Privatizace po balkánsku

14. května 2010, 16:41 - Vadim Fojtík
14. května 2010, 16:41

Policie prošetřuje aktivity nastávajícího šéfa ČEZ Srbija Vladimira Djordjeviće

Na Bělehrad, volali ještě před několika měsíci manažeři společnosti ČEZ. Srbsko považovali za jednu z cílových destinací pro zahraniční akvizice. Kromě jiného to dosvědčuje i prohlášení šéfa ČEZ International Tomáše Pleskače z loňského září, když Srbsko zmínil jako zemi, do níž by jeho společnost velmi ráda vstoupila. Jenže od té doby se situace zcela změnila. ČEZ – alespoň na čas – tlumí v Srbsku výrazně své aktivity. Důvod je jediný: privatizace místních energetik, kterých se účastnila i česká firma, se odkládá. Srbská vláda před časem oznámila, že zastavila privatizaci energetiky v zemi. Tento krok se týká i tendru na dostavbu hnědouhelné elektrárny Kolubara B a dodávku energetického bloku elektrárny Nikola Tesla B3 Obrenovac. Srbská strana zdůvodnila odložení tendru světovou krizí. Většina velkých energetických firem prý nedisponuje dostatečným množstvím finančních prostředků.

Jen obchod
Skupina ČEZ dle informací týdeníku EURO v zemi omezila všechny své aktivity týkající se akvizic a ponechala jen tu část, která se zabývá obchodováním s elektřinou. „V Srbsku máme od roku 2006 společnost ČEZ Srbija, která se zabývá obchodem s elektřinou (má licenci pro obchodování s elektrickou energií na území Srbska) a sleduje místní akviziční příležitosti. Žádná větší aktiva však v Srbsku nevlastníme. Tuto společnost nerušíme a i nadále s ní počítáme. Ale nové akvizice zde příliš nejsou,“ potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Český polostátní gigant počítá s tím, že na přelomu září a října dosadí do vedení své srbské pobočky Vladimira Djordjeviće. Ten bude mít dle informací týdeníku EURO za úkol především rozpohybovat obchod s elektřinou v srbské dceři. Původně měl i napomoci ČEZ s privatizací tamní státní energetiky. „Především kvůli tomu, že disponuje z minula velmi dobrými vazbami na vedení státní firmy Elektroprivreda Srbije (EPS) i místní politiky,“ konstatoval zdroj obeznámený se situací.

Hlídací psi za miliardy
EPS je srbský státní energetický podnik, který vedle regionálních distribučních firem a přenosové soustavy na rozvod elektřiny ovládá i většinu zdrojů na výrobu elektřiny. Právě Djordjević pracoval od roku 2004 jako ředitel EPS. Jenže z firmy loni tak trošku utekl. Dle srbského listu Blic jeho odchod z vedení EPS souvisí s dramatickým zvyšováním provozních nákladů uhelného dolu Kolubara. Ten je v majetku EPS. Blic napsal, že dolu, a tím i celé státní firmě měla v roce 2008 vzniknout škoda ve výši deseti až padesáti miliard dinárů (100 až 540 milionů eur) kvůli údajně neoprávněnému pronájmu důlní mechanizace, vybavení a služeb od soukromých firem. V souvislosti s utrácením peněz se objevují i další pikantnosti. „Například, že Kolubara platila za pronájem služebních psů na ostrahu důlní mechanizace. Té samé mechanizace, která byla v chodu čtyřiadvacet hodin denně. Spousta peněz šla rovněž na výplatu některým pracovníkům Kolubary, kteří vozili některé kolegy do práce a z práce,“ vyjmenoval Blic. Důl si pronajímal mechanizaci bez výběrového řízení. Zatímco ještě v roce 2005 platil za výpůjčku zařízení 300 milionů dinárů, předloni to bylo již 4,2 miliardy. „Mimochodem peníze z této organizační složky EPS (Kolubara – pozn. redakce) se rozlévaly různými směry, takže celková útrata se za posledních pět let zvýšila na neuvěřitelných 34 miliard dinárů v roce 2008,“ popsal vývoj nákladů Blic. Údajnou kauzu neúměrného zvyšování nákladů uhelného dolu Kolubara dle srbského tisku v současné době šetří policie. Ta rovněž prověřuje, jakou roli v této souvislosti sehrál Djordjević. Kdy budou k dispozici výsledky vyšetřování, však zatím není známo. „O jeho předchozích aktivitách máme informace z tisku a neumíme je posoudit,“ reagoval v této souvislosti ČEZ.
Za zmínku ovšem stojí i Djordevićův předchůdce ve vedení ČEZ Srbija Aleksandar Obradović. Ten již svoji spolupráci s ČEZ v Srbsku ukončil. „Panu Obradovićovi vypršel jeho dlouholetý kontrakt k poslednímu květnu loňského roku. Tento kontrakt byl oběma stranami beze zbytku naplněn. Ve vedení ho vystřídá současný obchodní ředitel ČEZ v Srbsku Vladimir Djordjević,“ komentoval personální výměnu mluvčí ČEZ Kříž. Neoficiální důvody jsou ale mnohem zábavnější. „Obradović si vzal za ženu Brazilku, takže většinu času místo práce pro nás trávil v Jižní Americe, případně po srbských kavárnách,“ konstatoval zdroj z vedení ČEZ.

Čekání na návrat
Skupina ČEZ považuje Balkán, a tedy i Srbsko, za jednu z klíčových oblastí pro další expanzi. Česká firma tam úspěšně skupuje energetická aktiva již několik let. Kromě jiného vlastní podíly v energetických firmách v Rumunsku, Bulharsku, Albánii a Turecku. I proto lze takřka s jistotou konstatovat, že v okamžiku, kdy Bělehrad obnoví proces privatizace svého energetického sektoru, bude ČEZ patřit mezi nejvážnější uchazeče. S privatizačními přípravami by se mělo začít nejdříve letos na podzim. Česká energetika a stát by měly mít o Srbsko dlouhodobý zájem a zúčastnit se transformace místního podniku EPS formou případné akvizice některého z jeho aktiv. Je to i jedna z možností, jak umazat srbský dluh vůči České republice, který činí zhruba 51 milionů dolarů. O takovém způsobu vypořádání vyjednával již před několika lety z pozice předsedy vlády i Miloš Zeman.

***

BOX
Místo Gacka luxusní vily
Obradović je ale zajímavý i z jiného důvodu. Dle informací týdeníku EURO byl totiž jednou z osob, jež měla na starost dohled nad zdárným průběhem miliardového „projektu Gacko“. K tomu měl využít i své dobré vazby na vlivné politiky, kteří měli v projektu konečné slovo. Jenže moc úspěšný nebyl. ČEZ v bosenskosrbském Gacku plánoval investovat rekordních 1,4 miliardy eur (takřka 38 miliard korun) – především do výstavby nové uhelné elektrárny a rozšíření černouhelného dolu. Vše prostřednictvím firmy RiTe Gacko, jež měla být společným podnikem ČEZ a bosenskosrbské státní energetické firmy NERS. ČEZ ale loni v lednu oznámil, že svůj podíl v plánovaném energetickém projektu svému partnerovi prodá. A obvinil v této souvislosti vládu Republiky srbské v Bosně a Hercegovině, že porušuje platný kontrakt. O dalším osudu projektu nyní rozhodují arbitři mezinárodní obchodní komory ve Vídni. ČEZ v arbitráži zastupuje globální právnická společnost Weil, Gotshal & Manges. Ale zpět k Obradovićovi. Ten disponoval velmi dobrými kontakty na předsedu vlády Republiky srbské Milorada Dodika. Tedy člověka, který měl ze své politické funkce i vliv na zdárné dokončení projektu Gacko. Není pak docela pikatní náhoda, že si někdejší šéf ČEZ Srbija Obradović koupil vilu v prestižní bělehradské čtvrti Dedinje právě hned vedle Dodika? Premiérovi se přitom nedaří vysvětlit, kde na vilu sehnal peníze. Nejprve totiž mluvčí prodávající banky oznámil, že Dodik za nemovitost zaplatil prostřednictvím realitní kanceláře v hotovosti asi 800 tisíc eur. Později však banka oznámila, že bosensko-srbský politik financoval nákup prostřednictvím hypotéky. Podle zjištění srbských novinářů však jedna její splátka několikanásobně překračuje Dodikovy oficiální příjmy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče