PŘÍSPĚVKY ZAMĚSTNAVATELŮM OD ÚŘADU PRÁCE

21. listopadu 2005, 00:00 - JUDr. Ladislav Jouza
21. listopadu 2005, 00:00

Zaměstnavatelé mohou od úřadů práce dostávat různé finanční příspěvky, jejichž cílem je napomoci k vytvoření nových pracovních míst. Zásadní změny v této oblasti přinesl nový zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) a jeho pozdější prováděcí předpisy. V následující příloze přinášíme shrnutí aktuálně platných možností, které podnikatelé mohou využít.

Část první

Obecně o smyslu podpory a podmínkách jejího získání

Finanční podpora na aktivní politiku zaměstnanosti je poskytována formou příspěvku, případně úhrady za provedené služby. Podpora je určena zejména podnikatelské sféře - organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím státu nelze z finančních prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti poskytovat žádné příspěvky.

Příspěvek ale může úřad práce poskytnout dobrovolnému svazku obcí. Příjemcem prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti mohou rovněž být územní samosprávné celky (obce a kraje) jako zaměstnavatelé, kterým se účelově určené finanční prostředky poskytují přímo. Naopak organizační složky územně samosprávných celků hospodaří pouze jménem svého zřizovatele a nejsou účetní jednotkou, nemohou tedy příspěvky přijímat přímo, ale pouze prostřednictvím „mateřského“ územně samosprávného celku.

Územně samosprávný celek dále podle § 27 zák. č. 250/2000 Sb. může zřídit příspěvkové organizace, které mají právní subjektivitu. Tito zaměstnavatelé - příspěvkové organizace -mohou dostat přesně účelově určené finanční prostředky pouze zprostředkovaně, tedy prostřednictvím rozpočtu svého zřizovatele. Obdobně se postupuje i v případě škol a školských zařízení zřízených územně samosprávným celkem. Vrácení poskytnutých prostředků se rovněž musí provést prostřednictvím rozpočtu zřizovatele.

Na příspěvek není právní nárok. Úřad práce před jeho poskytnutím hodnotí situaci na trhu práce ve svém regionu.

O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavateli či s jinými právnickými osobami nebo fyzickými osobami (případně s dalšími subjekty) písemnou dohodu podle ustanovení § 119 zákona o zaměstnanosti.

Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) účel poskytnutí příspěvku,

c) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

d) výši a termín poskytnutí příspěvku,

e) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

f) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

g) závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku,

h) ujednání o vypovězení dohody.

V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.

Neplní-li druhá strana sjednané podmínky, je úřad práce povinen dohodu o poskytnutí příspěvku vypovědět. Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je podle zákona porušením rozpočtové kázně.

Část druhá Druhy podpor

1. Rekvalifikace

1. 1. Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání

1. 1. 1. Úhrada nákladů rekvalifikačnímu zařízení

Právní předpisy: § 108 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, § 2 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 519/2004 Sb.

Poskytuje se příspěvek na:

- nákup služeb (faktury za rekvalifikační kurzy).

Příspěvek není určen na takzvané specializované rekvalifikační kurzy.

Za náklady rekvalifikačního zařízení se považují:

- přímé náklady vynaložené na rekvalifikaci (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),

- režijní náklady vynaložené při provádění rekvalifikace,

- náklady na dílčí části rekvalifikace, které pro rekvalifikační zařízení zabezpečuje jiné rekvalifikační nebo vzdělávací zařízení,

- přiměřený zisk, maximálně do výše 15 % vynaložených nákladů,

- daň z přidané hodnoty, pokud součástí uvedených nákladů je i tato daň a rekvalifikační zařízení není plátcem daně z přidané hodnoty,

- náklady na potřebnou výbavu účastníků rekvalifikace, například nutné školní potřeby a učebnice, maximálně však do výše 2000 korun na jednoho účastníka,

- náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytnuté účastníkům rekvalifikace,

- pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníků rekvalifikace sjednané na dobu účasti na rekvalifikaci.

1. 1. 2. Příspěvek na úhradu nákladů uchazečům a zájemcům o zaměstnání, vyslaným na rekvalifikaci

Právní předpis: § 109 odst. 1 zákona o zaměstnanosti Příspěvek se poskytuje na: - úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací podle § 3 odst. vyhl. č. 519/2004 Sb.

Za náklady spojené s rekvalifikací se považují:

- náklady hrazené uchazeči o zaměstnání, který byl úřadem práce vyslán na rekvalifikaci, a to v rozsahu:

a) prokázaných jízdních výdajů na cestu hromadnými dopravními prostředky z místa bydliště do místa konání rekvalifikace a zpět, pokud se rekvalifikace uskutečňuje mimo obec bydliště uchazeče o zaměstnání, včetně jízdních výdajů na cestu k přijímacímu řízení a na cestu na zahájení a ukončení rekvalifikace,

b) prokázaných výdajů za ubytování po dobu rekvalifikace, která se koná mimo obec bydliště uchazeče o zaměstnání, maximálně však do výše 1000 korun na den,

c) stravného ve dnech účasti na rekvalifikaci, která se koná mimo obec bydliště uchazeče,

d) pojištění pro případ škody způsobené uchazečem o zaměstnání rekvalifikačnímu zařízení, případně další pojištění spojené s rekvalifikací v zahraničí.

1. 2. Rekvalifikace zaměstnanců

1. 2. 1. Úhrada nákladů rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení

Podmínkou pro přiznání příspěvku je dohoda mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením (takzvaná trojdohoda).

Příspěvek se poskytuje na: - nákup služeb, tj. plnou nebo částečnou úhradu nákladů spojených s rekvalifikací (§ 110 odst. 1 a 2 zákona o zaměstnanosti, § 2 vyhl.č. 519/2004 Sb.).

Za náklady rekvalifikačního zařízení se považují:

- přímé náklady vynaložené na rekvalifikaci (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),

- režijní náklady vynaložené při provádění rekvalifikace,

- náklady na dílčí části rekvalifikace, které pro rekvalifikační zařízení zabezpečuje jiné rekvalifikační nebo vzdělávací zařízení,

- přiměřený zisk, maximálně do výše 15 % vynaložených nákladů,

- daň z přidané hodnoty, pokud součástí uvedených nákladů je i tato daň a rekvalifikační zařízení není plátcem daně z přidané hodnoty,

- náklady na potřebnou výbavu účastníků rekvalifikace, například nutné školní potřeby a učebnice, maximálně však do výše 2000 korun na jednoho účastníka.

1. 2. 2. Úhrada nákladů rekvalifikace zaměstnavateli

Právní předpisy:
§ 110 odst. 1 a 2 zákona o zaměstnanosti, § 2 vyhl. č. 519/2004 Sb. Podmínkou pro přiznání příspěvku je dohoda mezi úřadem práce a zaměstnavatelem, který je buď sám rekvalifikačním zařízením, nebo má vlastní rekvalifikační zařízení (takzvaná dvojdohoda). Charakter příspěvků je obdobný jako při poskytování příspěvků na náklady rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení, kromě přiměřeného zisku.

2. Veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa

Mezi nejvýznamnější nástroje takzvané aktivní politiky zaměstnanosti patří veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Pokud je zaměstnavatelé zřídí a umístí na nich uchazeče o zaměstnání, mohou od úřadu práce dostat finanční příspěvky.

2. 1. Veřejně prospěšné práce

Právní předpisy: § 112 zákona o zaměstnanosti, § 24 vyhl. č. 518/2004 Sb.

Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných podobných činnostech ve prospěch obcí. Tyto pracovní příležitosti vytváří zaměstnavatel nejdéle na dobu 12 měsíců.

Pracovní příležitosti vytvářejí zaměstnavatelé na základě dohody s úřadem práce, který jim na ně může poskytnout příspěvek. Jeho výše může být až do skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance (včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na aktivní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění).

Příspěvek se poskytuje měsíčně nebo v jiném dohodnutém období. Je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování mzdových nákladů.

Příspěvek může být poskytnut i při kombinaci veřejně prospěšných prací a krátkodobého zaměstnání (doba trvání: nejdéle tři měsíce).

2. 2. Společensky účelná pracovní místa

Právní předpisy: § 113 a § 118 zákona o zaměstnanosti, § 25 vyhl. č. 518/2004 Sb. Vloni přijatý zákon o zaměstnanosti i nadále počítá s příspěvky při zřizování společensky účelných pracovních míst. Tímto místem může být i pracovní místo, které zřídil sám uchazeč o zaměstnání (po dohodě s úřadem práce) za účelem výkonu vlastní samostatné výdělečné činnosti.

Je možné, aby se jednalo nejen o místa nová, ale i místa vyhrazená pro určitý okruh uchazečů o zaměstnání (například pro absolventy). Na těchto místech by mohli být uchazeči o zaměstnání obměňováni.

Maximální výše příspěvku je závislá na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst. Výše příspěvku zaměstnavateli na jedno společensky účelné pracovní místo může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, pokud míra nezaměstnanosti v daném okrese překročila průměrnou celostátní míru nezaměstnanosti a jestliže zaměstnavatel zřídil více jak deset nových pracovních míst.

Příspěvek na vytvořené pracovní místo se může poskytnout jako návratný příspěvek, příspěvek na úhradu úroků z úvěrů nebo jiný účelově určený příspěvek.

Jestliže zaměstnavatel vyhradil nové pracovní místo pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, může mu být poskytnuta plná nebo částečná úhrada vyplacených mzdových nákladů na tohoto zaměstnance (včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění).

3. Příspěvky pro mladé občany a absolventy škol

Právní předpisy: § 66 a § 113 zákona o zaměstnanosti Úřad práce může poskytnout příspěvek zaměstnavateli (nebo agentuře práce) na vyhrazení pracovního místa osobě do 25 let věku nebo pro absolventy vysokých škol po dobu dvou let po ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Příspěvek má podobu částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného. Rovněž může být poskytnut příspěvek na úhradu administrativních a personálních nákladů agentuře práce v podobě nákupu služeb.

4. Překlenovací příspěvek

Právní předpisy: § 114 zákona o zaměstnanosti, § 27 vyhl. č. 518/2004 Sb.

Překlenovací příspěvek je poskytován při zahájení samostatné výdělečné činnosti. Nárok na něj má osoba, která se vlastním podnikáním rozhodla řešit svou nezaměstnanost. Měsíční výše příspěvku se rovná polovině částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let (v současnosti 2150 korun) a poskytuje se po dobu nejdéle tří měsíců.

5. Příspěvek na dopravu zaměstnanců

Právní předpisy: § 115 zákona o zaměstnanosti, § 28 vyhl. č. 518/2004 Sb.

Příspěvek se poskytuje zaměstnavateli pro řešení situace jeho zaměstnanců. Účelem tohoto opatření je napomoci řešení zaměstnanosti osob, jejichž hlavní překážkou v přístupu k zaměstnání je nedostatečné dopravní spojení.

Není tedy určen dopravci, který dopravu provozuje. Výjimkou jsou dopravci, kteří mají zřízen takzvaný závazek veřejné služby. Závazek veřejné služby vyplývá ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o závazky, které je dopravce ve veřejné linkové dopravě povinen přijmout ve veřejném zájmu za účelem zajištění dopravní obslužnosti území, i když by je jinak ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo přijal jen zčásti.

Příspěvek je určen k zabezpečení dopravy zejména u zaměstnanců z odlehlých obcí, zaměstnanců pracujících ve druhých směnách a zaměstnanců v nepřetržitém provozu. Poskytnutí příspěvku by mělo rozšířit možnosti pro zaměstnávání těchto osob a zároveň vytvářet zaměstnavatelům příhodnější podmínky pro jejich podnikání. Příspěvek se poskytuje maximálně ve výši 50 % nákladů vynaložených na dopravu zaměstnanců. U zvláštní dopravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením se poskytuje ve výši 100 % nákladů.

6. Příspěvek na zapracování

Právní předpisy: § 116 zákona o zaměstnanosti, § 29 vyhl. č. 518/2004 Sb.

Příspěvek na zapracování má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce. Poskytuje se na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem po dobu maximálně tří měsíců.

Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy (v současnosti je minimální mzda 7185 korun). Zaměstnavatel musí osvědčit, že nemá daňové nedoplatky a nedluží pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Za dluh se nepovažuje splácení ve splátkách, pokud žadatel není v prodlení se splácením těchto splátek.

7. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Právní předpisy: § 117 zákona o zaměstnanosti, § 30 vyhl. č. 518/2004 Sb.

Nárok na tento příspěvek od úřadu práce má zaměstnavatel, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Cílem je částečná úhrada náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních
předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Jeho měsíční výše na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy.

8. Cílené programy k řešení zaměstnanosti

Právní předpisy: § 120 zákona o zaměstnanosti Problémy obecního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů. Sem patří také mezinárodní programy s mezinárodní účastí, programy financované v rámci strukturálních fondů Evropské unie a další unijní programy.

Programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob uplatnit se na trhu práce. Jeho součástí je stanovení podmínek pro provádění programu a harmonogram čerpání.

Do kategorie cílených patří také program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením. V rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku.

9. Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením

9. 1. Pracovní rehabilitace

9. 1. 1. Úhrada nákladů právnické nebo fyzické osobě na zabezpečení pracovní rehabilitace Právní předpisy : § 69 a § 70 zákona o zaměstnanosti, § 2 vyhl.č. 518/2004 Sb.

Úřad práce může poskytnout příspěvek formou nákupu služby za:

- přímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),

- režijní náklady,

- náklady na dílčí části pracovní rehabilitace, které pro pověřenou osobu zabezpečuje jiné odborné nebo vzdělávací zařízení,

- náklady na výbavu účastníků pracovní rehabilitace potřebnou k jejímu provádění, maximálně však do výše 2000 korun na jednoho účastníka,

- náklady na osobní ochranné pracovní prostředky (včetně mycích a čisticích prostředků), ochranné nápoje,

- pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníka pracovní rehabilitace,

- náklady spojené s nezbytnou spoluprací odborníka nebo účastí jiné fyzické osoby při provádění pracovní rehabilitace.

9. 1. 2. Úhrada nákladů zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci svých zaměstnanců

Právní předpisy: § 72 odst. 2 písm. a) a § 73 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, § 3 odst. 1 vyhl. č. 518/2004 Sb.

Úřad práce může poskytnout příspěvek formou nákupu služby za mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se zdravotním postižením, odpovídající počtu hodin odpracovaných tímto zaměstnancem při přípravě k práci této osoby. Dále také přispívá na náklady v případě, kdy je při provádění přípravy k práci nezbytná spolupráce s odborníkem nebo účast jiné fyzické osoby.

9. 1. 3. Úhrada nákladů právnické nebo fyzické osobě, která provádí přípravu k práci

Právní předpisy: § 72 odst. 2 písm. b) a c) a § 73 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, § 3 odst. 2 vyhl. č. 518/2004 Sb.

Úřad práce může hradit mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se zdravotním postižením. Dále může v tomto případě hradit náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, prokázané náklady na dopravu této osoby z místa bydliště do místa přípravy k práci a zpět, prokázané výdaje na ubytování této osoby (maximálně do výše 1000 korun na den), stravné a pojištění odpovědnosti za škodu.

9. 1. 4. Úhrada nákladů účastníka pracovní rehabilitace

Právní předpisy: § 69 odst. zákona o zaměstnanosti, § 4 vyhl. č. 518/2004 Sb.

Za náklady účastníka pracovní rehabilitace se považují:

- prokázané jízdní výdaje z místa bydliště do místa konání pracovní rehabilitace a zpět,

- prokázané výdaje na ubytování a stravné,

- pojištění pro případ náhrady škody.

Za obdobných podmínek mohou být poskytnuty příspěvky na úhradu nákladů rekvalifikace ve specializovaných rekvalifikačních kurzech a na úhradu nákladů osobě se zdravotním postižením, která se účastní specializovaného rekvalifikačního kurzu.

9. 2. Chráněné pracovní místo

Právní předpisy: § 75 odst. 1 až 8 zákona o zaměstnanosti.

9. 2. 1. Vytvoření chráněného pracovního místa

Zaměstnavatel může získat příspěvek za předpokladu, že vytvořené chráněné pracovní místo bude provozováno po dobu nejméně dvou let.

Výše příspěvku činí maximálně osminásobek průměrné mzdy zjištěné za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro osobu s těžším zdravotním postižením se limit zvyšuje na maximálně dvanáctinásobek této průměrné mzdy. Vytvoří-li zaměstnavatel po dohodě s úřadem práce deset a více těchto míst, může příspěvek na jedno místo činit až desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek uvedené průměrné mzdy.

9. 2. 2. Provoz chráněného pracovního místa

Právní předpisy : § 75 odst. 10 zákona o zaměstnanosti, § 8 a § 10 vyhl.č. 518/2004 Sb.

Úřad práce může zaměstnavateli poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů, jako například náklady na:

- nájemné a služby,

- palivo a energii,

- vodné, stočné,

- odvoz a likvidaci odpadu,

- dopravu do zaměstnání a zpět (zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením),

- opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele,

- opravu a údržbu zařízení chráněného pracoviště.

9. 2. 3. Příspěvek osobě samostatně výdělečně činné

Právní předpisy: § 75 odst. 1 až 10 zákona o zaměstnanosti, § 9 a § 10 vyhl. č. 518/2004 Sb.

Úřad práce může poskytnout příspěvek na vytvoření a provoz chráněného pracovního místa fyzické osobě se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Příspěvek je určen na vytvoření chráněného pracovního místa a na jeho provoz. Za provozní náklady se považují například nájemné a služby s ním spojené, náklady na palivo, energii, vodné, stočné, oprava a údržba zařízení a podobně.

Příspěvek lze poskytnout maximálně do výše trojnásobku výše uvedené průměrné mzdy.

9. 3. Chráněná pracovní dílna

9. 3. 1. Vytvoření chráněné pracovní dílny

Právní předpisy: § 76 odst. 1 až 6 zákona o zaměstnanosti Úřad práce může poskytnout příspěvek zaměstnavateli za podmínky, že chráněná pracovní dílna bude provozována nejméně po dobu dvou let. Zároveň v ní musí být zaměstnáno nejméně 60 % osob se zdravotním postižením (v průměrném přepočteném ročním počtu).

Příspěvek může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy pro osobu s těžším zdravotním postižením. Při vytvoření deseti a více pracovních míst v této dílně může příspěvek činit maximálně desetinásobek, případně až čtrnáctinásobek uvedené mzdy.

9. 3. 2. Provoz chráněné pracov
ní dílny

Právní předpisy: § 76 odst. 7 a § 77 zákona o zaměstnanosti, § 8 a § 10 vyhl. č. 518/2004 Sb.

Úřad práce může poskytnout příspěvek zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů na provoz chráněné pracovní dílny. Za provozní náklady se považují například:

- nájemné a služby s ním spojené,

- náklady na palivo a energii,

- vodné, stočné,

- doprava materiálu a hotových výrobků,

- oprava a údržba zařízení chráněného pracoviště,

- náklady provozních zaměstnanců a podobně.

Výše příspěvku činí maximálně čtyřnásobek výše uvedené průměrné mzdy (šestinásobek v případě osoby s těžším zdravotním postižením).

9. 4. Příspěvek pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené

Právní předpisy: § 78 zákona o zaměstnanosti, § 11 až 14 vyhl. č. 518/2000 Sb.

Příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením je pojatý jako částečná kompenzace zvýšených nákladů souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením.

Vyšší náklady spočívají zejména v nezbytných organizačních, technických a personálních opatřeních a v přizpůsobování pracoviště, organizaci výroby a podnikatelské činnosti, jimiž jsou zmirňovány důsledky vyšší nemocnosti a nižšího zbytkového pracovního potenciálu těchto zaměstnanců.

Na příspěvek ve výši 0,66 násobku výše uvedené průměrné mzdy má zaměstnavatel nárok za každou osobu zaměstnanou s těžším zdravotním postižením.

Na příspěvek ve výši 0,33 násobku výše uvedené průměrné mzdy má zaměstnavatel nárok za každou osobu se zdravotním postižením.

Na příspěvek vznikne zaměstnavateli právní nárok. Ovšem pouze za podmínky, že nemá daňové nedoplatky, splatný nedoplatek na pojistném, není mu poskytován jiný státní příspěvek a podobně.

10. Hmotná podpora investorům

Jedním z prováděcích předpisů zákona o zaměstnanosti je také nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

10. 1. Investiční pobídky

Investičními pobídkami podle výše uvedeného vládního nařízení jsou:

- slevy na daních z příjmů,

- převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,

- hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,

- hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců,

- převod pozemků podle zvláštního právního předpisu.

Zaměstnavatel může dostat investiční pobídku, jestliže splní zákonné podmínky. Je to například pořízení nového výrobního závodu nebo rozšíření či modernizace stávajícího výrobního závodu za účelem zavedení nové výroby. K pořízení, rozšíření či modernizaci může dojít i koupí nebo nájmem. Další podmínkou je vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu, pořízení strojního zařízení v hodnotě nejméně 40 procent celkové hodnoty hmotného a nehmotného investičního majetku. Žadatel o investiční pobídku předloží svůj záměr s potřebnými náležitostmi státní agentuře CzechInvest.

Účelem nařízení vlády je:

- racionalizovat přímé výdaje státního rozpočtu po vstupu České republiky do Evropské unie tak, aby byla zachována jejich efektivnost ve vztahu k úsporám výdajů, a to s ohledem na skutečnost, že již nelze podporu omezit na občany s trvalým pobytem na území České republiky,

- zvýšit motivaci zaměstnavatelů (investorů) ke zřizování nových pracovních míst na území okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, tj. přibližně ve 20 okresech,

- více zvýhodnit obsazování nově zřizovaných pracovních míst občany se zdravotním postižením,

- zvýhodnit podporu rekvalifikace a školení oproti podpoře zřizování nových pracovních míst zvýšením podpory v dosavadních územních oblastech.

Splní-li žadatel všechny zákonné podmínky, může od ministerstva průmyslu a obchodu obdržet příslib hmotné podpory. Na základě tohoto příslibu může ministerstvo se zaměstnavatelem sjednat dohodu o poskytnutí hmotné podpory na vytvoření nových pracovních míst nebo na rekvalifikaci či školení. Výše této finanční podpory je závislá na situaci na trhu práce, která se vyjadřuje mírou nezaměstnanosti: V územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, poskytne ministerstvo práce a sociálních věcí zaměstnavateli na jedno nově zřízené pracovní místo podporu ve výši 200 tisíc korun. Dalších 50 tisíc korun bude poskytnuto zaměstnavateli v případě, že zaměstná na tomto pracovním místě po dobu delší než jeden rok osobu se zdravotním postižením, případně uchazeče o zaměstnání, který je v evidenci úřadu práce déle než šest měsíců.

V územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, poskytne ministerstvo práce a sociálních věcí podporu zaměstnavateli na jedno nově zřízené pracovní místo 100 tisíc korun. Dalších 25 tisíc korun poskytne, zaměstná-li firma na tomto pracovním místě po dobu delší než jeden rok osobu se zdravotním postižením nebo uchazečem o zaměstnání, který byl veden v evidenci déle než tři měsíce.

Při stanovení výše hmotné podpory zaměstnavateli se vychází z pojmu „územní oblast“, jak je definován v zákoně o zaměstnanosti. Územní oblastí se pro tyto účely rozumí území okresu, v němž je investiční akce umístěna, nebo spádová oblast. Do spádové oblasti patří kromě okresu, v němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území doba dojíždění hromadnou dopravou do obce, v níž je umístěna investiční akce, nepřevyšuje jednu hodinu.

Průměrnou mírou nezaměstnanosti se pro tyto účely rozumí průměrná míra nezaměstnanosti podle statistiky ministerstva práce a sociálních věcí za dvě pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky před sjednáním dohody. V prvním pololetí 2005 byla průměrná míra nezaměstnanosti v České republice 8,9 procenta.

Příklad: Zaměstnavatel vytváří nová pracovní místa v okrese, kde je průměrná míra nezaměstnanosti 15 procent. Tato míra je o více jak 50 procent vyšší, než je celostátní průměr nezaměstnanosti (8,9 % + 4,5 % = 13,4 %). Může tedy dostat nejvyšší finanční příspěvek (hmotnou pobídku) ve výši 200 tisíc korun na jedno pracovní místo.

Nařízení vlády také vymezuje, co se rozumí novým pracovním místem. Jedná se o pracovní místa vytvořená zaměstnavatelem na základě dohody sjednané podle § 111 odst. 6 zákona o zaměstnanosti, na nichž zaměstnavatel umístí občany České republiky nebo občany jiného členského státu Evropské unie nebo jejich rodinné příslušníky. Další podmínkou je, že tyto osoby mají u zaměstnavatele sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou.

10. 2. Příspěvky na rekvalifikaci

Obdobně se postupuje při zjišťování výše hmotné podpory na rekvalifikaci zaměstnanců. V územní oblasti, kde míra nezaměstnanosti dosahuje alespoň výše průměrné míry nezaměstnanosti v celé republice, lze získat hmotnou podporu, konkrétně 35 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Výše hmotné podpory na rekvalifikace a

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče