Případ Allegro

09. října 2009, 14:00 - Petr Bušta
09. října 2009, 14:00

EURO light

Týden, který následuje po vydání našeho průvodce EURO TOP 50 pražských restaurací, musí být pro telekomunikační operátory týdnem dožínkovým. Neboli – nestačíme brát telefony. Nejobvyklejší dotazy, totiž „proč tam nejsme?“, „co tam má co dělat Franta odvedle“, a dokonce „proč tam jsme?“, stojí každý za samostatnou črtu, letos se však kromě toho koncentrovala pozornost na restauraci Allegro hotelu Four Seasons.
Důvodem je naše rozmarná hra na systém ocenění jednou až třemi hvězdami, jíž jsme se letos pokusili průvodce zpestřit. Náměty telefonátů lze v podstatě rozčlenit do dvou poskupin: 1. Proč má Allegro dvě hvězdy místo očekávané jedné?, tážou se zastánci trvale udržitelné gastronomie, kteří mají svaté právo myslet si, že cena jedné večeře nesmí nikdy překročit řekněme 2000 korun včetně nápojů. Této polemice se však pro tentokrát vyhněme.
2. Proč má Allegro dvě hvězdy místo oprávněných tří. A na to bych rád odpověděl.
Jediný český „Michelin“ podává bezpochyby velkolepé (míním tím i chuťovou hodnotu) jídlo ve skvělém prostředí, šéfkuchař Andrea Accordi si zaslouží poklonu až k zemi. Však také Allegro bylo původně v našem plánu tříhvězdové a snížení klasifikace předcházelo několik dní těžkého rozhodování. Při kontrolní návštěvě se však odehrálo několik zarážejících lapsů, a protože je to obecnější, stojí výjimečně za popis. (Kontrolních návštěv absolvujeme každým rokem desítky a v týdeníku, který není zaměřen gastronomicky, opravdu není prostor pro jejich zevrubnější zachycení.) První nedopatření, které by se v restauraci této úrovně nemělo stávat, se týkalo výběru vína. Sestavili jsme s mým hostem pořad večeře a přirozeně očekávali, že se brzy dostaví sommelier, jenž už seznámen s naší volbou navrhne vhodná vína. Obsluhující nám bohužel volbu neulehčil, vybrali jsme tedy z vinného lístku méně známou italskou položku, na niž jsme byli zvědavi. Jak bude pasovat k mléčnému teleti však číšník nebyl s to odhadnout, víno evidentně neznal a komunikaci zakončil prohlášením, že to zkrátka musíme zkusit. V Allegru se tohle podle mého názoru stávat nesmí. Ještě zábavnější bylo finále večera. Při platbě kartou jsem omylem podepsal kopii dokladu namísto originálu, který restaurace potřebuje. Když to účtující číšník zjistil, vrátil se ke stolu a destičky s účtem rozevřel tak nápadně, že nejen můj host, ale i všechny okolní stoly si mohli prohlédnout bankovku, kterou jsem do nich prve vložil jako spropitné. Tak to fakt ne. I demokratizace vysoké gastronomie by měla mít určité meze. Ostatně nemyslím, že by to byl v Allegru běžný standard, když například jídelní lístek na webu důsledně uvádí bez cen.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče