Příprava nové strategie OECD

03. listopadu 2009, 12:49 - Roman Holý
03. listopadu 2009, 12:49

Dle návrhu by inovace měly pomoci vyřešit ekonomickou krizi i změny klimatu

V roce 2007 vznikl na zasedání Rady ministrů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) požadavek na zpracování Inovační strategie. Ta by měla být předložena ministrům v roce 2010. Mezitím se objevila finanční a ekonomická krize, jejíž řešení je pro OECD prioritní. Tato krize krátkodobě rozvoj inovací, respektive růst inovačních rozpočtů, ohrožuje. Panuje však shoda, že inovace musejí být klíčovou součástí příštího udržitelného a „chytřejšího“ růstu (smart growth). Existují i různé studie, které dokazují, že mezi růstem jednak výdajů na výzkum, vývoj a inovace a jednak HDP je pozitivní vztah. Nedávno se díky různým vlivům, například globalizace nebo „internetizace“, nejen objevili na trhu noví hráči – Google nebo BlackBerry společnosti Research in Motion (EURO 51–52/2007) – ale změnila se i strategie a inovační modely na otevřenější a řízené zákazníky. Mnohem důležitějšími se staly netechnologické, organizační a sociální inovace a výrazně vzrostlo zapojení uživatelů a dalších netradičních hráčů.

Současné trendy

Jedním z hlavních trendů je vysoká „externalizace“ inovačních aktivit. Podíl firem spolupracujících na inovacích s externími partnery dosahuje ve vyspělých zemích až 70 procent – Finsko. V případě České republiky je to „pouze“ 45 procent u velkých společností a zhruba deset procent u malých a středních podniků. Tuto tendenci dokládá i případová studie nadnárodní farmaceutické firmy Novartis, která spolupracuje s více než 120 společnostmi a 280 akademickými organizacemi. To představuje zhruba 30 procent jejího rozpočtu na výzkum a vývoj. Navíc se Novartis podílel během posledních pěti let na 150 společných podnikatelských projektech.
Dalším výrazným trendem je vysoká regionální koncentrace inovací. OECD ve strategii kromě jiného analyzuje 30 světových regionů s nejvyšším počtem patentů. Metodika společnosti McKinsey, která pracuje také s dynamikou a budoucím potenciálem jednotlivých center, je dělí do tří různých kategorií. „Klidnými patentovými jezery“ jsou Tokio – na prvním místě se 17 584 patenty v letech 2003 až 2005 – nebo americký Seattle. Mezi „dynamické oceány“ – „vibrující“ inovační ekosystémy se silným růstem a výjimečnými příležitostmi – patří například Silicon Valley v USA nebo Tchajpej na Tchaj-wanu. „Horkými prameny“ – s vysokým růstem zejména v nových odvětvích – jsou například Penang (Malajsie) nebo kanadská Ottawa-Gatineau.

Pokles v ČR

V podstatě nepřekvapuje, že v této statistice převládají americká, německá a japonská centra. ČR bohužel mezi těmito 30 regiony s nejvyšším počtem patentů nefiguruje – v případě malých zemí, jako jsou Izrael nebo Dánsko, jsou hodnoceny celé státy. Navíc je z dostupných dat zřejmé, že po roce 2005 v ČR výrazně poklesl počet udělených patentů. V roce 2005 bylo tuzemským přihlašovatelům uděleno 357, v roce 2006 266 a v roce 2008 už jen 251 patentů. To znamená pokles o více než 25 procent. Vzhledem k současné diskusi o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR je také zajímavá struktura žadatelů o patenty. V roce 2008 bylo Úřadu průmyslového vlastnictví ČR podáno 710 patentových přihlášek od tuzemských subjektů nebo fyzických osob. Z toho dle Českého statistického úřadu 56,1 procenta (399) podaly firmy, 17,3 procenta (123) soukromé osoby, 16,3 procenta (116) vysoké školy a 10,3 procenta (73) veřejné výzkumné instituce.

Řešení problémů

Kapitola Inovační strategie s názvem Inovace jako řešení globálních výzev se zabývá například změnou klimatu nebo zdravím světové populace. Kromě jiného se v ní uvádí, že dle odhadu Mezinárodní energetické agentury (součást OECD) by bylo možné dosáhnout až 50procentní redukce emisí oxidu uhličitého pomocí intenzivnějších inovačních aktivit. Ve zprávě se také uvádí, že v důsledku Kjótského protokolu a také dřívějšího zvýšení cen paliv nebo cílených výdajů na výzkum a vývoj výrazně narostl počet patentů v oblasti technologií obnovitelných energií.
Tržně zaměřený inovační systém však ve zdravotnictví selhal při nalézání a dodávání léků na infekční choroby v rozvojovém světě. Ty jen v roce 2001 usmrtily více než 10,6 milionů lidí. Nové politiky, zejména v oblasti financování, se to snaží změnit.

Doporučení

Především je třeba upozornit, že „whole-of-government“ politiky nemusejí směřovat „pouze“ k vytváření nových inovací, ale i k využívání současných znalostí. To je však při jejich aktuální komplexnosti problém sám o sobě. Další doporučení jsou pro oblasti makroekonomické, soutěžní, regulační, daňové, rozpočtové i patentové politiky. Ty návrh Inovační strategie OECD zatím pouze nastiňuje. Při tvorbě a provádění těchto politik je však třeba vyhnout se různým chybám – kapacitním, institucionálním, síťovým, strukturálním a politickým. Tyto politiky a doporučení budou zcela zpracovány až v roce 2010 a lze jen doufat, že je vhodným způsobem využije i ČR. Důkazem, že ČR bere doporučení OECD v oblasti výzkumu a inovací vážně, může být, že na vrcholnou konferenci INCOM na téma inovace, výzkum a vývoj, kterou zorganizovala v lednu 2009 v rámci českého předsednictví EU Miroslava Kopicová, byli také pozváni experti OECD v čele se zástupcem generálního tajemníka Pierem Carlem Padoanem.
Pro další vývoj budou zásadní dvě oblasti. Za prvé maximální využití inovačního lidského kapitálu. Proto je klíčové nejen vzdělávání, ale i tolerance k chybám. Za druhé zavádění inovací ve veřejné sféře, například vyšší využívání moderních technologií (e-government) a zejména nástrojů pro přímé zapojení občanů do procesů veřejné správy.

Box 1 :
Definice inovace (2005)

Dle OECD a Eurostatu je inovace zavedení nového nebo výrazně zlepšeného produktu (zboží či služby) nebo procesu, nových marketingových nebo organizačních metod do obchodní praxe, pracovních procesů nebo externích vztahů.

Box 2:
Whole-of-government

Termín whole-of-government je překladatelský problém. Pro jeho překlad je asi lepší používat spíše pojem „vládní“ ve smyslu komplexní, tedy „nejen ministerský“, než „celostní vládní“.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče