Problémy s pozemky ohrožují rozvoj Ruzyně

31. října 2005, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
31. října 2005, 00:00

ŠÉFKA LETIŠTĚ PRAHA HANA ČERNOCHOVÁ: Pražské ruzyňské letiště zažívá už několik let po sobě bouřlivý rozvoj. Výrazně limitujícím prvkem další expanze letiště může být přistávací dráha, která je na hranici kapacity. „Pokud nebude nová dráha do roku 2010, mohou nastat problémy,“ říká generální ředitelka Letiště Praha Hana Černochová.

ŠÉFKA LETIŠTĚ PRAHA HANA ČERNOCHOVÁ: Pražské ruzyňské letiště zažívá už několik let po sobě bouřlivý rozvoj. Výrazně limitujícím prvkem další expanze letiště může být přistávací dráha, která je na hranici kapacity. „Pokud nebude nová dráha do roku 2010, mohou nastat problémy,“ říká generální ředitelka Letiště Praha Hana Černochová. ||
* V čele bývalé České správy letišť, dnešního Letiště Praha, jste poměrně krátkou dobu. S jakými plány jste nastupovala?

Moje představa při nástupu byla taková, že se budu věnovat ekonomickému systému řízení v rámci státního podniku, u kterého se předpokládala privatizace ve střednědobém horizontu. V současné pozici je mým úkolem uskutečnit takové změny, aby přechod ze státního podniku do privátního nebyl šokem ani pro investory, ani pro společnost. Tedy vedle změn interních procesů pokračovat v realizaci rozvojových projektů letiště: dokončení a zprovoznění nového terminálu, příprava výstavby nové dráhy, spolupráce na řešení dopravní obslužnosti, zvýšení podílu komerčních neleteckých výnosů, transparentnost všech obchodních vztahů letiště a řada dalších.

* Letiště Ruzyně zažívá v poslední době poměrně prudký nárůst počtu jak odbavených letadel, tak cestujících. Jak dlouho bude tento růst pokračovat? Středoevropský region je pro leteckou dopravu stále poměrně zajímavý a podle studií ještě nedosahuje svého vrcholu. Domníváme se, že středoevropský region včetně Prahy má takovou přitažlivost, že ve střednědobém horizontu zhruba pěti let budeme pořád schopni dosahovat růstu, který se bude blížit k deseti procentům. Na druhou stranu letecká doprava je mimořádně citlivá na události typu teroristických útoků či povodní, které se prakticky nedají předpovídat. Dalším faktorem limitujícím zájem o leteckou dopravu pak jistě bude cena ropy. * Jedním z nejvíce limitujících faktorů pro další rozvoj letiště však je to, že chybí druhá přistávací dráha. V jakém stadiu je momentálně její příprava? My jsme v srpnu zahájili projednávání vlivu na životní prostředí, oslovili jsme ministerstvo životního prostředí, to oslovilo obce a dalo na vědomí podmínky, za kterých by šlo projekt realizovat. Je to proces poměrně složitý a trvá asi 270 dní, když se počítají všechny lhůty na vyjádření jednotlivých účastníků, na zapracování připomínek a podobně. Zatím příprava postupuje podle harmonogramu. Poté bude následovat územní řízení a pak jednání o stavebním povolení. To jsou procesy, které budou záviset na dalších vlivech. Jednou z podmínek úspěchu bude vyřešení majetkoprávních vztahů k pozemkům. * Letiště Praha uvažuje o tom, že výstavbu dráhy bude financovat z vlastních zdrojů. Majitel dvou pozemků, skupina Penta, požaduje buď společný podnik, nebo chce výstavbu dráhy financovat ona. Jsou pro vás přijatelná tato řešení? My, jako Letiště Praha, jsme určitě neuvažovali o tom, že naše rozvojové plány budou realizovány podobným způsobem, jaký nabízejí naši partneři, kteří mají zase svoje podnikatelské záměry. Otázka financování a společného podniku není naším zájmem, na druhou stranu o tom nerozhoduje Letiště Praha. To je věc státu, respektive ministerstva dopravy. * Jak se díváte na snahu vyřešit celý problém zvláštním zákonem? Myslím si, že projekty, které jsou klíčové pro tak velké státní podniky, jako je Letiště Praha, si musí stát nějakým způsobem ochránit. Jsou to přece jen jiné stavby než ty, které lze uskutečnit kdekoliv. V případě letiště prakticky jiná varianta neexistuje. Domnívám se, že nezbytnou podmínkou je, aby majitelé pozemků dostali férovou cenu. Na druhou stranu stát musí dělat něco pro to, aby se ochránil před spekulanty. * Jak vůbec mohlo dojít k tomu, že se pozemky prodaly? Ponese za to někdo odpovědnost?

To je otázka, která nenáleží Letišti Praha. Odpovědnost může být buď politická, nebo trestněprávní a každou musí posoudit někdo jiný než manažeři našeho letiště. Pozemky byly prodány pozemkovým fondem - my nemůžeme prověřovat tyto procesy, musíme to nechat na jiných orgánech. Samozřejmě, že vždy je problematické, když stavby tohoto typu, jako je letištní dráha, vyžadují ze zákona s ohledem na vliv na okolí velikou publicitu. Je jasné, že v momentě, než začne samotné řízení, nemohou být všechny právní kroky provedeny ihned. Tady vzniká prostor například pro spekulanty.

* Ovlivní nějak spory o pozemky zahájení výstavby dráhy v roce 2007?

V současné době nelze vyloučit žádnou z variant, protože je ve hře více partnerů. Uvidíme, jak dopadne zákon, jak dopadne jednání s novými nabyvateli pozemků, kteří budou chtít s pozemky něco dělat.

* Bylo by letiště schopno i bez nové dráhy utáhnout další navýšení provozu? My bychom potřebovali mít novou dráhu nezbytně po roce 2010. Do té doby předpokládáme, že budeme schopni ve spolupráci se Řízením letového provozu najít taková opatření, aby doprava byla zvládnutelná. * A pokud by dráha do daného roku nebyla?

Nechci spekulovat o tom, co bude a co nebude. V každém případě se bude muset najít řešení. Domníváme se, že nelze dojít do takové situace, že kvůli sporům o pozemky nepoběží výstavba dráhy.

* Nedávno se objevily mezery v bezpečnostní ochraně letiště. Jaká jste přijali opatření, aby se tyto mezery odstranily?

Ta opatření jsou několika typů. Bezprostředním opatřením bylo odstranění problému, tedy málo chráněného průchodu. Technicky to bylo zabezpečeno, žádná nepovolaná osoba už tímto průchodem neprojde. Druhým opatřením bylo udělat samostatnou prověrku všech podobných cest a míst, které by mohly existovat. Terminál byl stavěn v době, kdy byly zcela jiné nároky na bezpečnost a byl tady jiný počet cestujících. Dalším opatřením je vznik projektového týmu, který by v sobě zahrnoval všechny složky, jako je Policie ČR, Vojenská policie, Národní bezpečnostní úřad i ČSA. Výsledkem by měla být systémová prověrka, která by obsahovala vedle stavebně technických opatření i revizi všech procesů.

* Letiště Praha se prý také potýká se zvýšením počtu případů vykrádání zavazadel. Jak se bráníte tomuto problému? Krádeže zavazadel je něco, co není v žádném případě beze zbytku odstranitelné. To se nepodařilo nikde na světě a asi se to nikdy nepodaří. Mezi mediálním obrazem a realitou však může být určitý rozdíl, někdy větší, někdy menší. Dělali jsme si prověrky mezi leteckými společnostmi a vychází nám, že k žádnému navýšení počtu krádeží nedochází. Máme vysledováno, že se počet krádeží zvyšuje jen na některých linkách hlavně do severní Afriky. Když si vezmeme, že nikdo není schopen prokázat, na kterém letišti bylo zavazadlo vykradeno a nám vychází, že větší počet zavazadel se vykrádá na linkách do konkrétních destinací, zdá se, že ten problém neleží na Letišti Praha. Ale je to něco, čím se zabýváme a budeme se zabývat. Máme kamerové systémy, děláme namátkové kontroly, stoprocentnímu odstranění krádeží ale nezabráníme. * Za několik týdnů otevřete nový odbavovací terminál. Nabídne některé nové služby než ten starý?

U nového terminálu předpokládám lepší rozložení dopravy mezi oběma terminály. Budeme také ještě v průběhu října vyhlašovat výběrové řízení na další taxislužbu, aby k té stávající existovala ještě jedna varianta. To zlepší podmínky v okolí terminálu, bude tam větší počet odbavovacích přepážek, cestující budou procházet centrální rentgenovou kontrolou, než dojdou do neveřejného prostoru. Tam budou mít k dispozici poměrně širokou nabídku obchodů a služeb. Připravujeme také zřízení klasických odpočinkových zón pro cestující, které by měly zpříjemnit pobyt na letišti.

* Už máte partnery pro poskytování služeb? Pro převážnou část ano. * Jsou to nové firmy, nebo ty, se kterými už spolupracujete? Obojí. Protože smlouvy na oba objekty byly uzavírány v posledních dvou letech, jsou tam nové firmy i ty, které jsou v jedničce, neboť dokázaly, že umí zajistit kvalitní služby. * Chybí podle vás v areálu letiště ještě některé služby? Bezprostředně nemáme pocit, že by tady některé služby přímo chyběly. Zdá se nám ale, že kapacitně nestačíme. Musíme zvyšovat kapacitu všeho, ať už se jedná o požární stanice, komunikační systémy, čistírny odpadních vod a podobně. Jsme prostě v situaci potřeby zvýšení kapacity. Asi nejnáročnějším úkolem je při obrovských investicích udržet rovnováhu všech prvků systému. Ing. HANA ČERNOCHOVÁ (1964)**

V roce 1986 dokončila studia na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze a odborné znalosti prohlubovala v návazných kurzech. Po studiích pracovala mimo jiné v brněnské pobočce ČSOB, ve stavební společnosti ŽS Brno a První brněnské strojírně. Před příchodem na letiště působila na pozici finanční ředitelky společnosti Agrotec. Na počátku letošního roku nastoupila do státního podniku Letiště Praha (dříve státní podnik Česká správa letišť), kde působila jako ekonomická náměstkyně. V červnu byla pověřena řízením podniku a v srpnu 2005 se stala jeho generální ředitelkou.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče