Problém s opožděnými platbami trvá, stěžují si podnikatelé

18. září 2009, 03:08 - <a href="http://www.euractiv.cz">EurActiv.cz</a>
18. září 2009, 03:08

Zejména farmaceutické a stavební firmy stále čelí velkým potížím kvůli zpožděnému proplácení faktur od veřejných institucí.

Autor: Martin Siebert

Evropští „kapitáni průmyslu“ jsou skeptičtí ohledně pozitivních dopadů nové unijní směrnice, která má tento problém řešit. Peníze od státu nedostávají včas ani podnikatelé v Česku – nejhůře jsou na tom stavební firmy.

Novelizace směrnice o opožděných platbách je jedním ze čtyř legislativních návrhů obsažených v Aktu pro malé a střední podniky (Small Business Act), který Komise předložila loni v červnu.

Původní směrnice byla přijatá v roce 2000 a její novelizace je považována za nejméně sporný bod celého Aktu. I přesto ale Komise s jejím předložením váhala, neboť se vyskytly obavy, že by přísnější pravidla mohla ovlivnit svobodu k uzavírání smluv.

Dodatek byl jedním z klíčových požadavků malých a středních podniků. Platební neschopnost smluvních partnerů ohrožuje právě menší firmy, především ty, které se nachází v počáteční fázi podnikání.

Novela směrnice o opožděných platbách stanovuje, že státní orgány, vlády a evropské agentury musí malým a středním podnikům vyplatit kompenzaci za vzniklé náklady a paušálně stanovený úrok ve výši 5 % z dlužné částky počínaje prvním dnem prodlení (na vyrovnání svých závazků mají veřejné instituce 30 dní, pak začne nabíhat penále).

Evropské podniky, které mají nasmlouvané kontrakty s veřejnými institucemi, si stěžují, že novela směrnice o opožděných platbách jejich problémy neřeší – ty se naopak s postupující hospodářskou krizí prohloubily. Nově schválená legislativa totiž umožňuje výjimky z výše uvedených pravidel, a tak se malé a střední podniky často potýkají s většími prodlevami při platbách, než v minulosti.

Na nedostatek likvidity si minulý týden stěžovaly malé firmy z Británie a během léta na stejný problém upozorňovali také podnikatelé ze střední a východní Evropy včetně těch českých.

Nové stížnosti z Malty

Nové stížnosti na nefungující směrnici o opožděných platbách přišly nyní z Malty. Tamní podnikatelé sdružení v Malta Business Bureau poukazují na fakt, že zejména malé a střední firmy jsou nuceny kvůli nedostatku financí prodávat majetek nebo přistupovat k barterovým obchodům. Jedním z důvodů je, že se maltské podniky zdráhají žalovat veřejné instituce o proplacení dlužných částek, neboť se bojí o budoucnost dalších zakázek od státu.

Podle Malta Business Bureau stěžuje tento problém život podnikatelům ve všech sektorech ekonomiky, avšak nejvíc dopadá na farmaceutické a stavební firmy. „Dovozci léčiv se připravují na situaci, kdy za všechny léky dodané vládě od dnešního dne až do konce roku dostanou zaplaceno až příští rok,“ napsal ostrovní deník Times of Malta.

Reginald Fava z maltské Obchodní komory vážně pochybuje o tom, že novela unijní směrnice (i když je to „krok vpřed“, jak řekl) přiměje veřejné instituce ke změně postoje vůči platbám soukromým firmám. Tyto společnosti sice dobře vědí, že si mohou říct o penále za pozdní platbu, nicméně o to nejde – soukromníci požadují, aby stát poslal peníze nejpozději v den splatnosti faktury, tvrdí Fava a jako odstrašující případ uvádí maltské ministerstvo zdravotnictví, které platí za dodávky po uplynutí 150 dnů.

Na podobné problémy upozorňuje také Anglu Xuereb, šéf sdružení stavebních firem Association of Building Contractors, který označuje pravidla stanovená směrnicí za „nezávazná“. Podle něj se většina firem do sporů s velkými veřejnými institucemi nepouští, protože se bojí o budoucí zakázky. Xuereb proto navrhuje, aby stát musel kompenzace za pozdní platby vyplácet automaticky a nemohl se z této povinnosti „vyvléct“.

Jako přes „kopírák“

Situace okolo plateb veřejných institucí není růžová ani v Česku, jak EurActivu potvrdil předseda Mezinárodní obchodní komory (ICC ČR) Jaromír Drábek. Podle Drábka je i u nás nejhorší stav ve stavebnictví, kde není výjimkou, že podnikatelé musí na platby čekat tři nebo i čtyři měsíce. Veřejné instituce v Česku si lhůty splatnosti určují samy (zákon je nijak neupravuje) a i když jsou často velmi dlouhé, nezřídka dochází k jejich nedodržování, tvrdí Drábek.

Podle předsedy ICC ČR se tedy i v Česku nová unijní směrnice míjí účinkem – ostatně Drábek ani nevidí důvod, proč se pozdní platby řeší na úrovni EU. Dle principu subsidiarity by se touto otázkou měly zabývat spíš členské státy, uzavírá Drábek.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče