Pro větší růst cen vepřového není důvod

12. ledna 2004, 00:00 - PETR HAVEL, petr44@centrum.cz
12. ledna 2004, 00:00

AČKOLI SE PODLE ŠETŘENÍ ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU V SAMOTNÉM ZÁVĚRU LOŇSKÉHO ROKU ZASTAVIL NĚKOLIKAMĚSÍČNÍ POKLES CEN JATEČNÝCH PRASAT, K DALŠÍMU VÝRAZNĚJŠÍMU OŽIVENÍ CEN NA DOMÁCÍM TRHU NEDOJDE.

AČKOLI SE PODLE ŠETŘENÍ ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU V SAMOTNÉM ZÁVĚRU LOŇSKÉHO ROKU ZASTAVIL NĚKOLIKAMĚSÍČNÍ POKLES CEN JATEČNÝCH PRASAT, K DALŠÍMU VÝRAZNĚJŠÍMU OŽIVENÍ CEN NA DOMÁCÍM TRHU NEDOJDE.

Letošní situace je přitom stejná jako na počátku kteréhokoli roku a stejné jsou i důvody, proč nelze růst cen očekávat. „Základním důvodem je skutečnost, že na počátku roku, v lednu a v únoru, vždy klesá spotřebitelská poptávka,“ konstatuje Miluše Abrahámová z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Stejná situace je podle ní v zemích EU. V Polsku je přitom aktuálně nižší cena než u nás, v Německu se podle Abrahámové v průběhu ledna očekává také pokles. Ceny v ČR by tedy v nejbližší době také růst neměly. Situaci navíc zhoršuje od počátku roku otevřená kvóta na bezcelní dovoz vepřového ze zemí EU. Dohoda snižuje clo ze 30 procent na nulu, což znamená, že dovoz o třetinu zlevňuje a zakazuje exportní dotace. Kvóta je reciproční, což znamená, že také ČR může bezcelně vyvážet do EU. Naši obchodníci ale zatím nikdy nedokázali exportní možnosti zcela využít. Samotná dovozní kvóta přitom příliš vysoká není. Činí 7250 tun na období šesti měsíců. Stávající přetlak na tuzemském trhu s vepřovým masem potvrzuje i předseda Českého svazu zpracovatelů masa (ČSZM) Ladislav Steinhauser. „Celá řada našich producentů vepřového umí už celkem levně vyrobit, ale neumí zatím dobře prodávat,“ zdůrazňuje Steinhauser. Jedním z důvodů je podle něj skutečnost, že v ČR není výrazněji diferencována cena jednotlivých druhů masa. „Například vepřový výřez nebo plec je v zemích EU levnější, naopak vepřová kýta výrazně dražší,“ podotýká. Cenová uniformita je přitom obecnější problém ČR a netýká se pouze vepřového. Nebýt nemoci BSE, nedozvěděli bychom se, zdali si kupujeme maso z desetileté krávy, nebo dvouročního býka. Levnější cenou za libové partie vepřového by přitom tuzemští výrobci na trzích EU konkurovat mohli a podle Steinhausera také v budoucnosti konkurovat budou. Podle jeho názoru bude dokonce možné postupně zvyšovat stavy prasat v ČR z nynějších 3,5 až na úroveň pěti milionů kusů. Podle ČSÚ přitom nyní zemědělci dostávají za kilogram prasat v průměru zhruba 26,50 koruny. Obvyklá cena v zemích EU je přibližně na úrovni našich producentů, což ovšem neplatí na počátku roku při omezené poptávce. Ve standardním období poloviny roku (k 30. 6. 2003) se cena za kilogram prasat v EU pohybovala nad hranicí jednoho eura, od 1,00010 eura v Nizozemsku po 1,52783 eura ve Velké Británii.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče