Přísnější metr na simulanty

15. září 2008, 08:00 - Libuše Frantová
15. září 2008, 08:00

NEMOCENSKÉ DÁVKY - Nová pravidla od začátku příštího roku zpřísní podmínky pro vyplácení nemocenských dávek. Za prvních čtrnáct dní nemoci budou náhradu mzdy platit zaměstnavatelé. Za první tři dny nevyplatí nic. Zároveň budou moci „své“ marody kontrolovat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo konkrétnější údaje o změnách nemocenského pojištění, které budou platit od ledna příštího roku. Úprava bude platit pro všechny pojištěnce, zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Nemocenské pojištění budou provádět jen orgány nemocenského pojištění (Česká správa sociálního zabezpečení) a nikoli zaměstnavatelé. Ti nebudou poskytovat nemocenské dávky, ale náhradu mzdy za prvních čtrnáct dní nemoci.

Nemocenská má od ledna nově náležet až od patnáctého kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti. Základ, z něhož se vypočítává nemocenská (denní vyměřovací základ) se zjišťuje z hrubých příjmů dosažených zpravidla ve dvanácti předcházejících kalendářních měsících v průměru na jeden kalendářní den.

První tři dny a víkendy budou zadarmo

Prvních čtrnáct kalendářních dní nemoci budou proplácet firmy formou náhrady mzdy. Náhrada mzdy se bude vyplácet ale jen za pracovní dny a placené svátky. V roce 2009 jim stát polovinu takto vyplacených peněz vrátí tím, že dostanou slevu na sociálním pojistném. Zaměstnavatelům za poskytování náhrady mzdy v nemoci v příštím roce klesnou odvody z 3,3 na 2,3 procenta. Stát jim polovinu výdajů vrátí tak, že jim je odečte z odváděné částky. Novela zákona také zjednodušuje administrativu a rozšiřuje okruh firem, které budou moci dostat půlku peněz zpět. V roce 2010 odvody klesnou na 1,4 procenta, stát firmám nebude již vracet nic.

Náhradu mzdy bude zaměstnavatel poskytovat až od čtvrtého pracovního dne, jen z pojištěného zaměstnání a jen za dobu trvání pracovního vztahu. Za první tři dny marodění ani víkendy nedostane pracovník nic. S třemi dny „zadarmo“ původní zákon, který byl schválen ještě před volbami v roce 2006 s účinností od ledna 2009, nepočítal. Tento fakt doplnila současná vláda v rámci reformy veřejných financí. „První tři dny budou mít lidé nárok na neplacené volno. A pak při pětidenním pracovním týdnu za dalších sedm pracovních dní dostanou náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrného hodinového výdělku,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Zaměstnanci se však budou moci se zaměstnavatelem dohodnout i na vyšší náhradě mzdy, než jakou jim zaručuje zákon. „Mohou si to upravit v kolektivní smlouvě nebo v jiném vnitřním právním předpisu,“ dodává Sezemský.

Základ, z něhož se vypočítává náhrada mzdy (průměrný výdělek), se zjišťuje z hrubých příjmů dosažených zpravidla v předchozím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu.

Simulanty si musí ohlídat zaměstnavatel

Firmy budou nuceny samy dohlížet na to, jestli jejich zaměstnanci nepodvádějí. Sociální správa totiž přestane vykonávat kontroly u nemocných v prvních čtrnácti dnech. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje také nové redukční hranice (maximální výše příjmu, ze kterého se budou dávky vypočítávat). Ty budou vyšší než dnes. Dvě redukční hranice platí do konce roku, od ledna 2009 už budou tři. „Zavádí se třetí redukční hranice při výpočtu dávek ze systému nemocenské. Tato třetí hranice odpovídá měsíčnímu příjmu 71 600 korun,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Pro ty, kdo začnou nemocenskou čerpat až v příštím roce, se bude započítávat z devadesáti procent výdělek až do 786 korun za den. Nyní je to do 550 korun za den. Z šedesáti procent pak částka mezi 786 a 1178 korunami a ze třiceti procent rozdíl mezi 1178 a 2356 korunami. Vyšší výdělek se započítávat nebude.

Za čtvrtý až třicátý den dostanou nemocní 60 procent takto redukovaného základu. Od třicátého prvního do šedesátého dne 66 procent a po zbytek pracovní neschopnosti 72 procent denního vyměřovacího základu.

Polepší si lidé s vyššími platy

Zatímco dnes se při výpočtu nemocenské přihlíží pouze k platu do 24 tisíc korun, nově to bude, i když omezeně, až do výdělku 71 tisíc. Maximální nemocenská se tak zvýší z nynějších zhruba deseti na šestnáct tisíc korun za měsíc. Změnu by měli pocítit všichni, kteří vydělávají více než 24 tisíc korun hrubého měsíčně. Důvodem změny je skutečnost, že lépe odměňovaní pracovníci odvádějí do státního rozpočtu na nemocenském pojištění více, ale zároveň patří k těm, kteří je nejméně využívají, protože se jim to nevyplatí. Lidem s příjmy kolem dvaceti tisíc a nižšími ale v příštím roce dávky za první měsíc pracovní neschopnosti celkově klesnou.

„Hospodářská komora se domnívá, že toto opatření nejvíc dopadne na zaměstnance, kteří systém nemocenského pojištění dříve zneužívali a povede ke snížení krátkodobé nemocnosti,“ vítá změny prezident Komory Petr Kužel. Podle komory vysoká nemocnost v roce 2007 podle statistických výpočtů způsobila firmám škody za více než 45 miliard korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče