Přirozená ekonomická praxe

09. září 2009, 17:28 - Lenka Lepičová
09. září 2009, 17:28

Na většině univerzit v ČR a v Evropě se připravují metodiky úplných nákladů

Problémům spojeným s vykazováním úplných nákladů („full cost“) na řešení projektů výzkumu a vývoje se nyní v Evropě i v České republice věnuje značná pozornost. Pouze instituce, které znají úplné náklady, mohou zhodnotit, zda fungují na bázi finanční udržitelnosti. Aktuálnost tohoto tématu také potvrzuje, že na popud Evropské komise (EK) a Asociace evropských univerzit byly letos publikovány studie zabývající se touto problematikou.

Problém veřejných subjektů

Model „full cost“ neboli úplných nákladů znamená, že se sledují a vykazují skutečné náklady na projekt – přímé i nepřímé. Kvestor Masarykovy univerzity v Brně Ladislav Jeníček prohlásil: „Full cost je zcela přirozenou ekonomickou praxí. Je jen s podivem, že se k jeho zavedení dostáváme až nyní.“
Soukromé subjekty většinou nemají s metodikami úplných nákladů problémy, protože jsou zvyklé existovat v tržním prostředí. Znalost úplných nákladů považují pro úspěšné fungování firmy za nezbytné. Institucemi, které se této problematice teprve začínají věnovat, jsou především veřejné subjekty – univerzity. S vykazováním přímých nákladů na projekt nemívají univerzity problémy. Odlišné je to však v případě nepřímých nákladů. Ty je nutné na projekt rozpočítávat pomocí konkrétní zvolené metody, s čímž většina univerzit v Evropě a ČR nemá zatím velké zkušenosti.

Motivace

Na většině univerzit se v současné době odehrává fáze přípravy metodik úplných nákladů. Na úrovni instituce jsou za snahami zavést modely úplných nákladů manažerská a strategická rozhodnutí, která souvisejí s požadavkem finanční udržitelnosti instituce. Kvestorka Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Ivana Chválná říká: „Je nezbytné přiznat, že společné náklady, jako jsou voda, energie, údržba, odpisy, administrativa a další, nejsou zadarmo. Je třeba je cíleně přiřadit k činnostem, při kterých vznikly.“ V praxi jsou často hlavním důvodem požadavky největších externích poskytovatelů dotací – na národní i evropské úrovni.
Motivací ke sledování úplných nákladů na evropské úrovni jsou především pravidla sedmého rámcového programu (7. RP). Jde o největší komunitární program Evropského společenství na podporu výzkumu. V jeho rámci by měla být v letech 2007 až 2013 rozdělena evropským projektům částka převyšující 54 miliard eur. V projektech 7. RP Evropská komise preferuje, aby účastníci vykazovali úplné přímé i nepřímé náklady, jež vznikly v souvislosti s projektem. Možnost, že instituce dostane uhrazenu skutečnou celkovou výši nepřímých nákladů projektu, se stala velkou motivací pro univerzity k vytváření a zavádění metodik „full cost“. Univerzity přinejmenším začaly provádět interní propočty, zda se jejich režijní náklady pohybují pod nebo nad hranicí přechodné sazby 60 procent z přímých nákladů. Tu dočasně poskytuje EK na krytí nepřímých nákladů institucím, jež dosud nemají potřebnou metodiku.

Podmínky a požadavky

Na národní úrovni motivují v ČR k zavádění metodiky úplných nákladů především pravidla pro financování strukturálních fondů – zejména Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). V něm ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovilo pravidla způsobilosti nepřímých nákladů, vycházející z metodiky úplných nákladů. Příspěvek strukturálních fondů na OP VaVpI je více než 2,07 miliardy eur. Společně s národními zdroji bude tedy výzkum a vývoj pro inovace v ČR podpořen částkou převyšující 2,43 miliardy eur. V této souvislosti je třeba zmínit, že poskytovatelé dotací v Evropě stanovují v programech odlišné podmínky a požadavky. Souvisejícím problémem je také neexistence společné terminologie. Náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Vlastimil Růžička v příspěvku na konferenci Budoucnost „full cost modelu“ ve výzkumu v ČR zdůraznil: „V celém procesu zavádění a provádění metodik full cost hrají poskytovatelé dotací velkou roli. Jejich požadavky se stávají základem, na kterém instituce budují své modely. Je důležité, aby se čeští poskytovatelé sjednotili v požadavcích“. To by mělo platit obecně v celé Evropě.

Současná situace

První univerzity v Evropě již zavedly potřebné modely, další se začínají touto otázkou aktivně zabývat. Tendence k zavádění metodik vykazování úplných nákladů se projevují na univerzitách v celé Evropě. Situace je však v tomto ohledu značně heterogenní. Některé státy a regiony věnují otázce vykazování úplných nákladů velkou pozornost – Británie, Nizozemsko, Finsko, Rakousko, Irsko, Španělsko, Švédsko, Bavorsko nebo Flandry. Ve většině členských zemí EU jsou však reformní snahy v počátcích. Dle studie EK zatím pouze šest procent univerzit v 7. RP pracuje na bázi úplných nákladů. V ČR zatím žádná univerzita neprovádí takovou metodiku, sedm z nich však již na její přípravě aktivně pracuje.
Snahy o zvýšení povědomí o této problematice byly impulzem pro Technologické centrum Akademie věd ČR k zorganizování konference Budoucnost „full cost modelu“ ve výzkumu v ČR. Uskutečnila se letos v březnu v Praze a zajistila vzájemný dialog mezi českými a evropskými poskytovateli dotací a zástupci institucí pracujících na přípravě a provádění metodik úplných nákladů. Problematice byla věnována pozornost i v květnu 2009 v Praze v rámci největší konference v oblasti výzkumu pořádané v rámci českého předsednictví Rady EU – Research Connection 2009. V panelové diskusi, která se zaměřila na „full costing“, zprostředkovali pohled na věc zástupci EK, Asociace evropských univerzit a institucí v Nizozemsku, ČR, Polsku a v Rakousku. Zda se českým i evropským univerzitám podaří vytvořit a uskutečnit modely pro sledování úplných nákladů a sjednotí-li se poskytovatelé v požadavcích, ukáže budoucnost. Podstatné je, že se tomuto tématu začíná věnovat pozornost.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče