HDP více produktivních lidí má stoupnout z dnešních 42 na 45.

Firmy hýří rekordy

Mladými a vzdělanými pracovníky se ve městě, kde je průměrný věk 30 let, firmy rády chlubí. „Průměrný věk u nás je 28 let,“ říká Kevin Changbin Qiu, viceprezident výrobce telekomunikační techniky, mobilních telefonů či dalších komunikačních zařízení ZTE. „Je tu stále více lidí s perfektní nebo velmi dobrou angličtinou, jsou sebevědomější,“ doplňuje jej Zbyněk Pardubský z českého zastoupení arcirivala ZTE společnosti Huawei.
Opouštět Šen-čen kvůli rostoucí ceně práce ZTE rozhodně neplánuje. „Obrazně řečeno je to okno do světa. Díky blízkosti Hongkongu i díky tomu, že je tu obrovský přístav a letiště. Ovšem samozřejmě máme továrny v různých místech a nyní chystáme nové na západě Číny,“ uvádí Qiu.
Obě soupeřící společnosti si připisují různá nej. „Jsme nejrychleji rostoucí společností v oblasti telekomunikací s růstem 30 až 40 procent jen za letošní rok. Vloni jsme podali přes 1800 patentů, což nás staví celosvětově na druhé místo a v našem oboru na první,“ konstatuje viceprezident ZTE.
Objektivně úspěšnější Huawei zase letos útočí na první místo ve světovém žebříčku „telco“ firem. Průměrným růstem za posledních pět let o 29 procent ročně se loni firma dostala na tržby 28 miliard dolarů. Letos je v plánu 31 miliard. „To s přehledem splníme, protože za první pololetí máme prodeje 15,2 miliardy a druhá půle roku je vždy lepší,“ tvrdí zástupce Huawei, používající anglické jméno Richard, nad prezentací výsledků. Tím by měla firma sesadit z trůnu Ericsson.
Příběhy obou firem jsou si na chlup podobné. Fungují zhruba dvě desetiletí. Deset procent svých příjmů dávají do inovací. Rozdíl je v tom, že Huawei vlastní výhradně její zaměstnanci, ZTE je kótovaná na burze v Šen-čenu i sousedním Hongkongu. ZTE je ale asi třetinová – její tržby dosáhly loni deseti miliard dolarů.
Podobně managementy obou firem uvažují i o zákaznících. Chtějí levné a kvalitní produkty. „Chytrý telefon není jen pro bohaté,“ míní James Wen Zheng, brand manažer ZTE. V Huawei zase prosazují motto: Chceme nejvhodnější řešení pro zákazníka, ne řešení s nejrozvinutějšími a komplikovanými technologiemi.

Přečtete si česky

Přestože pracují po celém světě a chlubí se tím, kolik mobilních operátorů ze světové top padesátky s nimi má uzavřené partnerství, v povědomí lidí mnoho nejsou. Firma Huawei přitom má smlouvy třeba s českou Telefónikou či Vodafonem a díky jejím výrobkům mají lidé na mnoha místech Česka signál. V Česku má na 270 zaměstnanců. Menší ZTE zaměstnává u nás asi třicítku lidí a mimo jiné spolupracuje s T-Mobilem.
Společná oběma soupeřům je i nová strategie. Dosud se do světa prosazovali přes takzvané OEM produkty. To znamená, že vyráběli například telefony, které pak pod vlastní značkou prodával například Vodafone. Nyní chtějí propagovat vlastní značku.
„Pomalu postupujeme do Evropy. Právě v těchto dnech spouštíme stránku v češtině, kde budou naše výrobky. Dojednanou spolupráci máme i s Alzasoftem,“ říká k tomu Pardubský z Huawei.
„Jen výroba pro někoho jiného nás neudrží v tempu růstu, které máme nyní, a tak potřebujeme prosadit naši značku, která je známá především v Číně a některých zemích Asie, i na trzích v USA a Evropě,“ přidává se viceprezident Qiu ze ZTE.

Zóna 12. pětiletky

Stejně jako se inovacemi zaklínají výrobní firmy, podobně uvažuje i politicko-ekonomická reprezentace. „Třicetiletí industrializace je za námi. Pro dalších třicet let to budou moderní služby a my sázíme na finance, logistiku či IT služby,“ konstatuje Cao Hai Lei, šéf úřadu pro speciální zónu Qianhai. Jde o společnou iniciativu Šen-čenu a Hongkongu s výraznou podporou centrální vlády. Na pouhých patnácti kilometrech čtverečních tak má vzniknout zvláštní zóna ve zvláštní zóně. Dnes se teprve pracuje na přípravě infrastruktury, v roce 2020 už má přispět ekonomice 150 miliardami jüanů.
„Řada firem ze stovky největších čínských a z pětistovky světových s námi již podepsala spolupráci na rozvoji této zóny. Navíc jsme také součástí současného 12. pětiletého plánu centrální vlády, což investorům ukazuje, jakou váhu nám nejvyšší politická reprezentace dává,“ chlubí se Cao. Předběžně se zdá, že ze dvou pětin budou investoři z Hongkongu, stejný počet pak z pevninské Číny a zbývajících dvacet procent jsou zahraniční firmy.
Kromě moderní infrastruktury má zóna Qianhai pro firmy, jež se jí upíší, významné lákadlo. Protože jde o spolupráci s Hongkongem, tak budou daně rezidentů, ať již firem či manažerů, citelně nižší, než je v Číně běžné. „Firmy jinde v Číně platí až 40procentní daň, u nás to bude 18 procent. Manažeři zase odvádějí až 45 procent, u nás jim to, pokud překročí 20procentní hranici, dáme ve formě subvencí zpět,“ dodává Cao.
Snazší pak mají být i celní procedury a možnost rychlého rozšíření byznysu po celé provincii. Když se pokus podaří, mohou se jako vždy pravidla z jedné zvláštní zóny přelít dále do Číny.

Zaměřeno na jüan

Pro centrální úroveň pak bude zajímavé sledovat, jak bude v oblasti probíhat internacionalizace jüanu. Čínská měna není volně směnitelná a dlouhodobě svět a zejména Spojené státy Číně vyčítají, že její kurz je uměle udržovaný a měl by posilovat.
V rámci obchodů v této zóně budou umožněny dokonce přeshraniční půjčky v jüanech. A krůček po krůčku tak budou moci dojít naplnění slova některých ekonomických analytiků, kteří prohlašují, že jüan se vbrzku stane jednou z rezervních měn. Nevytlačí dolar, který nadále zůstane hlavní devízou v pokladnách centrálních bank, jüan jej však o podstatný podíl připraví.
Speciální zóna je však i ukázkou hongkongské strategie, jak se připravit na budoucnost. Padesátiletá výjimka jednou skončí, navíc poroste moc čínských finančních center – tedy Šanghaje a právě Šen-čenu. Například na hongkongské burze tvoří dvě třetiny její kapitalizace pevninské firmy. „Jsou nyní velmi aktivní, tím, jak začínají budovat své značky v zahraničí a jak jim zároveň s podporou domácí poptávky ještě poroste domácí trh, jsou atraktivní,“ uvádí asistent viceprezidenta burzy zodpovědný za vztahy s médii Scott Sapp.
Než přišly na burzu společnosti z pevniny, zaměřovali se její účastníci především na finanční a realitní sektor. Dnes se na parketu obchoduje s důlními, výrobními, technologickými a samozřejmě finančními tituly.
A stejně jako speciální zóna v Qianhai i Hongkong napomáhá internacionalizaci čínské měny. Na Hongkong Stock Exchange je možné obchodovat v jüanech, a dokonce mít akcie jak v této měně, tak v hongkongském dolaru. Podle „šeptandy mezi makléři“ se dvě firmy chystají na svůj vstup na burzu právě v jüanech.
Tím se hongkongský finanční svět snaží bránit rychlému nástupu svého šanghajského soupeře, který má podporu centrální vlády a má se v budoucnu stát celosvětovým finančním centrem. „Zatím kvůli různým omezením jdou do Šanghaje jen domácí firmy. Tamní burza se vrátí k tomu, čím bývala. Velkým finančním centrem důležitým pro celý svět. Do padesáti let může předčít nejen Hongkong, ale i New York nebo Londýn,“ zamyslel se Sapp.
A až se tak stane, třeba se hongkongské burze podaří získat něco z toho, že dnes připravuje se šanghajským rivalem společný index.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče