Příprava nové strategie OECD

03. listopadu 2009, 12:49 - Roman Holý
03. listopadu 2009, 12:49

Dle návrhu by inovace měly pomoci vyřešit ekonomickou krizi i změny klimatu

V roce 2007 vznikl na zasedání Rady ministrů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) požadavek na zpracování Inovační strategie. Ta by měla být předložena ministrům v roce 2010. Mezitím se objevila finanční a ekonomická krize, jejíž řešení je pro OECD prioritní. Tato krize krátkodobě rozvoj inovací, respektive růst inovačních rozpočtů, ohrožuje. Panuje však shoda, že inovace musejí být klíčovou součástí příštího udržitelného a „chytřejšího“ růstu (smart growth). Existují i různé studie, které dokazují, že mezi růstem jednak výdajů na výzkum, vývoj a inovace a jednak HDP je pozitivní vztah. Nedávno se díky různým vlivům, například globalizace nebo „internetizace“, nejen objevili na trhu noví hráči – Google nebo BlackBerry společnosti Research in Motion (EURO 51–52/2007) – ale změnila se i strategie a inovační modely na otevřenější a řízené zákazníky. Mnohem důležitějšími se staly netechnologické, organizační a sociální inovace a výrazně vzrostlo zapojení uživatelů a dalších netradičních hráčů.

Současné trendy

Jedním z hlavních trendů je vysoká „externalizace“ inovačních aktivit. Podíl firem spolupracujících na inovacích s externími partnery dosahuje ve vyspělých zemích až 70 procent – Finsko. V případě České republiky je to „pouze“ 45 procent u velkých společností a zhruba deset procent u malých a středních podniků. Tuto tendenci dokládá i případová studie nadnárodní farmaceutické firmy Novartis, která spolupracuje s více než 120 společnostmi a 280 akademickými organizacemi. To představuje zhruba 30 procent jejího rozpočtu na výzkum a vývoj. Navíc se Novartis podílel během posledních pěti let na 150 společných podnikatelských projektech.
Dalším výrazným trendem je vysoká regionální koncentrace inovací. OECD ve strategii kromě jiného analyzuje 30 světových regionů s nejvyšším počtem patentů. Metodika společnosti McKinsey, která pracuje také s dynamikou a budoucím potenciálem jednotlivých center, je dělí do tří různých kategorií. „Klidnými patentovými jezery“ jsou Tokio – na prvním místě se 17 584 patenty v letech 2003 až 2005 – nebo americký Seattle. Mezi „dynamické oceány“ – „vibrující“ inovační ekosystémy se silným růstem a výjimečnými příležitostmi – patří například Silicon Valley v USA nebo Tchajpej na Tchaj-wanu. „Horkými prameny“ – s vysokým růstem zejména v nových odvětvích – jsou například Penang (Malajsie) nebo kanadská Ottawa-Gatineau.

Pokles v ČR

V podstatě nepřekvapuje, že v této statistice převládají americká, německá a japonská centra. ČR bohužel mezi těmito 30 regiony s nejvyšším počtem patentů nefiguruje – v případě malých zemí, jako jsou Izrael nebo Dánsko, jsou hodnoceny celé státy. Navíc je z dostupných dat zřejmé, že po roce 2005 v ČR výrazně poklesl počet udělených patentů. V roce 2005 bylo tuzemským přihlašovatelům uděleno 357, v roce 2006 266 a v roce 2008 už jen 251 patentů. To znamená pokles o více než 25 procent. Vzhledem k současné diskusi o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR je také zajímavá struktura žadatelů o patenty. V roce 2008 bylo Úřadu průmyslového vlastnictví ČR podáno 710 patentových přihlášek od tuzemských subjektů nebo fyzických osob. Z toho dle Českého statistického úřadu 56,1 procenta (399) podaly firmy, 17,3 procenta (123) soukromé osoby, 16,3 procenta (116) vysoké školy a 10,3 procenta (73) veřejné výzkumné instituce.

Řešení problémů

Kapitola Inovační strategie s názvem Inovace jako řešení globálních výzev se zabývá například změnou klimatu nebo zdravím světové populace. Kromě jiného se v ní uvádí, že dle odhadu Mezinárodní energetické agentury (součást OECD) by bylo možné dosáhnout až 50procentní redukce emisí oxidu uhličitého pomocí intenzivnějších inovačních aktivit. Ve zprávě se také uvádí, že v důsledku Kjótského protokolu a také dřívějšího zvýšení cen paliv nebo cílených výdajů na výzkum a vývoj výrazně narostl počet patentů v oblasti technologií obnovitelných energií.
Tržně zaměřený inovační systém však ve zdravotnictví selhal při nalézání a dodávání léků na infekční choroby v rozvojovém světě. Ty jen v roce 2001 usmrtily více než 10,6 milionů lidí. Nové politiky, zejména v oblasti financování, se to snaží změnit.

Doporučení

Především je třeba upozornit, že „whole-of-government“ politiky nemusejí směřovat „pouze“ k vytváření nových inovací, ale i k využívání současných znalostí. To je však při jejich aktuální komplexnosti problém sám o sobě. Další doporučení jsou pro oblasti makroekonomické, soutěžní, regulační, daňové, rozpočtové i patentové politiky. Ty návrh Inovační strategie OECD zatím pouze nastiňuje. Při tvorbě a provádění těchto politik je však třeba vyhnout se různým chybám – kapacitním, institucionálním, síťovým, strukturálním a politickým. Tyto politiky a doporučení budou zcela zpracovány až v roce 2010 a lze jen doufat, že je vhodným způsobem využije i ČR. Důkazem, že ČR bere doporučení OECD v oblasti výzkumu a inovací vážně, může být, že na vrcholnou konferenci INCOM na téma inovace, výzkum a vývoj, kterou zorganizovala v lednu 2009 v rámci českého předsednictví EU Miroslava Kopicová, byli také pozváni experti OECD v čele se zástupcem generálního tajemníka Pierem Carlem Padoanem.
Pro další vývoj budou zásadní dvě oblasti. Za prvé maximální využití inovačního lidského kapitálu. Proto je klíčové nejen vzdělávání, ale i tolerance k chybám. Za druhé zavádění inovací ve veřejné sféře, například vyšší využívání moderních technologií (e-government) a zejména nástrojů pro přímé zapojení občanů do procesů veřejné správy.

Box 1 :
Definice inovace (2005)

Dle OECD a Eurostatu je inovace zavedení nového nebo výrazně zlepšeného produktu (zboží či služby) nebo procesu, nových marketingových nebo organizačních metod do obchodní praxe, pracovních procesů nebo externích vztahů.

Box 2:
Whole-of-government

Termín whole-of-government je překladatelský problém. Pro jeho překlad je asi lepší používat spíše pojem „vládní“ ve smyslu komplexní, tedy „nejen ministerský“, než „celostní vládní“.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Cnews FM: Zneužívá Microsoft monopolní postavení vůči výrobcům antivirů? [podcast]
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Asus uvádí levnější 10Gb/s síťovku. XG-C100C stojí pod tři tisíce a umí i 2,5/5,0Gb režim
Sega vdechne život starým hrám. Na mobilech zdarma vydala Sonica a další pecky
Vědci vymysleli další způsob, jak udělat foťák tenký jako papír
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít