Případ nepohodlného investora

17. ledna 2005, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
17. ledna 2005, 00:00

KAUZA PŘÍPLATA 7. září 2000, schodiště panelového domu v rumunském městě Jasy. Dva útočníci brutálně napadají odborového předáka Sahleanuho. Nožem ho ubodají k smrti. Vrcholí tak nebezpečná zákulisní hra o válcovny Tepro, která připomíná detektivní drama.

Advokát Civari říká: Proces byl pod politickým tlakem.

KAUZA PŘÍPLATA 7. září 2000, schodiště panelového domu v rumunském městě Jasy. Dva útočníci brutálně napadají odborového předáka Sahleanuho. Nožem ho ubodají k smrti. Vrcholí tak nebezpečná zákulisní hra o válcovny Tepro, která připomíná detektivní drama. Záhadná vražda odboráře, milionové krádeže, zkompromitovaní politici, všemocná tajná policie. A mezi tím vším dva čeští podnikatelé. Okolnosti privatizace rumunských válcoven jsou jako ze špatné detektivky. Redaktoři Profitu se do Rumunska vypravili, aby spletitý případ zmapovali. N avštívili jsme aktéry příběhu, mluvili s rumunskými soudci, zjišťovali poměry v podnikání. Kauza odhalila, že Rumunsko může být pro zahraniční investice zemí značně rizikovou. DĚJSTVÍ PRVNÍ: PŘÍPLAT A PŘICHÁZÍ Český podnikatel František Příplata byl jedním z prvních zahraničních investorů v Rumunsku. Již od počátku devadesátých let vyvážel i dovážel do země výrobky. Později koupil továrnu na výrobu nábytku ve městě Vaslui. Zpočátku se mu dařilo. „Tehdy jsem ještě netušil, kam to všechno povede. Chtěl jsem té zemi pomoct,“ vzpomíná Příplata. Záhy založil ještě agenturu SBA, která měla zprostředkovat přilákání dalších investorů do Rumunska. „Měl jsem zkušenosti s místním podnikatelským prostředím, mohl jsem nabídnout rumunské právníky,“ vysvětluje Příplata. Prostřednictvím agentury SBA se poprvé setkal se Zdeňkem Zemkem. DĚJSTVÍ DRUHÉ: PRIVATIZACE Zemek hledal podnik, který by začlenil do svého ocelárenského impéria. S Příplatou objeli několik rumunským továren a nakonec se rozhodl pro Tepro ve městě Jasy. Chtěl prý udržet výrobu, ne odstranit konkurenci. Za Tepro zaplatily Zemkovy Železárny Veselí více než tři miliony dolarů. Kupní smlouvu podepsal Příplata. Od Zemka dostal za zprostředkování privatizace provizi, která se měla blížit deseti procentům kupní ceny. Tím celé Příplatovo angažmá v Tepru zdánlivě skončilo. Věnoval se dále svým obchodním aktivitám a se Zemkem se již nestýkal. Psal se rok 1998. DĚJSTVÍ TŘETÍ: ODBORY SE BOUŘÍ Už rok po privatizaci se ale začala situace v Tepru vyostřovat. Odborům se nelíbilo, že nový majitel propustil několik set zaměstnanců. Dělníci stávkovali. Odborový syndikát žádal zrušení privatizace. V čele protestů byl předák Virgil Sahleanu. Pod jeho vedením došlo k prvnímu násilí. „Byli jsme osm hodin uzavřeni ve slavnostním sále firmy. Dělníci s námi zacházeli hrubě, ponižovali nás a uráželi. Ředitel energetického odboru byl zmlácen,“ vypráví bývalý řídící pracovník Tepra. Na ředitele Andreia Catoiua se prý dokonce chystal lynč. Na poslední chvíli zasáhla policie. Vedení firmy také zjistilo, že se v továrně krade. V té souvislosti se na scénu vrací Příplata. Doporučil bezpečnostní agenturu Protect, která měla v Tepru udělat pořádek. „Když jsem do Rumunska Železárny Veselí přivedl, cítil jsem i určitou odpovědnost za jejich investici. Proto jsem jim doporučil agenturu, která i v mé továrně zabránila krádežím,“ tvrdí Příplata. Odboráři ale Protect v továrně nechtěli, násilí se stupňovalo. „Zaměstnanci hrozně zbili pracovníky Protectu a honili je po závodě,“ vzpomíná bývalý vedoucí pracovník válcoven. Ochranku nakonec rozzuřený dav z továrny vyhodil. Rumunské orgány pozorovaly násilnosti z povzdálí. DĚJSTVÍ ČTVRTÉ: VRAŽDA Situace vyústila v září 2000 ve vraždu Sahleanuho. Pro Rumunsko to byl šok. Případ šel na první stránky novin, pohřeb předáka se změnil v demonstraci. Bylo zatčeno několik osob, mezi nimi i František Příplata. Dvanáct dní po vraždě ho bez zatykače zadrželi na rumunsko-maďarské hranici. Vazba a výslechy byly tvrdé. „Nemohl spát, jíst ani pít, byl na něho činěn nátlak,“ připomíná česká konzulka Olga Chojnacká. Prokurátor Ciofu vinil Příplatu z toho, že si útok na odboráře objednal u bezpečnostní agentury. Ve výpovědi to uvedl i majitel agentury Ciuburtariu. V tomto duchu byl případ dlouho interpretován. Opomíjely se významné okolnosti, především to, že Příplata by neměl z vraždy odboráře žádný profit, protože ho v té době již s železárnami nic nespojovalo. „Na vyšetřovacím spisu je jasně vidět, že kauza byla pod politickým tlakem,“ tvrdí Příplatův advokát Horica Civari. Podle Příplaty chtěly vládnoucí kruhy české investory zdiskreditovat, aby jim mohly továrnu vzít. Privatizace totiž proběhla za pravicové vlády, ale v roce 2000 byla u moci vláda levicová, která nebyla zahraničnímu kapitálu nakloněna. Že šlo v kauze hlavně o továrnu, naznačuje i druhý zločin, ze kterého byl František Příplata obviněn: ošizení rumunského státu. DĚJSTVÍ PÁTÉ: ZRUŠENÝ PRODEJ Privatizace Tepra byla skutečně měsíc po vraždě Sahleanuho zrušena. Důvodem prý bylo to, že Zemek neinvestoval to, co slíbil. Česká strana se ale brání, že investice v podobě strojů a zařízení již stály na hranicích. Rumunský stát továrnu později znovu prodal holdingu LNM. Ten mimo jiné vlastní Novou Huť v České republice. Nová privatizace Tepru prospěla. „Po ní stoupla produkce podniku jen za první půlrok o 255 procent,“ říká současná mluvčí Tepra Savu Sorana. Zemkovy Železárny Veselí dodnes nedostaly své peníze zpátky. „Dluží nám všechno,“ konstatuje lakonicky šéf Zemkova sekretariátu Ladislav Bednařík. Jeho kolega Josef Vráblík škodu upřesňuje. „Měli nám vrátit přes tři miliony dolarů, s úroky je to teď už víc než čtyři a půl milionu.“ Železárny Veselí se s rumunským státem o své peníze již několik let soudí. Další stání bude u N ejvyššího soudu v Bukurešti 17. března. V této souvislosti byl vyslýchán i Zdeněk Zemek. Ve věci vraždy Sahleanuho ho ale rumunští vyšetřovatelé nikdy nezpovídali. „Jeho spis byl před čtyřmi lety soudem vrácen na prokuraturu v Jasích. Tam byl založen a už se s ním dál nic nedělo,“ říká advokát Civari. Zemek už o případu nechce mluvit. „Pan Zemek všechno, co k tomu případu měl, již řekl,“ vzkázal Josef Vráblík ze Železáren Veselí. DĚJSTVÍ ŠESTÉ: VAZBA Zatímco Zemka nechaly rumunské úřady na pokoji, Příplata seděl ve vězení. Z vazby ho po několika měsících propustili kvůli špatnému zdravotnímu stavu. „Následovalo ale opětovné zadržení, zhoršení zdravotního stavu a přesun do věznice v okolí Bukurešti,“ líčí konzulka Olga Chojnacká. Celkem strávil Příplata ve vazbě rok. N akonec ho díky úsilí českého vyslanectví i jeho rumunské přítelkyně Anny Konevalicové propustili do domácího vězení. Je vyšetřován na svobodě, ale nesmí opustit Rumunsko. „Již byli vyslechnuti všichni svědci, takže nebyla obava, že by je Příplata ovlivňoval,“ říká soudce Gheorghe Groza. DĚJSTVÍ SEDMÉ: PROCES Proces s Příplatou se vleče již pátým rokem. Český podnikatel stanul nesčetněkrát před soudem nižší instance v Satu Mare, před odvolacím soudem v Oradei i před nejvyšším soudem v Bukurešti. „Normálně v Rumunsku soudy netrvají tak dlouho. Příplatův případ je ale mimořádně složitý,“ omlouvá pomalost rumunské justice soudce Groza, který kauzu také soudil. Příplata si stěžoval, že se ho nezastali čeští politici. Ministerstvo zahraničí ale tvrdí, že věnuje případu mimořádnou pozornost. „Byly zaslány četné dopisy, záležitost projednává s příslušnými rumunskými představiteli velvyslanec, konzulka je přítomna každému jednání soudu,“ konstatuje Richard Krpač z oddělení ministerstva. „V případě, že Nejvyšší soud Rumunska trest odnětí svobody potvrdí, bude ministerstvo Příplatovi dále pomáhat, ať již se rozhodne pro podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva, nebo požádá o převedení k výkonu trestu do Česka. Ministerstvo již nyní spolupracuje s vládním zmocněncem pro zastupování Česka před uvedeným soudem,“ dodává Krpač. DĚJSTVÍ OSMÉ: ROZSUDEK

Zatím poslední platný verdikt, který vynesl soudce Pantea v Oradei, odsuzuje Příplatu na čtrnáct let za podvod proti státnímu majetku. Český podnikatel proti rozsudku opakovaně protestoval u nejvyššího soudu a tvrdí, že soudce byl podjatý a pracoval na politickou objednávku. „Když jsem neměl při přelíčení překladatele, na kterého mám nárok, soudce Pantea veřejně prohlásil: odsoudím tě i bez překladatele,“ zlobí se Příplata. Zápis z jednání prý neodpovídal tomu, co Příplata řekl. „V Rumunsku to funguje tak, že něco pronesete, soudce si to zkusí zapamatovat a teprve zpětně diktuje zapisovatelce. A Pantea nechal zapsat věci, které jsem nikdy neřekl!“ Tento postup přiznává isoudce Groza. „Donedávna to skutečně tak probíhalo. Teď už se přelíčení zaznamenává doslovně do počítače.“ Příplata měl na protest proti zmanipulovanému zápisu 48 hodin. „Než si to ale nechal úředně přeložit, lhůta uplynula,“ tvrdí Příplatova přítelkyně Anna Konevalicová. Český podnikatel zpochybňuje i způsob, jakým postupovali vyšetřovatelé.

„Výslech klíčového svědka, majitele bezpečnostní agentury Ciuburtaria, trval nepřetržitě čtyři dny a čtyři noci! Mě vyslýchali nonstop 56 hodin.“ Nejvyšší soud ale až dosud jeho stížnosti vůbec neprojednal. Nikdy se totiž nesešly všechny zúčastněné strany. Případ tak zůstal na mrtvém bodě.

EPILOG

Ať Příplata je či není vinen, kauza ho každopádně zničila. Z vězení má podlomené zdraví i psychiku. Na soudních výlohách a advokátech utratil podstatnou část peněz. Protože se nemohl věnovat spravování svých společností, zkrachoval jeho podnik na výrobu nábytku ve Vaslui ifirma na Ukrajině. Jaká je celá pravda o vraždě odboráře Sahleanuho a případný Příplatův podíl, to se zřejmě už nikdo nikdy nedozví. Stejně tak nad skutečnými motivy zrušení původního prodeje Tepra bude viset navždy otazník. Jisté je pouze jediné. Celá kauza výrazně nahlodala důvěru v průběh rumunské privatizace.

* OSOBY A OBSAZENÍ

FRANTIŠEK PŘÍPLATA

Český investor v Rumunsku. Za provizi zprivatizoval továrnu Tepro pro Zdeňka Zemka. Kvůli údajné účasti na osnování vraždy odborového předáka je již pět let souzen. Rok strávil ve vazbě.

ZDENĚK ZEMEK

Železárenský magnát koupil Tepro, ale rumunský stát mu později továrnu vzal. Zmařenou investici vymáhá Zemek na Rumunsku dodnes. V procesu po vraždě odboráře byl vyslechnut, ale jeho spis byl odložen bez dalších důsledků.

VIRGIL SAHLEANU

Odborový předák v Tepru. Muž, který měl mnoho nepřátel. V září 2000 byl zavražděn pracovníky agentury Protect.

CATALIN CUIBURTARIU

Šéf bezpečnostní agentury Protect. Svým podřízeným dal přímý příkaz k útoku na Sahleanuho. Při výslechu tvrdil, že ho k tomu nabádal Příplata.

PĚT TEORIÍ, JAK TO BYLO

* Zemek s Příplatou se chtěli zbavit odboráře, který kritizoval privatizaci. Dohodli se s agenturou Protect, že dá předákovi na pamětnou. Tuto verzi příběhu hájí rumunská prokuratura.

* Vražda byla čistě akcí Protectu. Agentura chtěla získat zakázku na ostrahu podniku, ale odboráři byli proti. Šéf agentury pověstný tím, že vše řeší násilím, proto nechal předáka odstranit. To je pravděpodobné podle bývalého ředitele Tepra Balána.

* Vražda byla akcí tajné policie. Cílem bylo zdiskreditovat české investory. Vládnoucím kruhy totiž chtěly, aby Tepro dostal jiný majitel. Tak to vidí František Příplata.

* Vraždu připravily obchodní komory, které vykupovaly výrobky Tepra pod cenou. Odborář, který na to upozorňoval, jim překážel. Tuto alternativu nastínila rumunská média.

* Sahleanu byl svědkem obrovských krádeží před privatizací. Organizovaná banda tehdy z Tepra odvezla 72 vagonů materiálu. Mezi osobami, které by mohl případný skandál zasáhnout, byli i vysocí politici. Odborář musel být odstraněn. Naznačuje to bývalý zaměstnanec Tepra. Jeho svědectví má Profit k dispozici.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče