Příští pětiletka je šancí pro investory

09. srpna 2010, 06:00 - Tomáš Stingl
09. srpna 2010, 06:00

Vláda socialistického Vietnamu sestavila ekonomický plán pro příští pětiletku. Ten velmi potěší i zahraniční investory. Vietnam chce totiž investovat do modernizace své země desítky miliard dolarů. V hospodářské oblasti přitom už dávno funguje podobně jako státy se standardní tržní ekonomikou. S Českem a českými podniky jej navíc pojí tradiční pouto.

Symbolem Vietnamu je pitoreskní zátoka Ha Long.

Autor: Shutterstock

Vietnam je taková menší Čína. V ekonomice a politice je svému velkému sousedovi velmi podobný. Přestože jde formálně o socialistický stát, funguje v něm de facto tržní hospodářství. Má početné obyvatelstvo, které představuje jednak velkou nenasycenou poptávku, jednak zásobárnu levné a přičinlivé pracovní síly. A je plně otevřený zahraničním investorům.

Těm českým dvojnásob, protože obě země pojí dlouholetá tradiční spolupráce. Na 200 tisíc Vietnamců studovalo nebo pracovalo v Československu. Mnozí z nich teď patří k elitě vietnamské společnosti, domluví se česky nebo slovensky a vůči Čechům mají apriorně vstřícný postoj.

Vietnam nyní podtrhl touhu po modernizaci a svou otevřenost investorům novým rozvojovým plánem pro pětiletku 2011 až 2015. Chce investovat desítky miliard dolarů do zdravotnictví, dopravní infrastruktury či energetiky. Hodlá také zvyšovat už tak rychlé tempo růstu. Jestliže loni vzrostl jeho hrubý domácí produkt o 6,5 procenta, během pětiletky předpokládají vietnamští plánovači neustálý růst dokonce kolem osmi procent ročně.

V rámci rozvojového programu Vietnam například plánuje postavit v Hanoji jedno z největších letišť Asie, v Ho Či Minově Městě vybudovat metro nebo položit napříč celou zemí až osmiproudovou dálnici.

Velké investice mají zčásti zaštítit nadnárodní instituce jako je Světová banka. Podstatnou část si ale zafinancuje Vietnam sám. „Má dostatek peněz na nákup všeho, co sám nevyrábí a potřebuje, protože je největším světovým vývozcem kávy typu Robusta, která se používá pro výrobu Nescafé, druhým největším vývozcem rýže na světě a třetím světovým vývozcem krevet,“ vysvětluje předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter. Vietnam má také velké zásoby nerostného bohatství, zejména antracitu, bauxitu, mědi a přírodního mramoru.

Kapitalismus s lidskou tváří

JAK ZÍSKAT PRACOVNÍ POVOLENÍ
Pokud potřebujete ve Vietnamu dostat pracovní povolení, je potřeba požádat odbor práce a sociálních věcí příslušného obecního úřadu dle sídla firmy. K žádosti musíte přiložit stručný životopis, doklad o příslušném odborném vzdělání, výpisy z českého a vietnamského rejstříku trestů, doklad o zdravotní prohlídce a tři fotografie. Pracovní povolení se vydává na dobu maximálně tří let. Za vydání zaplatíte poplatek 400 tisíc dongů (asi 400 korun). Úřad má povinnost zpracovat žádost do 15 dnů. V praxi je však tento proces mnohem delší, neboť úřad většinou vyžaduje doplnění údajů v žádosti, či poskytnutí dodatečných dokumentů. Žádost o pracovní povolení je možno předložit pouze ve vietnamštině a taktéž všechny předkládané dokumenty musí být doprovázeny oficiálním překladem do vietnamského jazyka. Pracovní povolení nepotřebujete, pokud si ve Vietnamu založíte vlastní firmu, nebo jste vedoucím reprezentační kanceláře, nebo pobočky české firmy ve Vietnamu.

Exportéra ze západního světa samozřejmě může od investice do Vietnamu zrazovat obava ze socialistické orientace země a přílišného vlivu státních úřadů. Tato obava je z části neopodstatněná. Určité obstrukce může sice investor zažít například při zakládání pobočky ve Vietnamu, obecně lze ale čekat standardní obchodní postupy a silnější státní dozor může dokonce v některých ohledech působit na obchod naopak blahodárně. „Komunis-tická strana je ústavou daná jako jediná vládnoucí strana, ale tím jsou ve Vietnamu ideály komunismu v podstatě vyčerpány. Existuje svoboda podnikání i pohybu a ,politická stabilita‘ je vnímána spíše pozitivně – žádné demonstrace a třenice politických stran jako v nedalekém Thajsku či jiných zemích,“ říká vedoucí kanceláře CzechTrade v Ho Či Minově Městě Luboš Marek.

„Největší podniky doposud přetrvávají v rukou státu a vytvářejí okolo 40 procent HDP. Stát tak má možnost poměrně značně ovlivňovat ekonomický chod země. Na druhé straně je z pohledu investorů výhodou, že ve Vietnamu mají schválené investiční projekty prioritu a neexistují zde žádné problémy například při výkupu pozemků pro dálnice,“ konstatuje Jaromír Dudák z Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.

Pro svou firmu teď můžete koupit pozemek i byt Obchodní atmosféru ve Vietnamu navíc v poslední době pozitivně ovlivnilo několik změn. Především to byl v roce 2007 vstup země do světové obchodní organizace WTO. Vietnam se v souvislosti se vstupem zavázal k zlepšení obchodního prostředí a zavedl některé nové důležité zákony. Zajímavou novinkou je například vyhláška, která umožňuje podání žádosti o založení firmy včetně registrace na finančním úřadu on-line. Ta by měla výrazně urychlit proces založení podniku. V roce 2009 byl také novelizován Pozemkový zákon, který nově umožňuje zahraničním firmám kupovat pro účely podnikání do svého vlastnictví byty, budovy a pozemky. Možnost vlastnit tyto nemovitosti je omezena na dobu maximálně 50 let. „Je to značná výhoda pro zahraniční investory, protože již odpadá nutnost mít ve firmě vietnamského společníka, který by byl majitelem nemovité části firmy. Zahraniční investor tak tedy může být stoprocentním majitelem například výrobní firmy, která se nachází na vlastním pozemku, ve vlastním objektu a s vlastními výrobními zařízeními,“ vysvětluje Jaromír Dudák. Jen pozvolnými změnami prochází Investiční zákon. „Stále rozděluje investory na zahraniční a tuzemské. Zahraniční firmy nemohou podle stále platného rozhodnutí vietnamského premiéra z roku 2003 koupit větší podíl ve vietnamské společnosti než 30 procent. V dokumentech o přístupu Vietnamu do WTO je snaha podmínky pro místní i zahraniční investory zrovnoprávnit, to se však děje velmi pomalu,“ uvádí Luboš Marek. Vietnam se také snaží, alespoň na legislativní úrovni, podchytit často kritizovanou oblast ochrany autorských práv. „Ta nachází oporu především v novém zákoně o hospodářské soutěži, zákoně o ochraně duševního vlastnictví a v občanském zákoníku. Místní zákony tak poskytují oporu pro ochranu prakticky všech mezinárodně uznávaných druhů duševních práv. V praxi však stále dochází k jejich častému porušování. Většina případů se řeší převážně ve správních řízeních a jsou ovlivňovány malými kapacitami a nízkou kvalifikací soudců,“ uvádí David Jarkulisch z obchodního úseku české ambasády v Hanoji. Investice většinou zařizují čeští Vietnamci |SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA VIETNAM|
|
Počet obyvatel: 87 milionů Rozloha: 330 tisíc km2 Hlavní město: Hanoj Měna: Vietnamský dong (1000 dongů = 1,1 Kč)| Rostoucí obchodní prostor ve Vietnamu využily české podniky zejména v posledních třech letech. Zastupitelský úřad v Hanoji s odkazem na vietnamské statistiky informoval, že české firmy v současné době realizují ve Vietnamu 20 projektů přímých zahraničních investic v celkové hodnotě přes 54 milionu dolarů. Jedná se vesměs o projekty menšího rozsahu. Investovaný kapitál se u jednotlivých projektů pohybuje v rozmezí 500 tisíc až 17 milionů dolarů. Největším českým projektem je výstavba závodu na těžbu a úpravu kaolinu v provinci Quang Binh v celkové hodnotě přes 15 milionů dolarů. Licenci získal tento projekt již v roce 1998, ale vzhledem k problémům s financováním byla realizace až do loňska pozastavena. V současné době probíhá dovoz a montáž výrobního zařízení z Česka, uvedení do provozu se předpokládá do konce září 2010. Mezi větší patří také investice firmy Alta Brno do modernizace těžební technologie na uhlí ve spolupráci s vietnamskou státní firmou Vinacomin nebo investice společnosti PPF v oblasti finančních služeb. U ostatních projektů nepřevyšuje objemem investovaného kapitálu dva miliony dolarů. Jedná se většinou o investice menších českých firem převážně vlastněných českými Vietnamci. Jsou to projekty v oblasti výroby skla a dekorativních předmětů, textilního a oděvního průmyslu, poradenství, programátorských služeb, obchodu s nemovitostmi a zpracování potravin. Další příležitostí jsou také projekty financované z peněz Evropské unie. „V posledních třech letech se české subjekty pravidelně pokoušejí o zapojení do těchto projektů. Ve výběrových řízeních však doposud žádná česká firma neuspěla,“ konstatuje David Jarkulisch. Podle něj je v tendrech velká konkurence ze strany nadnárodních korporací.

Válka je zapomenuta, Vietnamci obdivují Spojené státy

Pro exportéry zboží z Česka je Vietnam lákavý zejména díky svým 87 milionům obyvatel, jejichž kupní síla zejména ve městech pozvolna roste. „V oblasti potravinových doplňků, kde působí i naše firma, je při vhodně zvolené strategii možno realizovat poměrně zajímavé obraty,“ říká například Dimitris Anestis, exportní ředitel farmaceutické společnosti Walmark, jež vyrábí potravinové doplňky jako je Prostenal nebo Urinal.

„Když se ve Vietnamu řekne Česká republika, většina lidí si představí pivo a sklo. Všeobecně lze říci, že se od českých výrobků očekává vysoká kvalita, ale také málo konkurenceschopná cena.

Největšímu obdivu se ve Vietnamu těší vyspělé a moderní ekonomiky západní Evropy, Japonsko a hlavně Spojené státy,“ konstatuje Luboš Marek z kanceláře CzechTrade v Ho Či Minově Městě.

Na vietnamském trhu jsou podle něj mimo jiné tradičně úspěšné české textilní stroje, zařízení pro energetiku a rovněž ocelové profily a trubky. „Dalším tradičním produktem je české sušené mléko, chmelové koncentráty a slad. Úspěšně rovněž pokračují dodávky umělých hnojiv pro vietnamský zemědělský sektor,“ říká Marek.

Jedno auto na sto obyvatel Naopak tradiční tahoun českého exportu, automobily, se ve Vietnamu zatím nemohl prosadit, přestože v zemi připadá jen jediný vůz na sto obyvatel. Vietnamská vláda totiž uměle udržuje vysoké ceny aut. Relativně chudá východoasijská země tak má paradoxně jednu z nejvyšších cenových úrovní na světě, kdy jsou auta zhruba dvakrát dražší než v Evropě nebo ve Spojených státech. Vietnam zatěžuje dovoz cly a poplatky, které v konečném důsledku navýší cenu automobilu až o 65 procent. Snaží se tak chránit domácí nerozvinutý automobilový průmysl. V dohledné době tuto strategii bohužel vláda měnit nehodlá, přestože to v důsledku znamená zaostávání vietnamské dopravy jako celku. Loni bylo ve Vietnamu prodáno 120 tisíc vozů vyrobených doma a dalších 80 tisíc vozů dovezených ze zahraničí, což je na jedné straně sice slušný růst vzhledem k tomu, že v celé zemi je jen asi milion vozů, na druhé straně je to ovšem hluboko pod možnostmi a potřebou trhu. Budoucí ekonomická velmoc?

I přes různé těžkosti ale patří vietnamský trh zejména z pohledu českých podniků mezi nejzajímavější východoasijská odbytiště. Přesto export do této země zásadně zaostává za importem, když byl loni asi šest-krát menší a obchodní saldo skončilo z pohledu České republiky v deficitu 196 milionů dolarů. Je tedy ještě co dohánět. Lakonické shrnutí nabízí Marcel Winter. „Mnozí čeští exportéři nemuseli zkrachovat, kdyby se zaměřili na Vietnam,“ říká známý propagátor spolupráce s touto zemí.

Sázku na Vietnam ostatně podporuje i předpověď Banky Goldman Sachs. Ta zařadila Vietnam na seznam Next Eleven. Tedy seznam zemí, které se mají v 21. století zařadit mezi vůbec největší ekonomiky světa.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče