Připravte se na lámání chleba

28. ledna 2008, 00:00 - Filip Černoch
28. ledna 2008, 00:00

Programovací období 2004 až 2006 už pomalu upadá v zapomnění. Valné většině tehdejších žadatelů o evropské dotace proudí už konečně peníze na účty, zbytek je má na dosah. Ale je opravdu správný čas na šampaňské? „Řada podnikatelů bude mít problémy projekt udržet,“ tvrdě krotí optimismus náměstek ministra Daniel Toušek.

Peníze z Evropské unie Programovací období 2004 až 2006 už pomalu upadá v zapomnění. Valné většině tehdejších žadatelů o evropské dotace proudí už konečně peníze na účty, zbytek je má na dosah. Ale je opravdu správný čas na šampaňské? „Řada podnikatelů bude mít problémy projekt udržet,“ tvrdě krotí optimismus náměstek ministra Daniel Toušek.

Žádali jste v minulých letech o evropské dotace? Pak možná právě teď počítáte odměnu za svou někdejší náročnou práci. Jenže pozor! Podstatné není jen peníze získat, ale také si je udržet.

„A právě tady je slabé místo řady úspěšných žadatelů z podnikatelské obce. Jejich projekty mají často jako jeden ze základních indikátorů své udržitelnosti stanovenu například podmínku navýšení počtu pracovních míst. Ale podívejte se na dnešní trh práce a na to, kolik stojí byť jen jeden člověk. A najednou jste v situaci, kdy podle smlouvy musíte udržet třeba čtyři pracovní místa po dobu pěti let a stojí vás to ohromné náklady,“ zvedá varovně hlas Daniel Toušek, náměstek ministra pro místní rozvoj zodpovědný za oblast strukturálních fondů EU. Podobně postižení podnikatelé pak stojí před vpravdě nelehkým rozhodnutím. Buď vydávat prostředky na aktuálně nadbytečné pozice, nebo celou dotaci vrátit.

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY ŽADATELŮ O EVROPSKOU DOTACI

• Netransparentní nebo chybné výběrové řízení.

• Přílišná ziskovost projektu, na který by tedy neměla být potřeba tak vysoká dotace.

• Neudržitelnost projektu – projekt po ukončení podpory nesplňuje některé z ukazatelů. U podnikatelů to může být například udržení nových pracovních míst, u obcí zase selhání provozního financování příliš náročných projektů.

• Porušení rozpočtové kázně a podmínek dotace, typicky jde například o platbu v hotovosti překračující 5000 korun, pronájem objektu nebo nedodržení harmonogramu projektu. Často se tuto situaci snaží žadatelé řešit následnou, namísto předběžnou žádostí o výjimku.

• Trestná činnost a snaha o podloudné získání dotace. Ať už jde o falšování stavebního povolení nebo třeba o požadování plateb za nerealizované náklady.

Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj

Ticho před bouří?

Každý projekt s podporou evropských peněz totiž musí ještě po dobu tří až pěti let splňovat a průběžně dokladovat kritéria své úspěšnosti. Dokazuje tím, že peníze nebyly využity jen jako jednorázová a účelová finanční injekce, ale že plynou na dlouhodobý rozvoj dané oblasti nebo sektoru hospodářství. Například právě prostřednictvím navyšování počtu pracovních míst.

„A podobná situace může hrozit třeba i u nákupu technologií, které by měly vést ke zvýšení tržeb, k čemuž nakonec vůbec nedojde. Když pak žadatelé nebudou neplnění tohoto indikátoru schopni obhájit, čeká je celá řada problémů a pochopitelně i hrozba krácení dotací. Přičemž počet podnikatelů, kteří se v podobně obtížné situaci v nejbližších letech ocitnou, se může pohybovat až v řádu procent,“ odhaduje Toušek.

Celá situace je podle něj důsledkem chybně postaveného vnímání celé unijní pomoci. Žadatelé totiž údajně vytvářejí projekty nikoliv vzhledem k tomu, jaké jsou jejich dlouhodobé potřeby a možnosti, ale prostě proto, aby se dostali k lákavým a dostupným europenězům.

„Do určité míry je celá tato obava oprávněná, i když podle mého názoru ne v tak zásadní míře. V prvé řadě hlavní vlna vyplácení dotací teprve vrcholí a zmiňované problémy se ještě neměly čas projevit. A za druhé, každá solidní poradenská agentura na tato rizika žadatele upozorňuje a věnuje jim pozornost,“ hodnotí celou problematiku Lukáš Bumbálek z Evropského kompetenčního centra UniCredit bank. On sám se zatím setkal pouze s jedním podobným případem, který se ale nakonec vyřešil bez větších problémů.

„Samozřejmě, stát se může leccos a je fakt, že ve výsledku je to žadatel, nikoliv jeho poradce, kdo smlouvu podepsal a kdo tedy nese zodpovědnost,“ upozorňuje ale Bumbálek.

Zdaleka není po všem

Cesta od schválení projektové žádosti až k řádně ztučnělému bankovnímu kontu je ale poměrně dlouhá a prostor pro klopýtnutí se na ní nabízí už před samotným obdržením dotace. Podnikatel totiž peníze nedostává okamžitě po odkývnutí projektu, žádat si o ně může teprve až po jeho fyzickém uskutečnění.

Přestože tedy programové období 2004 až 2006 už dávno zavál prach, tok peněz teprve nabírá na síle. „Ke konci ledna tohoto roku nám bylo v rámci programu Průmysl a podnikání, který řídíme, předloženo zhruba tisíc projektů. Což vzhledem k tomu, že každý projekt může mít více etap, představuje asi 1600 žádostí o platbu. A z tohoto počtu bylo proplaceno kolem osmi set projektů, respektive 1100 žádostí,“ shrnuje Lucie Králová z agentury CzechInvest. Upozorňuje ale zároveň, že lze očekávat ještě asi 600 žádostí od podnikatelů, kteří se k jejich podání teprve chystají.

Situace tohoto hlavního podnikatelského programu přitom jen odráží celkový stav dotační mašinérie minulého období, z vyčleněných 40 miliard korun totiž Česká republika zatím vyčerpala zhruba jen polovinu.

CO HROZÍ, POKUD ŽADATEL UŽ OBDRŽEL DOTACI A NEDOKÁŽE PLNIT POŽADAVKY PROJEKTU?

• Pokud nejsou plněny cílové hodnoty ukazatelů (rozvojová plocha, kapacita školicího střediska, přidaná hodnota a podobně), je možné žádat o jejich úpravu prostřednictvím takzvaného Dodatku k podmínkám o poskytnutí dotace.

• Je možné od projektu odstoupit a dotaci vrátit.

• Případné sankce, například za nepodávání monitorovacích zpráv, mohou dosáhnout až pěti procent dotace. To však až poté, co byl žadatel dvakrát upozorněn a na výzvy nereagoval.

Pozn: Informace se týkají Operačního programu Průmysl a podnikání. Podobné postupy budou nicméně uplatňovány pro období 2007 - 2013. Pramen: CzechInvest Problémům čelí spíše obce „Naštěstí zmíněný systém vyplácení peněz ex post, tedy zpětně po realizaci projektu, takřka vylučuje nějaké problémy ve fázi předcházející samotnému obdržení dotace. Pokud totiž žadatel nějak zhřeší, prostředky se k němu prostě nedostanou. Daleko citelnější je situace třeba u obcí, které měly financování postaveno poněkud jinak a teď bojují s tím, že dlouhodobě vynakládaly peníze na problémový projekt. Typicky k pochybení došlo už třeba u výběrového řízení, nikdo to neřešil a teď najednou hrozí, že se k obci ty evropské peníze nedostanou,“ konstatuje Toušek. Chyba zde podle něj vzniká už v celkově nešťastně nastavené komunikaci, kdy žadatel o peníze není příliš nucen k účinné spolupráci s řídící institucí a naopak dotyčný úředník nemá snahu o efektivnější průběžný dohled na podobné projekty. Právě tento systém chce přitom ministerstvo v nejbližších měsících zlepšit. „A samozřejmě pracujeme na vyladění celého kontrolního mechanismu tak, aby byl jednodušší a hlavně řešil jen skutečně zásadní problémy. V mnoha případech jsme totiž daleko tvrdší, než bychom podle požadavků Unie museli být,“ doplňuje náměstek. Mnozí raději odstoupí sami „Druhou věcí je, že celé řízení často probíhá tak dlouho, že leckterý žadatel prostě ztratí důvod dotaci řešit. Setkal jsem se například s případem, kdy IT firma od snahy získat na svůj projekt evropské peníze nakonec sama couvla. Během těch mnoha měsíců čekání se prostě posunula úplně jinam a na dotaci rezignovala,“ nedělá si o úmrtnosti firem v této fázi iluze Lukáš Bumbálek. To do určité míry potvrzují například i údaje agentury CzechInvest vztažené k už zmíněnému Operačnímu programu Průmysl a podnikání. Z celkového počtu asi tisíce žádostí jich totiž z různých důvodů asi 10 procent stáhli sami žadatelé a jen asi pět procent jich bylo k zamítnutí navrženo samotnou agenturou. Čísla jsou však v tomto případě poněkud ošidná, ani sami úředníci totiž nedokáží odhadnout, zda podnikatelé z projektu ustupují kvůli ztrátě zájmu, nebo pro různé zatím skryté problémy. Naštěstí se ale zdá, že ani v případě některých pochybení nebývá nutné sáhnout až k nějakým drakonickým trestům v podobě úplného odebrání peněz. „Na základě všech kontrol, ať už z naší strany nebo orgánů ministerstva průmyslu a obchodu, bývá ve 40 procentech výsledkem návrh na krácení dotace. Nicméně ten je v průměru ve výši jen asi pěti procent. Důvodem bývá hlavně uvádění neuznatelných nákladů, nedostatečné prokazování úhrad, neprovádění odpovídajících výběrových řízení nebo i třeba chybný výpočet mzdových a cestovních nákladů,“ popisuje zkušenosti CzechInvestu Lucie Králová. V každém případě v souvislosti s dotačním obdobím 2004 až 2006 byly v poslední době slyšet jen samé dobré zprávy, oslavující stále rychlejší tempo čerpání. Na tuto blankytně modrou oblohu však možné problémy s udržitelností projektů vypouštějí nepříjemný mráček. Zda z něj opravdu zaprší, teprve uvidíme.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče